Kde vznikají spory o dědictví

Zesnulý zanechá závěť a v ní například zvýhodní některého oblíbeného příbuzného nebo odkáže celý majetek útulku pro opuštěné psy. Pokud ještě žije manžel či manželka může však odkázat vždy jen polovinu majetku, který byl ve společném jmění manželů, druhá polovina mu totiž nepatřila, a nemohl ji tedy ani odkázat. Takže kdyby třeba věnoval nadaci rodinný činžovní dům, bude jí patřit jen polovina, a to i přesto, bude-li v závěti stát: odkazuji dům ve Lhotě a tak dále. Dědicové se mají ze zákona právo k poslední vůli vyjádřit, a dokonce ji zpochybnit. Absolutně - budou tvrdit, že je neplatná, protože v ní například chybí datum nebo podpis. Relativně - což mohou učinit pouze děti, když se jim nelíbí, že v závěti není zachován jejich zákonný dědický podíl. O jejich připomínkách rozhodne soud. Jednoduchý příklad: zemře otec žijící sám s jedním dospělým synem, manželka již nežije. Celé jmění odkáže nemocnici, kde se léčil. Syn závěť zpochybní. Pokud mu soud vyhoví, dostane z majetku polovinu. Kdyby byl nezletilý, dostal by dokonce on všechno, nemocnice nic.

Rozvedené rodiny

Bývalá manželka na dědictví po zesnulém exmanželu právo nemá - pokud na ni nemyslel v poslední vůli -, ovšem jejich děti ano. A to nejen na majetek, který vlastnil pouze zesnulý otec, ale i na vše, co má ve společném jmění s novou ženou. Pokud by se například druhá manželka nechtěla dělit s těmito dětmi o společný byt, ve kterém s mužem, poté co se rozvedl, žila, museli by ještě před smrtí sepsat u notáře smlouvu o zúžení společného majetku.

Vydědění

"Jestli nebudeš poslouchat, tak tě vydědím," hrozívají z legrace a někdy i vážně rodiče. Zas tak jednoduché to není. Musí k tomu mít totiž důvody přesně stanovené zákonem: - potomek neposkytl v rozporu s dobrými mravy potřebnou pomoc v nemoci nebo ve stáří - neprojevuje o rodiče trvale opravdový zájem - byl odsouzen pro úmyslný trestný čin k trestu odnětí svobody na jeden rok a více - vede trvale nezřízený život Navíc má vydědění stejné formální náležitosti jako závěť, může být i její součástí. Potomek, který se cítí vyděděný neprávem, může podat žalobu, že k tomu neměl jeho rodič důvody. Znovu jednoduchý příklad: Nemocný otec žijící v Košicích napomínal syna, který bydlí v Aši, že mu nepomáhá. Syn mu psal dopisy, v nichž vysvětloval, že má plat na úrovni životního minima, manželku na mateřské a dvě děti, o které se s ní musí starat. Proto nemůže často jezdit. Přesto ho otec vydědí. Bude pak na soudci, aby rozhodl, zda byly synovy důvody dostatečné.

Podíl na bytovém družstvu

Podíl v bytovém družstvu nemohou zdědit dva, nebo dokonce více dědiců, vždy pouze jeden. Pokud by se nedohodli před notářem, zasáhne soud, a tak jako při ostatních neshodách dědiců, určí každému dědici rovný podíl na všem majetku. Dochází pak většinou k finančnímu vyrovnání. Tak, že se některé věci prodají a ostatní se z bytového družstva vyplatí. Dědici musí určit výši a termín výplaty.

Podíl na firmě

Dědictví po podnikateli bývá někdy složité. Je třeba například brát v úvahu společenské smlouvy, stanovy firem a podobně. Tuto problematiku je lepší řešit s právníkem.

Dluhy

Nejen majetek zbývá po zesnulých. Někdy pozůstalí zjistí, že dědeček prohrál sto tisíc v kartách a dluží kamarádům. Pokud věřitelům nabídnou zděděný majetek coby náhradu za jejich pohledávky - byť nedosahuje výše dluhu - ručí pouze tímto dědictvím. Jestliže věřitele budou chtít obejít a nic nepřiznají, mohou přijít o víc. V takovém případě totiž odpovídají za dluhy svého příbuzného i svým majetkem.

Jak probíhá jednání o dědictví

* Matrika pošle soudu úmrtní list, na kterém je uvedena osoba - vypravitel pohřbu

* Soud ustanoví notáře soudním komisařem a ten si pozve dědice uvedeného na úmrtním listě

* Notář s ním sepíše protokol o předběžném šetření, v němž mimo jiné uvede seznam dědiců, majetku a dluhů zesnulého, případně údaje o závěti a vyděděných. Majetek je třeba doložit příslušnými dokumenty, například výpisem z katastru nemovitostí, dokladem o bankovním účtu, technickým průkazem auta či údaji o dluzích nebožtíka

* Notář provede šetření - ověří majetek, případně dluhy zesnulého, pokud je v dědictví nemovitost, musí obvykle dědici dodat znalecký posudek

* Notář pozve všechny dědice a sepíše s nimi protokol pro soud

* Pokud s protokolem všichni souhlasí, soud ho jen potvrdí a pozůstalí zaplatí odměnu notáři a mohou se začít dělit

* Pokud nedojde k dohodě, soud určí každému dědici rovný podíl na každém majetku (autě, chatě, domu, lednici, televizi a tak dále), dědici zaplatí notáři a dále pak musí situaci řešit, často končívají znovu u soudu

* Po skončení dědického řízení je třeba zaplatit dědickou daň (pokud není dědic osvobozen)

Kdo musí platit dědickou daň

* Platit daň ani podat daňové přiznání nemusí dědicové - přímí příbuzní, tedy rodiče, potomci a manželé. Výjimkou jsou přímí příbuzní po člověku, který zemřel před 15. srpnem 1998. Ti pak musí v každém případě podat daňové přiznání. Každý z dědiců je osvobozen od placení daně z movitého majetku do jednoho milionu, z peněžních úspor do jednoho milionu korun, nemovitosti však osvobozené nejsou.

* Od základu daně se odečítají dluhy nebožtíka, i výdaje spojené s pohřbem a vyřizováním dědictví (odměna notáře, soudní odhady), ale vždy jen v poměru k majetku, který není od daně osvobozen

* S výpočtem daně si však dědic nemusí lámat hlavu, na základě daňového přiznání daň určí finanční úřad

* Daňové přiznání podává každý dědic do třiceti dnů poté, co obdrží rozsudek

* Daň je třeba zaplatit do třiceti dnů od chvíle, kdy finanční úřad pošle její výpočet

Odměna notáře

* do 100 tisíc korun 2 procenta z hodnoty dědictví a dále
* jedno procento z částky od 100 do 500 tisíc korun
* 0,7 procenta z částky od 500 tisíc do 1 milionu korun
* 0,4 procenta z částky nad 1 milion korun nejméně 500, nejvíce 20 tisíc korun

Co je dobré vědět

* Notář se dědiců zeptá, zda dědictví přijímají, či odmítají. Jejich odpověď je neodvolatelná. V návalu smutku u notáře podepsané prohlášení, kde se dědic majetku vzdává, už nelze vzít zpět.

* Pokud je součástí dědictví nemovitost, vyžaduje notář zpravidla znalecký posudek. Ten někdy nechtějí jen notáři, kteří vyřizují dědictví půdy na venkově, jejíž cenu lze zjistit podle tabulek.

* Dědické řízení může trvat několik měsíců, ale i několik let. Záleží zejména na tom, zda je nutné dohledávat veřejnou výzvou dědice a také na tom, jak se dokážou dědici mezi sebou domluvit.

Kdo má nárok na dědictví podle zákona

1. SKUPINA

děti, nebo jejich potomci a manžel či manželka
příklad: dědicové: manželka, 3 děti majetek ve společném jmění manželů 100 tisíc korun

2. SKUPINA

manželka, rodiče zesnulého, osoba, která s ním žila
příklad: dědicové: manželka, otec a matka majetek ve společném jmění manželů 100 tisíc korun, 20 tisíc korun patřilo zemřelému

3. SKUPINA

sourozenci zesnulého nebo jejich děti, osoba, která s ním žila
příklad: dědicové: dva bratři a dvě sestry majetek 100 tisíc korun

4. SKUPINA

babička a děda nebo strýc a teta (ne jejich děti)
příklad: dědicové: strýc a teta majetek 100 tisíc korun

Jak má vypadat závěť

1. celá psaná vlastní rukou nesmí chybět datum a podpis aby se neztratila, vyplatí se ji uložit za poplatek pět set korun u notáře

2. notářský zápis notář zaručuje, že je napsaná bezchybně, a tudíž platná za vyhotovení je třeba zaplatit 600 korun, za uložení se už neplatí, protože zůstává u notáře automaticky

3. psaná na stroji musí být vlastnoručně podepsaná tím, kdo ji sepisuje, plus dvěma nezávislými svědky, kteří nemají na dědictví nárok, stejně jako v prvním případě se vyplatí uložit ji u notáře