Nikdy po více než šest desítek let své existence neskončila ve ztrátě především kvůli schopnostem a vizím svých otců. Jak se Hewlett-Packard podaří vstup do prvního čtvrtletí nového tisíciletí se už však žádný z dvojice zakladatelů nedozví. Necelých pět let po smrti Davida Packarda, zemřel v lednu 2001 i William Hewlett. Jeho odchod zasáhl celý počítačový svět.
"Bill Hewlett pro mě byl inspirací. Dosahoval úrovně, po níž současná generace technologických ředitelů může jen toužit. Byl znamenitý technik, výtečný obchodník a velký člověk," uvedl například šéf Microsoftu Bill Gates. Zatímco Packardovi připadaly při řízení firmy spíše ekonomické úkoly, Hewlett byl vnímán jako motor inovací, kterými společnost proslula. "Jako správci jeho odkazu budeme opatrovat a chovat v sobě Billův zářivý duch invence," řekla současná generální ředitelka Hewlett-Packard Carly Fiorina.
V letech, kdy byl Hewlett prezidentem společnosti (1964-1977), prorazila firma s prvním kalkulátorem HP35. "To byl obrovský průlom. Získali monopol na trhu a poslali logaritmické pravítko do šrotu," sdělil magazínu Computerworld.com počítačový historik Paul Ceruzzi. Připomněl i historku, podle které museli inženýři firmy tehdy přesně změřit Hewlettovu kapsu, aby se do ní kalkulačka opravdu vešla.
Kromě svého technického nadání prosluli Hewlett s Packardem i osobitým způsobem řízení, kterému se dodnes říká "HP styl". "Manažeři se tradičně věnují zdokonalování svých finančních, plánovacích nebo marketingových dovedností. Příliš často pak přisuzují vztahům s lidmi vedlejší roli," prohlásil počátkem osmdesátých let v jednom z projevů Hewlett, který celý život přisuzoval zaměstnancům nejvyšší prioritu.
|
William Hewlett |
| * v roce 1939 absolvoval kalifornskou Stanfordovu univerzitu a s Davidem Packardem založil elektrotechnickou firmu Hewlett-Packard * z počátečního kapitálu 538 dolarů vybudovali koncern, s obratem téměř 50 miliard dolarů * aktivní vedení firmy Hewlett opustil v 65 letech v roce 1978 * z majetku odhadovaného na devět miliard dolarů rozdal značnou část na dobročinné účely * kromě techniky projevoval velký zájem o medicínu, botaniku, volný čas trávil farmařením a rybaření |
"Opravdu zastáva li názor, že každý ve firmě je důležitý. Bez ohledu na to, na které úrovni jste pracovali, váš hlas byl platný a měl být slyšet," dodává bývalý zaměstnanec Mike Beasley.
Konkrétní příklad vztahu k pracovníkům firmy lze nalézt na počátku sedmdesátých let. Pod Hewlettovým vedením tehdy firma čelila poklesu tržeb a potřebovala propustit asi tisícovku lidí, což tehdy představovalo asi deset procent celkového stavu. Namísto toho tehdy Hewlett vyhlásil, že prakticky každý bude mít v pátek neplacené volno. Opatření trvalo šest měsíců, než společnost krizi překonala.
"Už při zakládání firmy jsme si řekli, že nechceme masově propouštět," odůvodnil Hewlett vzpomínkami z mládí na hospodářskou krizi obdobné přístupy k řešení těchto problémů. Zdá se, že část této atmosféry se daří přenášet i do dnešních dnů. Poté, co Hewlett-Packard nenaplnil kvůli problémům celého odvětví své poslední finanční cíle, zřekla se Fiorina i další členové top managementu části svých odměn.
