Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

On-line rozhovor

Kdo netřídí, zaplatí za odpad víc. Hostem iDNES.cz byl šéf odboru odpadů

(Ilustrační snímek)
velikost textu:
vydáno 1.3.2016 13:50
Vyšší poplatek za odvoz odpadu by měl hradit ten, kdo netřídí. Platit by se totiž mělo za vyhozený objem. Změny, které by k tomu vedly, chce prosadit ministerstvo životního prostředí v chystané novele zákona o odpadech. Detaily plánu prozradil čtenářům šéf odboru odpadů Jaromír Manhart v on-line rozhovoru.

Konec rozhovoru

Osobnost již neodpovídá. Čtenáři se ptali do 1. března 2016 do 15:30

OTÁZKA: Dobrý den, Jak máme třídit odpad, když platíme PAUŠÁL 600 kč za osobu? Kdy obce zruší paušál acopravdunse bude platit pouze za vytříděnou popelnici? Ladislav Hnyk
(Ilustrační snímek) Jaromír Manhart: Dobrý den. Poplatek, který platí občan své obci není pouze poplatkem za černou popelnici, ale zahrnuje komplexní služby na odpadové služby v obci. Jedná se tedy o barevné kontejnery na třídění, sběrné dvory, úklid obce, uliční koše, údržba zeleně. Nově navržený systém PAYT - zaplať tolik, kolik vyhodíš - je jednou z možností platby za komunální odpady, kterou si budou moci obce zvolit vůči svým občanům. Obec si zvolí zda bude dál placen poplatek "na hlavu" nebo vůči vyprodukovanému množství odpadu či frekvenci svozu. Je samozřejmě žádoucí, aby se minimalizovalo množství odpadu v černých popelnicích na směsný komunální odpad a odpady byly dále tříděny do barevných kontejnerů. Obec tím na jedné straně sníží výdaje za skládkovaný odpad a na druhou stranu získá za prodej využitelných složek komunálního odpadu. 1.3.2016 14:08
OTÁZKA: Chci se zeptat jak zabráníte vzniku černých skládek když lidé budou vyvážet odpad, aby měli lehčí popelnici? Honza
(Ilustrační snímek) Jaromír Manhart: Očekáváme, že odpad bude i nadále odkládán na místa, která určí občanům obec. Tedy popelnice na tříděný odpad, a to jak klasické toky papír, plasty, sklo, kovy a bioodpad, budou využívány sběrné dvory, tříděný sběr baterií, elektra, atd. Bude záležet na systému nakládání s odpady v obci a samozřejmě zda bude aktivně obec sama nejen komunikovat s občany, ale poskytne i dostatek sběrných nádob na tříděný odpad. K tomu MŽP nabízí obcím možnost využít dotací z evropských fondů. Masivní vznik černých skládek v žádném případě neočekáváme. 1.3.2016 14:15
OTÁZKA: Dobrý den, v mnoha obcích podobný systém v minulosti existoval a skoro všude se od něj ustoupilo. Zpoplatňování odpadu podle váhy vedlo jen k nárůstu černých skládek a házení odpadu do cizích popelnic. Proč chcete zavádět něco, co se, až na drobné výjimky, jednoznačně neosvědčilo? Ladislav Lang
(Ilustrační snímek) Jaromír Manhart: Tento systém již v ČR zaveden byl, ale současně s tím nebyla vytvořena síť na separovaný odpad, nebyly sběrné dvory, kam občané mohli zcela zdarma odkládat své odpady, jako je tomu dnes. Ony drobné výjimky, které zmiňujete silně zakořenily a v ČR je tento systém již dnes poměrně rozšířen v obcích, kde se kupují známky na popelnice nebo pytle na odpad. V takových obcích není nepořádek, je tam čisto a třídí se. Co se týče házení odpadu do cizí popelnice, to je dnes vhodně vyřešeno buď zámkem na popelnici nebo uzavíratelným vstupem do objektu, kde je popelnice umístěna. Platí to i pro více osob nebo rodin v sídlištní zástavbě. 1.3.2016 14:20
OTÁZKA: Dobrý den, zajímalo by mě, jak se přibližně pohybují výkupní ceny plastu, skla a papíru? Děkuji za odpověď... Petr Bezstarosti
(Ilustrační snímek) Jaromír Manhart: Vratná láhev od piva a šťávy 3 Kč/kus, papír dle kvality 0,50 - 2 Kč/kg. V případě třídících linek a jejich obchodování je nejvýše cena plastu kolem 8 - 10.000 Kč/tun, o skla je cena nejnižší v řádu prvních tisíců za tunu. 1.3.2016 14:24
OTÁZKA: Nebojíte se, že tento zákon naruší už teď dobře fungující třídění v ČR? Vždyť teď jsme jedni z nejlepších v Evropě. Pokud se totiž nepodaří odměnit třídiče oproti netřídícím, tak hrozí, že třídit přestanou. Jiří Balon
(Ilustrační snímek) Jaromír Manhart: Systém třídění to nenaruší. Má jej pozitivně motivovat, především obce a má především vést k odklonu odpadu ze skládek. Ano, jsme mezi prvními v Evropě, co se týče třídění obalových odpadů, pokud to však promítneme do celkového čísla produkce komunálních odpadů. Stále zaostáváme, musíme v třídění zabrat. Cíl je jasný, dosáhnout alespoň 50% materiálového využití z dnes produkovaných cca 5,3 mil. tun komunálních odpadů do roku 2020. V roce 2014 jsme dosahovali nějakých 34 %. 1.3.2016 14:28
OTÁZKA: Dobrý den. My třídíme odpad a přijede firma ke kontejneru a steně to sesype dohromady. Poplatky chtěla firma snížit pokud se bude třídit. A světe div se,poplatky za odvoz firma navýšila. :-) Výpovědní doba je prý 1 rok,co říkal starosta. A do toho s ezastupitelsvu moc nechce. Takže svozová firma si může dělat co chce a referovat směrem nahoru,že se netřídí. Jen abyste nepřišli s podobnou fintou jak od lidí vytáhnout více peněz tak jako energetický reg. úřad! Jaromír
(Ilustrační snímek) Jaromír Manhart: Dobrý den. Zda je klíčová otázka, jak a kde má obec zajištěno další dotřiďování toho, co jste vytřídili. Někdy se opravdu komodita plastu a kovy, případně tetrapacku sváží společně, ale dál jede na třídírnu, která je uzpůsobena na třídění tohoto mixu a jeho další využití. Nemusíte mít strach, že jede na skládku. Za skládku totiž obec platí, za vytříděný odpad dostane zaplaceno. Zatlačte tedy na pana starostu a doporučte mu, ať požádá MŽP o dotace na více barevných popelnic na třídění a zároveň přesoutěží dodavatele odpadových služeb. A na podobné firmy, které si dělají, co chtějí, máme zákon o odpadech a Českou inspekci životního prostředí. Pokuty jsou řádově milionové. 1.3.2016 14:33
OTÁZKA: Dobrý den. Jsem majitel bytového domu v Praze a mám smlouvu na odvoz popelnic já a nájemci mají odvoz odpadu zahrnutý v platbě služeb. Máme tři popelnice. Někteří odpad třídí, ale někteří toto zásadně odmítají. Nemám jakoukoli zákonnou možnost toto jejich rozhodnutí změnit. Jak bude řešena tato situace? Děkuji. Petra Kyselová Petra Kyselová
(Ilustrační snímek) Jaromír Manhart: A to chceme prosím pěkně změnit. Proto navrhujeme možnost platby "na hlavu" nebo "na kg či litry" eventuálně frekvenci svozu. Majitel bytového domu pak bude v obci, která si zvolí jeden z navrhovaných systémů, o nastavení frekvence či umístění množství popelnic jednat s obcí. Pozor ale, černé popelnice pojedou buď na skládku nebo do spalovny, za to obci budete muset zaplatit. Za vytříděné barevné kontejnery pak obec dostácá zaplaceno a její náklady se budou v čase snižovat. 1.3.2016 14:37
OTÁZKA: Myslíte to vážně? Jedinou motivaci vidím v tom, že lidé budou odpad házet všude jinde, jen ne do vlastní popelnice. Tzn. příkopy u cest, lesy, sousedova popelnice a zbytek se prožene kotlem. A jak to bude u paneláků a více bytových domů? Tenhle paskvil bude mít, dle mne, opačný efekt. Trošku soudnosti a rozumu pánové. František Kocourek
(Ilustrační snímek) Jaromír Manhart: Ano, myslíme to vážně. I já jsem Čech a občan a i když cena v mé obci stagnuje, nesnižuje se, nemám pocit vzniku černých skládek. moje obec třídí a dává mi dostatek možnosti, co s odpadem. Jedu na sběrný dvůr (má jich 5 a nejsem z Prahy) a nevezu odpad do lesa nebo do příkopu. Je to o nás. Je to v nás. Zamyslete se, prosím, co děláte s odpady Vy, zda třídíte. Mé děti třídí, lidé v mém okolí třídí a je to tedy normální. Bohužel stále jako Česká republika pokulháváme v ohleduplnosti a vztahu k životnímu prostředí. byl jste v Rakousku? Byl jste v Německu? Ten rozdíl je stále vidět. 1.3.2016 14:40
OTÁZKA: MŽP v současné době připravuje návrh nového zákona O odpadech, ve kterém počítá s postupným enormním navyšováním zákonného poplatku v letech 2017-2023 tedy poplatku, který je nedílnou součástí ceny za skládkování odpadu. Cílem MŽP a této progrese poplatku je omezení skládkování využitelných komunálních odpadů a dosažení tak cílů stanovených EU v oblasti nakládání s odpady a recyklaci (využitelnosti odpadů). Chtěl bych se Vás čistě hypoteticky zeptat, jakým způsobem bude na tuto změnu reagovat společnost EKO-KOM, která v současné době obcím přispívá na zajištění svozu separovaného odpadu a jestli bude mít v příštích letech zajištěn dostatek financí? Pokud občané začnou řádně třídit, skončí tento separovaný odpad v právě již vybudované síti sběrných nádob na vytříděný odpad, jejichž frekvence vývozu se bude muset úměrně zvýšit, což sebou ponese zvýšené náklady obcí na tento svoz. Děkuji za odpověď Michal Polák - TDS Mariánské...
(Ilustrační snímek) Jaromír Manhart: Úvodní informace jsou v pořádku. Ale prosím nespojujte 2 poplatky dohromady. Zvyšujeme poplatek za skládkování, který platí původce odpadů, tedy firmy a obce za skládkování. Motivujeme, navrhujeme ekonomické nástroje a dáváme prostředky na vyšší třídění a snížení skládkování. Co jde využít, ať již materiálově nebo energeticky, musí být využito, ne zahrabáno do země. V 21. století je skládkování totálně nemorální. Jediná autorizovaná obalová společnost Eko-Kom finančně podporuje obce a třídírny k tomu, aby se odpad třídil a dále využíval. Není vyloučeno že podobné společnosti začnou v ČR působit další. Nicméně, E-K úměrně reaguje na zvýšené třídění v obcích i financemi a bonusy. Obce dnes za skládkování platí a zároveň mají příjem za prodej komodit plasty, sklo a kovy. Poměr mezi oběma položkami se musí tímto návrhem zákona změnit. Samozřejmě věříme v to, že obce budou chtít změnit svůj dosavadní přístup a nebudou skládkovat. Dnes je skládkováno 48 % z 5,3 mil. tun komunálních odpadů. Cíl ČR je ukládat na skládky kolem roku 2024 jen asi 12 % komunálních nevyužitelných odpadů, zbytek využívat. 1.3.2016 14:47
OTÁZKA: Dobry den, zatim jsem zmeny nestudovala detailne, ale - za odpad platime hromadne v ramci spolecenstvi vlastniku pomernou castku. Vime, ze jedna jednotka/soused odpad odmita tridit a zejmena kvuli jeho pristupu se nam letosni poplatky za odvoz odpadu zdvojnasobi = odvoz bude castejsi. Jak je mozne tomuto predejit, kdyz se snazim poctive tridit ale doplacim na neochotu okoli? Petra
(Ilustrační snímek) Jaromír Manhart: Na tuto otázku jsem již odpovídal výše. Bude záviset na obci, jaký systém zvolí a samozřejmě i na vlastníkovi objektu. Pokud bude ochoten platit víc za skládkovné, nebude třídit a naopak. 1.3.2016 14:49
OTÁZKA: Dobrý den, proč prosazujete model, který tu už před lety byl a totálně se neosvědčil? Domkaři naváželi odpad do sídlištních kontejnerů, aby nemuseli platit "za objem" nebo častější odvoz odpadu. Jak chcete hlídat množství v bytových domech, proč by měli ti co třídí více doplácet na ty, co netřídí, protože to v bytových domek nijak hlídat nejde co kdo vyhazuje. Je to celé nesmysl, třídíme skoro nejvíce v Evropě a poplatky jsou dost vysoké již teď. Tomas
(Ilustrační snímek) Jaromír Manhart: Odpověď a má reakce viz výše. Ano, systém tu již byl, ale byl neúplný, chyběly sběrné dvory, nebyl kontejnery na třídění. Ano, byly, ale nebylo jich jako dnes cca 260 000. Začněme postupně domovní zástavba, sídlištní zástavba...ale pozor, prosím, je mnoho dobýrch příkladů sídlišť, kde systém funguje skvěle. A jsou to jak brněnská, tak pražská sídliště. Vše je v nás, v lidech. 1.3.2016 14:52
OTÁZKA: Dobry den, podle starsich clanku patrime mezi staty, kde se tridi snad nejvice v Evrope nebo na svete. Proc menite neco co funguje? Chcete tim lidi odradit? Kdo bude sanovat cerne skladky? Dekuji a pekny den Lukas
(Ilustrační snímek) Jaromír Manhart: Ano, třídíme nejvíc v EU, co se týče obalových odpadů, ale celková produkce vs. skládkování a využítání odpadů nás řadí na slabý střed Evropy. Viz výše, tak prosím, třiďte odpad, má to smysl. 1.3.2016 14:53
OTÁZKA: Dobrý den, jsme 4 členná rodina a vyprodukujeme max. 1 popelnici (120 l) směsného odpadu za 4-5 týdnů. Vyvezení této popelnice nás tedy vyjde cca na 200 Kč. Principiálně tedy souhlasím s tím, aby se platilo za skutečně vyprodukovaný odpad. Nicméně s ohledem na mentalitu některých našich spoluobyvatel mám obavu o výrazný nárůst černých skládek či opětovné pálení směsného odpadu v domácích kotelnách. Chci se tedy zeptat, jakým způsobem má být měřeno množství odpadu (na objem či hmotnost), zda budou mít města či obce nějakou možnost do systému způsobu účtování zasahovat a přizpůsobit jej místním podmínkám a potřebám a zda ruku v ruce s tímto opatřením bude zrušen paušální poplatek za odpad nebo alespoň jeho výrazná redukce. Děkuji za odpověď. Vítek
(Ilustrační snímek) Jaromír Manhart: Nás je na adrese v jednom domě 9. Stačí nám 120 litrová popelnice v klidu na týden, k tomu mám biopopelnici, na zahradě kompost, třídím odpady, na to,co mi obec poskytuje a platím 648 Kč/hlavu. Stejně to bude i letos. Co mi ale nestačí je počet popelnic na tříděný odpad v mém okolí. V okolí mého města se černé skládky netvoří, lidé používají hlavu a sběrné dvory. Také bych chtěl systém změnit, náš soused netřídí, kašle na to. Je to tedy v systému obce. Čárové kody na popelnici nebo pytel, k tomu cena, aby občana motivovala, dostatek nádob na tříděný a hlavně! vážit odpad na svozovém autě. Sytém existuje, není závratně drahý a zkušenosti nejen v ČR pozitivně ukazují = jde to. 1.3.2016 14:58
OTÁZKA: Byl jsem v Austráli a tam v prodejně kam si jdete koupit nové pneumatiky staré vykoupī a nové dostanete za sníženou cenu.Proč to nejde u nás? Ladislav
(Ilustrační snímek) Jaromír Manhart: Na systému pracujeme, již je v zákoně o odpadech a vzniká systém na zpětný odběr pneu. Již brzo. 1.3.2016 15:03
OTÁZKA: Dobrý den, cena za hmotnost není správná, protože motivuje k vyhazování odpadů jinam než do vlastní popelnice. Proč není motivace opačná? Kolik vytřídím, tolik budu mít nižší fixní tarif za směsný odpad? Pamatuji si jak obyvatelé města, kde to tak kdysi bylo nastaveno zakopávali odpad pod zem - tedy není vidět, není černá skládka, ale životní prostředí má zátěž. Jan Procházka
(Ilustrační snímek) Jaromír Manhart: To je mi líto. Pokud bychom to udělali obráceně, věřím, že vynalézavost, jak ušetřit za skládkování a zvýšit třídění, by vedla k 150% recyklaci ze 100% produkce. Ono zakopávání pod zem se dnes jmenuje skládkování na skládkách, i když regulérně provozovaných. 1.3.2016 15:06

Upozornění

Redakce si vyhrazuje právo na odstranění otázek s vulgárním nebo urážlivým obsahem.





Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.