Tuto pokutu budete moci dostat i v případě, když bude samotná daň nulová nebo bude činit jen několik korun. Dosud opozdilec pokutu dostat mohl, ale také nemusel. Případná sankce mohla dosáhnout až deseti procent daňové povinnosti.
Záleželo však jen na libovůli daňového úředníka, jestli pokutu udělí, nebo ne. Teď už nebude mít na výběr – za každý den prodlení od šestého dne včetně se bude platit 0,05 procenta stanovené daně. Zároveň bude platit dolní a horní hranice pokuty 500 a 300 tisíc korun.
Dotknout se novinka může i lidí, kteří podávají daňové přiznání s nulou. Například u daně darovací při převodu družstevního bytu do osobního vlastnictví nebo pokud daň z nemovitosti je nižší než třicet korun.
K tomu dojde, třeba když plátce vlastní pozemek v podobě kousku chodníku před svým domem. Daňové přiznání se v obou případech musí podat, daň se vyměří, ale nepředepíše se k úhradě. Podle nového zákona by teď po dotyčném mohl finanční úřad chtít 500 korun.
"Plátci daně vzniká povinnost uhradit pokutu, nepodá-li hlášení, vyúčtování, následné hlášení nebo dodatečné vyúčtování, ačkoliv měl tuto povinnost," vypočítává Jana Jarešová, šéfka pro metodiku správy daní ministerstva financí.
Lidé si musí ohlídat své povinnosti
Podnikatelé, kteří mají vlastní účetní, si daňovou povinnost ohlídají. Člověk, který však podává daňové přiznání jednou za život, například z prodeje domu, by mohl narazit.
Pokuty za pozdní daňDnes může pokuta činit Nově by měla být sankce počítána za každý den prodlení sazbou 0,05 procenta, maximálně však 0,5 procenta, počínaje šestým dnem prodlení. Pokuta bude rovněž z daňové ztráty ve výši 0,01 procenta za den prodlení. Minimálně bude muset finanční úřad udělit pokutu 500 Kč, maximálně 300 000 Kč. Úrok z prodlení zůstává. Počítá se za každý den prodlení jako repo sazba ČNB (aktuálně 0,75 %) plus 14 procentních bodů. |
"Lidi si musí více ohlídat své povinnosti. Nicméně chceme ještě předtím udělat osvětovou kampaň v tisku o základních změnách v daňovém řádu," říká Miloslav Vágner, ředitel finančního úřadu v Českých Budějovicích.
Podle jeho názoru zákon v případě nulové daně jasně neříká, že se má platit pokuta, a v praxi by úřady mohly být mírnější. "Postiženi by byli i lidé, kteří dávají daňové přiznání jednou za život," namítá Vágner. Pokud ale bude částka vyšší než nula, o prominutí nemůže být řeč.
Finanční úřad může u takto postiženého v určitých případech posečkat se zaplacením daně a pokuty nebo je rozložit do splátek. Například v případě, že by byla ohrožena výživa dotyčného nebo osob na něm závislých.
Změna má vést k větší spravedlnosti. "Proč odlišně penalizovat za stejnou chybu firmu s daňovou povinností v miliardách a malý podnik? Závažnost pochybení je stejná," vysvětluje Peter Chrenko, donedávna náměstek ministra financí, dnes partner společnosti PricewaterhouseCoopers ČR. Sám stál u vzniku nového daňového řádu.
Důvodem stanovení minima a maxima pokuty byl především záměr nenechávat výši pokuty na úřednících, což souvisí s omezením korupčního rizika. "Snaha o vyšší výběry nebyla motivací," ujišťuje Karel Šimek, zástupce ředitele odboru Legislativa správy daní ministerstva financí.
V roce 2008 byly uloženy pokuty k dani ve výši 49 milionů korun, v roce 2009 pak 43 milionů. Úrok z prodlení za pozdní zaplacení zůstává. Žádat o prominutí pokuty (a příslušenství daně) jako dosud už nepůjde. Finanční úřad však bude moci nově upustit od úročení daňového nedoplatku.
