Společnost International vacation club nabízela zájezd na Kanárské ostrovy do luxusního střediska pro šest osob za pouhých dvacet tisíc korun a k tom u výlety a všemožné sportovní vyžití.
"Bylo to na první pohled velmi lákavé. Navíc jsme zcela podlehli atmosféře, která na setkání panovala," říká Jan Novák. Podle popisu šlo o klasickou přesvědčovací akci, podobnou těm, na kterých se nabízejí předražená kamna či nádobí.
"Schůzka se konala v hotelovém salonku, zúčastnila se jí kromě nás ještě asi desítka manželských párů," říká Jan Novák.
"Zástupci společnosti nabízející dovolenou neustále vykřikovali, jak je to báječné, jaké máme štěstí, že výhodnější nabídku jsme dostat nemohli," pokračuje Jan Novák. "Byli jsme pod velkým psychickým tlakem, netrvalo dlouho a přesvědčili nás," dodává.
Přiznává, že dodnes nechápe, jak mohl tak rychle vytáhnout peněženku a zcela neznámým lidem svěřit dvacet tisíc korun, a to navíc jen na základě velmi jednoduché smlouvy. "Co jsme vlastně podepsali, jsme zjistili až doma," konstatuje Jan Novák.
Smlouva měla hned několik úskalí. Nebyl zde vůbec uveden termín dovolené, jen že se zájezd uskuteční někdy v průběhu dvou let. V ceně nebyla ani strava, ani přeprava letadlem.
A co bylo nejhorší, od dohody nebylo možné odstoupit, vysloveně tu stálo: zaplacená cena se nevrací. "Jednou jsem telefonoval se zástupcem společnosti a vymáhal částku zpět. Hrozil jsem soudem. Bylo mi řečeno, že je smlouva tak dobře sestavená, že bych s ní u soudu neuspěl," říká Jan Novák.
Ze svého brněnského sídla navíc firma záhy zmizela. Prý do Zlína. A však ani zde ji Jan Novák nenašel. Na telefonních informacích podobnou společnost neregistrují. Novákovi pomalu ztrácejí naději, že za své peníze ještě na Kanárské ostrovy vycestují. Tak jako stovky jim podobných, kteří se nechali unést výjimečnými nabídkami.
"Teď už vím, že jsem si měl o firmě předem něco zjistit. Učinil jsem to až poté a dozvěděl se, že jde o společnost s ručením omezeným se základním jměním sto tisíc korun, kterou vlastní tři Britové. A podle rejstříku dokonce ani nemá zaměstnance," uzavírá Jan Novák. Jméno rodiny je na její přání změněno.
Vyjádření společnosti International vacation club se MF Dnes nepodařilo sehnat. Telefon do brněnského sídla firmy je dočasně odpojen, ve Zlíně ani v Karlových Varech, kde by se mohla podle obchodního rejstříku nacházet, se ji najít rovněž nepodařilo.
Jak nenaletět
* Všechny výjimečně výhodné nabídky je nutné předem prověřit, může jít o podvod
* Získat o firmě co nejvíce informací - například: - reference od jejích klientů - na internetu v systému ARES (www.mfcr.cz/ares) - v obchodním věstníku (www.economia.cz) - v obchodním rejstříku (www.justice.cz) - případně se obrátit na profesní sdružení, pod které svým oborem spadá, například Asociaci cestovních kanceláří (telefon 02/71 74 15 87), Svaz obchodu (telefon 02/24 21 53 73) a podobně
* Nepodepisovat smlouvu před jejím důkladným prostudováním, nejlépe v klidu domácího prostředí. Solidní firmy nenutí zákazníka ihned k jejímu podpisu, nechají dostatek času - i několik dní - na její pročtení.
* Zkontrolovat, zda ten kdo smlouvu podepsal je skutečně oprávněn za firmu jednat a podepisovat
* Pokud jde o vyšší částku, vzít ku pomoci právníka, jejich hodinové sazby se pohybují zhruba od tří set korun výše
* Neplatit předem bez rozmyslu plnou cenu. Solidní firmy chtějí většinou jen zálohu.
* Ihned poté, co se začne věc jevit jako podezřelá, jednat, firmu navštívit, zboží reklamovat nebo chtít zpět peníze, případně se co nejrychleji obrátit na soud. Je třeba počítat s tím, že u soudu je nutné složit částku ve výši čtyř procent hodnoty, o kterou se klient soudí.
Názor advokáta
Posoudili jsme smlouvu z hlediska určitosti, srozumitelnosti i případný rozpor se zákonem a dobrými mravy. Na jednu stranu byla konstruována pro klienta nevýhodně protože zde není přesně určen termín, jen to, že se zájezd uskuteční do dvou let.
Za to cena byla tak nízká, že dohoda není v žádném případě v rozporu s dobrými mravy. To, že se cestovní kancelář pravděpodobně odstěhovala ze své adresy uvedené ve smlouvě a v obchodním rejstříku, aniž o tom poskytla klientovi zprávu, je jistě známkou její nedůvěryhodnosti, ovšem není to jednání, které by naplňovalo skutkovou podstatu trestného činu podvodu.
Protože klient ve smlouvě přistoupil na všechny podmínky včetně dvouleté lhůty, do které by se měl zájezd uskutečnit, nemůže nyní požadovat, aby mu firma peníze vrátila. Nárok na jejich vrácení by vznikl pouze za předpokladu, že by smlouva byla neplatná - pokud by se prokázalo, že ji podepsal někdo, kdo nebyl oprávněn za cestovní kancelář jednat nebo v případě jejího zániku z jiných důvodů, například pokud by společnost zanikla bez právního nástupce. Pokud je smlouva platná nezbývá klientovi než čekat, až uplyne dvouletá lhůta.
Linda Plachá, advokát
