Kolega a přítel Bárta žene našeho renaulta dálnicí D5. Zpod mřížek topení se valí suché teplo a ujeté kilometry sviští ve zpětném zrcátku. "Vítá Vás Plzeň, hlavní město piva", sděluje billboard před cílem naší cesty. Vskutku, co je pro katolíka Vatikán, pro komunistu Moskva, to je pro milovníka piva Plzeň. Ještě než řidič přeřadí na nižší rychlostní stupeň, jiný billboard v pozadí siluety lahve upozorňuje: "Škoda, že musíte řídit!" Regulátorem ztlumím topení, olíznu rozpukané rty. "Opravdu škoda..." připomínám kolegovi. Co nadělá? Po chutném obědě si jistě dopřeje i výtečné limo, zatímco mě čeká excelentní prazdroj, sklenka černého stocku a dobrá hodinka spánku na cestě zpět do Prahy. V utrmáceném dni, po dlouhé řadě let opět kráčejíce třídou Americkou (dříve pochopitelně Moskevskou), zcela v podvědomí nevyhnutelně zamířím do boční souběžné ulice. Sem směřovaly kdysi časté mé kroky, ale dnes, kdo ví? Hle, jaké to potěšení - vyhlášená plzeňská "Řemenda" je stále v provozu, dokonce v novém hábitu fasády! Bez váhání po třech schůdkách vcházím do dveří, s dětskou chtivostí lačně odebírám ve výčepu zlatavý mok a kolem dvou stolů štamgastů si jej nesu k jednomu z volných stolů. Příteli, zrzku můj... Restauraci Řemeslnická beseda tvoří v podstatě jedna velká, prostorná a vzdušná místnost. Po dvou bočních stěnách je sedm stolů vždy pro šest osob. Jen v rohu, nedaleko vchodu do kuchyně, jsou větší stůl a jakési sofa rezervovány malé společnosti. Asi i té, k jejíž založení vás vybízí letáček na stole. Spolkový život tu má od roku 1897 tradici. K dispozici je i salonek. Tmavý fundus pseudothonetových židlí doplňují dlouhé stoly pokryté čistými ubrusy zelené barvy (ve výčepu červené) s logem slavného pivovaru. Ve vázičce rozkvétá plastová květena, sprchovaná světlem z měděných stínidel lustrů. Hráškově zelené stěny pak zdobí zvětšeniny dobových fotografií staré Plzně, v konfrontaci malého snímku těchto míst dnes. Tradici v Řemendě ctí: ve čtvrtek se podává dršťková polévka, v pátek polévka slepičí. V úterý také variace na téma "vepřo knedlo zelo". Jídelní lístek nabízí čtvero hotových jídel (á 46 Kč) či minutku pozoruhodného složení: vepřový gyros, omáčka tzatziki a hranolky (též 46 Kč). Dietáři zaváhají na smažených čínských řízečkách s bramborem a oblohou (56 Kč) a raději ještě uvažují nad desítkou bezmasých jídel. Ze dvou denních minutek je frekventovaný švýcarský špíz s oblohou (70 Kč). Z drůbežího masa je na výběr deset minutek (55-85 Kč), třináct minutek z vepřového masa (průměrně 60 Kč) zcela nahradí bílým proužkem papíru přelepené kdysi minutky z hovězího. To je citlivé téma... Vše se servíruje na ovály talířů, pokud se cítíte ve formě, preferujte v objednávce porci "XXL". Nyní je možno cele se věnovat silnému pivu. Bodří Plzeňané, dělný lid, vás záhy vezmou mezi sebe ke stolu. Po několika pivech začnete také zatrhovat po plzeňsku a jako specialitu k pivu si sjednáte 25 gramů "sýrového prkénka" (65 Kč). Poté na rozlučku ony stocky a ve vší bujaré počestnosti platíte. Lístek psaný hráběmi... Cestou domů již v autě se vám klíží oči při vzpomínce na Jaroslava Haška, kdysi hanebně vykázaného z plzeňského hostince U Špačků. Také nemusel řídit...
Autor je spolupracovníkem redakce
Řemeslnická beseda, Jagellonská 8, Plzeň. Otevřeno pondělí-pátek, 10-22 hod. Pět hvězdiček je v hodnocení nejvíc, jedna nejméně. Útratu v bodovaných podnicích si hradí autoři sami, personál ani majitelé o hodnocení nevědí.
Gambrinus 10° 14 Kč ****
Prazdroj 12° 19 Kč ****
Kvalita obsluhy ***
Celkový dojem ****
Autor je spolupracovníkem redakce
Řemeslnická beseda, Jagellonská 8, Plzeň. Otevřeno pondělí-pátek, 10-22 hod. Pět hvězdiček je v hodnocení nejvíc, jedna nejméně. Útratu v bodovaných podnicích si hradí autoři sami, personál ani majitelé o hodnocení nevědí.
Gambrinus 10° 14 Kč ****
Prazdroj 12° 19 Kč ****
Kvalita obsluhy ***
Celkový dojem ****
