Ze hry vypadla tři konsorcia či sdružení včetně toho, ve kterém byla společnost PPF Advisory, ovládaná Petrem Kellnerem. Do soutěže šla společně s odpadovou společností AVE CZ odpadové hospodářství a firmami Dekonta a Ecosoil Süd.
Námitky proti vyřazení dále podalo vyřazené konsorcium Deme Environmental Contractors a Dredging International, a sdružení firem PD-Gruppe - Stavoprogres, které se skládá z P-D Industriegesellschaft a Stavoprogresu Brno.
Mluvčí skupiny PPF Alexej Bechtin výsledek odvolání na ministerstvu financí ani možnost odvolání k antimonopolnímu úřadu nekomentoval. "Pokud se odvoláme, budeme o tom informovat," řekl.
Do dalšího kola výběrového řízení o největší státní zakázku v historii postoupily tři firmy. O zakázku za 120 miliard korun budou dále bojovat společnosti Geosan Group, Marius Pedersen Engineering a Environmental Services.
Ve druhém kole už bude rozhodovat pouze cena, kterou uchazeči státu nabídnou. Tu by měli oznámit zhruba za čtyři měsíce po prostudování jednotlivých případů, napsaly Hospodářské noviny.
Pokud by stát obří zakázku nevypsal, byla by vůči ní podle poslance ODS Michala Doktora jedinou alternativou výběrová řízení pro každý případ zvlášť. V takovém případě by jich ale bylo kolem 1100, což by z hlediska možné korupce bylo mnohem rizikovější prostředí, poznamenal v televizní diskusi.
Místopředseda KSČM Jiří Dolejš vyjádřil obavu o schopnost státu zakázku financovat. Peníze na ni by měly jít z výnosů privatizace, ale k privatizování toho podle něj již v Česku příliš není. "Generovat zdroje na úhradu nebude jednoduché," řekl.
Podle Uvíry ale mezi privatizační zdroje patří například i dividenda státu z ČEZ. Peníze bude navíc vítězná firma dostávat až po vykonání konkrétních prací, což může podle vrchního ředitele ministerstva trvat ještě i dva roky.
V prvním kole uchazeči museli podle ministerstva financí prokázat schopnost zvládnout zakázku, ve druhém bude rozhodovat jen nabídnutá cena.
Ministerstvo financí předpokládá, že se díky tendru podaří částku na odstranění ekologických závazků státu, které vznikly před rokem 1992, snížit. Pokud by se ekologické škody odstraňovaly zadáváním jednotlivých zakázek, nestihl by stát podle ministerstva do roku 2015 dostát svým závazkům.
Stát přitom vlastníkům zamořených území přislíbil, že jim odstranění ekologických škod zaplatí. Závazek je právně vymahatelný a při jeho nesplnění mohou hrozit i žaloby nebo arbitráže.
Jednou velkou zakázkou se podle ministerstva zkrátí doba, která je potřebná na odstranění škod, a zároveň se zajistí horní mez nákladů. Cenu by tak nebylo možno v budoucnu navýšit. Ministerstvo si chce rovněž v případné smlouvě vyhradit právo rozložit platby za uskutečněné sanace do více let s tím, že hodnota peněz by zůstala zachována díky inflační doložce.
Tendr kritizovala například nevládní organizace Transparency International kvůli možnému riziku korupce. S kritikou se připojila Hospodářská komora; ta tvrdí, že ve více menších soutěžích by měly šanci uspět i menší tuzemské firmy.
