Kellner v rozhovoru mluví také o tom, jak vychází dnešní Česko ve srovnání s Ruskem, co se korupce týče. Popisuje zákulisí boje o ovládnutí Sazky, své investiční plány do budoucna a vysvětluje, proč by podle něj měla Evropa i s eurem zůstat taková, jaká je.
Finančník také potvrdil zájem o získání podílu ve slovenské plynárenské firmě SPP. Hodnota investice se odhaduje na dvě miliardy eur, asi 50 miliard korun. Případná dohoda je ale podle něj zatím daleko, na řadě jsou nyní jednání s prodávajícími společnostmi E.ON Ruhrgas a GDF Suez.
Chystáte se prý financovat Institut Václava Klause. Je to tak?
Je to tak. Rozhodl jsem se dát Institutu Václava Klause jednorázově prostředky na dlouhodobý pronájem prostor. Myslím, že už je i vybraná budova, kterou si pronajmou.
Kolik do toho vložíte?
Několik desítek milionů korun. A doufám, že se najdou i další sponzoři, kteří přispějí třeba na provoz toho institutu.
Je vám Václav Klaus politicky blízký?
Není to tak, že souhlasím se sto procenty jeho politických názorů. Ale určitě je to více než polovina. To je jedna rovina věci. Druhá je, že jsem přesvědčen, že o tohle by se měl normálně postarat stát. Když odchází prezident, tak nemá odcházet s rentou padesát tisíc. Člověk, který tu zemi reprezentoval, a je jedno, jestli to byl Václav Havel nebo Václav Klaus, má být zabezpečený, má mít zabezpečenou kancelář, pracovní zázemí. Ti lidé jsou symboly země a stát by se o to měl postarat. Ale když to stát nedělá, nezbývá, než aby to udělal soukromník jako já nebo Bakala.
Máte pocit, že se s odcházejícími politiky špatně nakládá?
Asi ano. Politici by měli vědět, jak na tom ekonomicky budou, až odejdou z funkcí. Nemusí jít hned o nějakou doživotní rentu, ale nějaký výhled do budoucnosti. Podívejte se na Německo, tam se strany o své vrcholné politiky vždycky nějak postarají. Ti lidé to vědí a nemusí se pak v době, kdy jsou ve funkci, tolik starat o svá privátní konta. A nakonec je to pro stát mnohem, mnohem levnější, než když politici ve funkci myslí na své hypotéky.