S politiky v zádech
Nejvýznamnějším z nich je Rinat Achmetov, který začal své impérium uhlí a oceli budovat v polovině devadesátých let za vydatné asistence tehdejšího premiéra Viktora Janukoviče. Když ten prohrál prezidentské volby v roce 2004, Achmetov o část majetku přišel.
Státu musel vrátit největší hutě v zemi, které později získal indický miliardář Lakshmi Mittal. Teď už je Achmet zase zpět ve hře, ovládá ocelárny Metinvest a Forbes jeho jmění odhaduje na 7,3 miliardy dolarů.
Ocelářský byznys měl Achmetov společný také s druhým nejbohatším Ukrajincem Viktorem Pinčukem. Ten je pro změnu zetěm bývalého prezidenta Leonida Kučmy. Společně chvíli vlastnili ocelárny Kryvorižstal, které museli vrátit státu, protože je získali za víc než podezřele nízkou cenu.
Pinčuk, jenž zaplatil první koncert Paula McCartneyho na Ukrajině, ale zároveň budoval také finanční holding. Svou banku Ukrsotsbank nakonec prodal italské UniCredit Group za 2,2 miliardy dolarů. Dnes magnát vyrábí hlavně ocelové trubky.
Úzkému propojení s politiky se nevyhnul ani nejmladší ukrajinský miliardář a zároveň poslanec Kosťantin Živago. Když se psal rok 1992, založil ve svých devatenácti letech společnost Finance & Credit, kterou chce teď uvést na londýnskou burzu.
Tehdy mu prý spolupracovníci říkali "Malý Kosťa" nebo "Génius". Od té doby jeho pověst utrpěla a někteří kritici ho viní z úzkých vazeb na mafii. Ačkoli svůj byznys přesouvá částečně do Londýna, o přesídlení z výnosné Ukrajiny Živago patrně neuvažuje. Stále totiž sedí v poslanecké lavici za stranu současné premiérky Julie Timošenkové.
"Poslancování" se nevyhnul ani nejbohatší Rumun Dinu Patriciu. Ten získal v roce 1998 státní ropnou firmu Rompetrol, kterou rozšířil a loni prodal kazašskému státnímu kolosu KazMunaiGaz. Rád se chlubí, že tak pro svou zemi vytvořil "energetický most" nezávislý na Rusku.
