Když minulý pátek slavil český vyhledávač letenek Kiwi.com páté narozeniny, byla to velkolepá akce. Stovky zaměstnanců obsadily v podstatě celé pronajaté brněnské letiště, kam je navážely autobusy. Na párty byly kromě různých kulinářských koutků i atrakce jako vyhlídkové lety vrtulníkem. Ke konci se potom oslava přesunula do jednoho z nejvyhlášenějších klubů v centru Brna.
Stejně výjimečný jako narozeninová párty je ale momentálně příběh celé mladé firmy. Mnoho faktorů ukazuje, že Kiwi je mnohem víc než „jen“ obyčejný úspěšný startup.
Začátky byly přitom úplně klasické. V roce 2011 Oliver Dlouhý se svou přítelkyní (dnes už manželkou) plánoval výlet z Prahy do Porta. Tehdy už běžně používané internetové vyhledávače letenek mu jako nejlepší možnost nabídly letenku za deset tisíc. Když se ale dal do hledání na vlastní pěst, nakombinoval si cestu tak, že ho vyšla na dva tisíce.
Tehdy dostal nápad na vyhledávač vlastní. Takový, který by se zaměřoval právě na kombinace letů nespolupracujících aerolinek. Dal se do vytváření algoritmu, na kterém dnes firma stojí. A podobně jako jiné startupy, i tehdy založený SkyPicker (na Kiwi.com se přejmenoval až loni), rozprodal své podíly investorům, aby získal peníze na rozvoj.
Dlouhý je doteď s 27 procenty největším majitelem, nad deset procent ale ve firmě má i Jiří Hlavenka, Ondřej Tomek a přes společnost Toužimský Airlines i Martin Roman.
Rozšíření do Číny nebo na Filipíny. Za své
Nijak neobvyklé nebylo ani to, že Dlouhý od začátku říkal, že chce vybudovat největší vyhledávač letenek na světě. Velké cíle ke startupům, jež se snaží přilákat pozornost investorů i zákazníků, zkrátka patří.
Zpět ale do doby současných oslav. Firma v pěti letech působí až neskutečně dospěle. I startupy považované za velmi úspěšné tou dobou zpravidla nevydělávají, žijí z peněz investorů, kterými se zároveň snaží financovat expanzi.
To není případ Kiwi. To je totiž již delší dobu ziskové a expanzi, která stále probíhá - nyní oznámil Dlouhý otevření poboček v Manile, Durbanu, čínském Ta-lientu, Barceloně a Praze - si Kiwi platí ze svého. Je to logické: Jen loni firma vydělala před odpisy a zdaněním okolo 200 milionů korun, což je několikrát víc, než za celou dobu dostala od investorů.
Vděčí za to překotnému růstu. Loni prodala letenky za osm miliard korun, letos by to mělo být znovu násobně víc. Jen prostým vynásobením aktuálního měsíčního obratu dvanácti se dopočítáte čísla těsně pod dvacet miliard.
Už loňský obrat Kiwi činil víc než součet tržeb českých konkurentů Student Agency a Asiany. Kiwi ale od počátku necílí na české klienty, ale hraje na globálním hřišti. O tom svědčí třeba to, že jejich nejprodávanějšími spojeními jsou Oslo - Boston, Bogota - Madrid a Hong Kong - Bankok.
Růst a zbavit se závislosti na srovnávačích
Aby brněnská firma dál rostla a přiblížila se několikanásobně vyšším obratům světové konkurence v čele s vyhledávačem Expedia, má před sebou několik výzev. K jejich vysvětlení je důležité popsat, kde se prodeje Kiwi berou.
Hlavním zdrojem pohánějícím růst jsou takzvané metasearche, čili srovnávače vyhledávačů jako SkyScanner a Kayak. Právě v případech, kdy Kiwi naplno uplatňuje svůj algoritmus, se dovede dostat na výrazně nižší ceny než konkurenční vyhledávače. Ve srovnávačích potom nabídka Kiwi vyběhne zákazníkům nahoru. A právě odtud se Kiwi generuje obrat s přibližně patnáctiprocentní marží.
Kdo to neví, může nad úspěchem Kiwi nevěřícně kroutit hlavou. Pokud totiž třeba plánujete přímý nebo nekomplikovaný přestupový let po Evropě, pravděpodobně vám lepší cenu za letenku nabídne jiný český nebo světový vyhledávač.
„Konkurenceshopní s ostatními vyhledávači jsme na přibližně pětině tras. Naším nejbližším cílem je dostat toto číslo nad osmdesát procent,“ říká Dlouhý s tím, že v ten moment se vyplatí masivně zainvestovat do marketingu, víc promovat vlastní značku a snažit se snížit závislost na velkých srovnávačích.
To je momentálně cíl, kvůli kterému se odložily i jiné plány: třeba již ozkoušená služba bookování taxi přepravy mezi jednotlivými přestupovými letišti (například v Londýně) nebo úvahy o vlastní aerolince.
Ještě jednou věcí se Kiwi od jiných pětiletých startupů liší. Momentálně zaměstnává 1 100 lidí, což ho řadí mezi největší soukromé zaměstnavatele v regionu, protože asi devět set z nich sedí v nových brněnských kancelářích.
Ty se rozkládají na několika patrech nového komplexu v sousedství bohunického kampusu. Jak je dnes u úspěšných technologických firem zvykem, kanceláře samotné nabízí mnoho „rozmazlovacích“ částí včetně oblíbeného koutku s „travnatým“ kobercem, posilovnu, saunu nebo místnost s masérem.
Jeden z nejzajímavějších benefitů je ale ten, kdy zaměstnanci do brněnského kampusu nemusí vůbec docházet. V létě se totiž může jakýkoli zaměstnanec přihlásit, že chce třeba týden pracovat z kanceláře v Barceloně.
„Mládež“ posílil manažer z American Airlines
Pracovní sílu Kiwi tvoří jak vývojáři, tak z velké části o pracovníci zákaznické podpory. Jejich věkový průměr je velmi nízkých sedmadvacet let. I samotnému majiteli a řediteli Dlouhému je jen o dva roky víc, další klíčové ředitelce Lucie Brešové je něco přes třicet, hlavnímu programátorovi Lubošovi Charčenkovi ještě nebylo pětadvacet.
Právě kvůli vytyčeným cílům už ale probíhá určité zeseniornění týmu. To reprezentuje třeba nový pětačtyřicetiletý šéf marketingu Stephen Davis, který dříve působil na vedoucích pozicích v Expedii nebo American Airlines. Nyní létá každý týden z Londýna na miniletiště v moravském městě, o kterém do té doby nic nevěděl. Pracovat ve firmě, která před pár lety ani neexistovala.
Ještě větší změny se dají čekat v oddělení zákaznické péče. Nabírání stovek lidí, často s velmi neobvyklou potřebnou jazykovou kompetencí, je velmi náročné. Kvůli tomu (a časovým posunům) také vznikají zastoupení na opačných stranách zeměkoule.
Pomoci by mohla umělá inteligence - konkrétně tzv. chatboti, kteří by řešili dotazy a stížnosti pokládané psanou formou. „Tuto technologii už testujeme,” prozrazuje Dlouhý.
Získá Kiwi investici ze Silicon Valley?
K dosazení nejvyšších cílů ale bude podle Dlouhého třeba i akvizic celých týmů, jejichž know-how dovede Kiwi posunout dál. A kvůli tomu nejspíš opět vymění akcie za peníze. I když je velkým přáním investora Tomka uvést někdy firmu na burzu, nyní to s Kiwi ještě nebude.
„Jako nejpravděpodobnější možnost se jeví investiční kolo za účasti velkých fondů ze Silicon Valley,“ říká Dlouhý s tím, že námluvy už začaly.
To by mohlo přinést nejen hodně peněz, ale i další velezkušené posily s dobrými kontakty do orgánů společnosti. Kiwi by tím tak zaplnilo kolonku, kterou ve svém startupovém životopisu překotným organickým růstem zdánlivě přeskočilo: zisk velké zahraniční investice.
Podívejte se na pracovní prostředí zaměstnanců firmy:
26. října 2016 |
