Klamou potravináři nebo jen ladí chutě? Ptejte se Jany Hajšlové

Profesorka Jana Hajšlová, vedoucí Ústavu analýzy potravin a výživy VŠCHT v Praze

velikost textu:

vydáno 15.3.2017 10:30

Srovnatelné ceny, ale různá kvalita. Nejen Čechy zvedá ze židle praxe výrobců, kteří podle nich dodávají na některé trhy jídlo v horší kvalitě. Svůj pohled na praxi v potravinářském průmyslu čtenářům představí profesorka Jana Hajšlová, vedoucí Ústavu analýzy potravin a výživy VŠCHT.

zpět na článek

OTÁZKA: Přeji hezký den, můžete porovnat kvalitu potravin u nás před rokem 1989 a dnes? Věk dožití se značně zvýšil, může za to také kvalita potravin? Petr Němec

Jana Hajšlová: Kvalita potravin a skladba diety, jak jednoznacne dokazuji ruzne studie, se promita do zdravikonzumentu. Před rokem 1989 nase dieta do znacne miry kopírovala dostupnost nekterych potravin na trhu a ne vždy byla optimalni (zivocisne tuky, méně ovoce a zeleniny...). Také kontrola kontaminujících latek nebyla srovnatelna se soucasnosti. Prikladem byl často vysoky obsah PCB, pesticidu, tezkych kovu..... Dnes mame 15.3.2017 11:04

OTÁZKA: O (ne)kvalitě potravin v Česku se mluví dlouhé roky. Proč toto téma chtějí politici řešit právě teď? Není to tak trošku kalkul před volbami? Nebojíte se, že se stejně nic nestane? Roman

Jana Hajšlová: Dobry den, na VSCHT se zabyvam problematikou chemicke bezpecnosti potravin. Z tohoto pohledu velke rozdily se zahranimi produkty nevidim. Co ale mohu srovnat, protože v oboru pracuji dlouho je situace oproti minulosti. Ono to do znacne miry souvisi i s urovni dozorových organu, které jsou dnes vybaveny perfektni instrumentaci a disponuji pracovniky s vysokou odbornou vysokou kompetenci. Za těchto okolnosti vyrobci potravin, kteří jsou za kvalitu zodpovedni (není to primarne stat!). jsou si vedomi, ze jim nic neprojde.... Pokud jde ale o Vasi otázku, samozrejme muzeme kalkulovat o nacasovani, ale opravdu Vas chci ubezpečit, ze tvrzeni, ze jime vyslovene nekvalitni potraviny je neopodstatnene. 15.3.2017 11:15

OTÁZKA: Dobrý den. Pokud mám cestu do Německa, rád tam nakoupím. Často kvalitně na podstatně vyšší úrovni, cenově rovněž výhodnější. Nejen jídlo, ale i drogerie, je toho spousta ze spotřebního zboží. Pěkné že? A zároveň smutné.. Miki

Jana Hajšlová: Dobry den, můžete byt prosim konkretnejsi, pokud jde o ty potraviny? Jake kokretni parametry kvality mate na mysli? 15.3.2017 11:16

OTÁZKA: Přeji dobrý den. Myslíte si, že je třeba zpřísnit nějak normy, ať už výrobní pro potravináře nebo pravidla značení výrobků a balení, aby se takto lidi neklamali? A co v tom diskutovaném tématu, jaké praktiky, sama považujete už za hranou? Martin Pokorný

Jana Hajšlová: I když se to nezda, znaceni vyrobku prochazi postupnym zlepsovanim. Tak třeba klamave reklamy typu "vyleci všechny nemoci..."...bez vedeckych podkladu nelze uz používat. Specifikovana byla rada dalších pozadavku vcetne energetických hodnot, pouzitych tuku, ecek atd. Ja osobne vidim problém spise v malych písmenkách necitelnych ani zdravyma očima....Je ale také na konzumentech, aby vyrobyk kde není uzdana trvanlivost a další udaje primo u obchodníka reklamovali. Totezu se tyka vyrobku po zarucni lhute, které se jakoby "nahodou" mohou v supermarketech vyskytnout. 15.3.2017 11:30

OTÁZKA: Nepřehánání se to u nás s tím "nadáváním" na kvalitu potravin? Drahomíra Perníková

Jana Hajšlová: Tak to je dobra otázka. Nechci ted rikat, kolik lidi na svete nam muze kvalitu potravin na trhu zavidet... Mate pravdu, nekdy si stěžujeme az moc a přitom české potraviny jsou vesmes kvalitni. Nekdy mam pocit, ze lide ventiluji přes potraviny ruzne frustrace jiného puvodu.. .. 15.3.2017 11:34

OTÁZKA: Dobrý den, může jednotlivec vůbec něco změnit? Je jediná cesta pro změnu nakupovat dražší potraviny? Vojtěch

Jana Hajšlová: Dobry den, ani drazsi potravina nemusi byt lepsi, je ale logicke, ze velmi pravdepodobne obsahuje vice "kvalitni" suroviny. Tak třeba cena sunky se odviji od obsahu ciste svaloviny. Cimn vice, tim kvalitnejsi. Ale třeba obsah soli cenu neovlivnuje takto bezprostredne, ale jeji prijem je nekdy v naší diete neprimerene vysoky... Mozna nejlepší cestou je vice si o potravinách, resp nutričních aspektech něco nastudovat (ale pozor, z důvěryhodných zdroju!) a take se divat na obaly a vybirat si. Nekvalitni potraviny lze také nalezt na webiu potraviny na pranyri, to jsou ty nejkriklavejsi pripady.... 15.3.2017 11:39

OTÁZKA: Paní Hajšlová. Na potraviny se díváte "pod mikroskopem". Najíte se vůbec ještě? :) Jak na vás působí profesní deformace? Berete to spíš s rezervou nebo když brouzdáte obchodem, tak zkoumáte všechny etikety a máte nutkání podrobit nákup laboratorním analýzám? Adéla

Jana Hajšlová: Dobry den, i když moje práce je zamerena hlavne na sledovani nežádoucích aspektu, jako jsou kontaminanty, falsovani apod. vidim zaroven, ze v rade pripadu zverejneni "spatnych zprav" ma skladny efekt v tom smyslu, ze výrobek je stazen z trhu, vyrobci zavedou kontrolu mapod. Hopdne si také vazim spoluprace se SZPI, uroven tohoto Skoda, ze si lide ještě nezvykli navštěvovat jejich informace na webu ci lepe o problemech komunikovat. Ale ještě zpet k Vasi otazce, jedine cemi se vyhybam je prilis zivocisnych tuku a take vyrobky s vysokym obsahem palmoveho tuku...A jinak jidlo mam rada (bohužel :-)) 15.3.2017 11:47

OTÁZKA: Jsou také rozdíly při koupi v různých státech ve složení/kvalitě u kojeneckých nemléčných kaší, bezlaktózových výrobků a podobně prodávaných v opticky stejných obalech? Lada Štěrbová

Jana Hajšlová: Pokud jde o tento typ vyrobku, tak ten povazuji v kontzextu naší diskuze za nemene "rizikovy". Jde o velmi citlivou komoditu a zde si nikdo z vyrobcu netrofne jit "na hranu". Pokud bych si mela vybirat, myslim, ze prece jen nejvíce sofistikovane produkty v tomto sektoru nabizeji tradicni, velke firmy, které disponuji dostatečnými zdroji pro výzkum i extremne dukladnou kontrolu. 15.3.2017 11:50

OTÁZKA: Pěkný den.Proč naše legislativa není v tomto směru přísnější? Roman

Jana Hajšlová: Dobry den, nevim, co konkretne mate na mysli. Ono se zlepsovani den ze dne neda jednoduse zaregistrovat, ale legislativa od devadesaqtych let udelala obrovsky pokrok. Prikladem muze byt pruce se rozsirujici seznam latek pro které jsou zavadeny "maximalni limity". Na strane druhé nekdy je problém v potrebe vse sladovat mezi clenskymi zememi EU, to je požadavek spolecneho trhu... 15.3.2017 11:54

OTÁZKA: Dobrý den, proč podle Vás není politická vůle toto nějak razantně řešit, když se řeší daleko malichernější problémy? Je to tak malým vlivem a důležitostí států V4 v EU nebo pasivitou českých politiků? Jarek Wolf

Jana Hajšlová: Nastesti jysem pani učitelka a venuji se především studentum a vyzkumu. Studentum zduraznuji, ze jejich názory v takovýchto otázkách, které mají politicky podtext se musí bzdy striktne odvíjet od vedeckych argumentui...zadny populismus. 15.3.2017 11:56

OTÁZKA: Dobrý den, chci se zeptat, zda-li se uvažuje o jednotné legislativě upravující kvalitu potravin pro celou EU? Pavel Richter

Jana Hajšlová: On sam pojem kvalita je dikutabilni. Pro radu aspektu jako je mikrobiologicka a chemicka bezpečnost, tedy zdravotni nezavadnost spolecna legislativa nekompromisne plati. Vy ale asi mate na mysli kvalitu pokud jde o skladbu, recepturu vyrobklu. Tady je sladeni předmětem obtizne dikuze, prece jen existuji rozdily mezi ruznymi zájmovými skupinami, regiony, ekonomickym prostředí,,,, 15.3.2017 11:58

OTÁZKA: Jelikoz nakupuji v Nemecku, Rakouku i tady, myslim si, ze je to hysterie. Produkty mi senzoricky pripadaji stejne kvality. Muzete mi to nejak vyvratit? Michal Rejzek

Jana Hajšlová: Ano, ve většině připadu rozdil proste neexistuje. Pokud by se dane (stejne) výrobky hodnotily zakodovane (bez obalu), posuzovatel napr senzorických parametru by nemuseli ty "zahranicni!" upřednostnit (toho jsme tez byli svedky) Mozna je ale rozdil v nabizenem sortimentu, který ovlivnuji i dovozci a kteří ve vetsi mire dodavaji ty levnejsi, méně atraktivni produkty. 15.3.2017 12:03

OTÁZKA: Dobrý den, nyní se o složení potravin mluví daleko více, že pro "východoevropský" blok jsou dodávány od stejného výrobce méně kvalitní potraviny. Bohužel se bojím, že se výrobci opět vymluví na jiné preference chuti. Sama jsem psala pá dotazů firmám, např proč je u nás Coca cola s glukozovo-fruktozovým sirupem a v Rakousku či Německu s cukrem, odpověď byla, že Češi preferují chuť umělého sladidla.... dá se proti tomu vůbec nějak bojovat? Andrea Nováková

Jana Hajšlová: Uz jsem se o tomto problemu v jedne odpovedi zminovala. Muj osobní názor je, ze vse je o cene, predpokladane koupeschopnosti populace (nemam ale ekonomicky rozbor k dispozici). Znovu chci ale zdůraznit, ze nani tyto výrobky nesmí byt zdravotne zavadne. To ale firmy vesmes dodrzuji...A pokud jde o nase chte, je to z velke miry manipulativni argument. Sama jsem po tom patrala a zjistila jsem, ze jde nezřídka o názory zamestnancu dane firmy. Při vsi ucte, jen tezko je mozne je povazovat za zcela nestranne... 15.3.2017 12:07

OTÁZKA: Pokaždé slýcháme věty typu, že se výrobce přizpůsobuje místní chuti obyvatel. Případně, že je to snaha o zlevnění potravin na trzích s menší kupní silou. Když pomineme tu kuriozitu, že výrobky které jsou zde ošizené, tak jsou i dražší. Máme tomu rozumět tak, že chuť lidí se začíná měnit s německou a rakouskou hraniční čárou, a že za těmito hranicemi lidem chutná a vyhovuje kupovat horší potraviny za více peněz? Jan Nový

Jana Hajšlová: Dobry den, viz předchozí odpověď. Ale chci ji doplnit o ještě jeden protiargument za sebe. Když jsem mela poprvé před lety moznost ochutnat premiovy extravirgin olivovy olej, moc mi nechutnal... Byla jsem totiž zvykla na ten levnejsi, virgin ci rafinovany. Jestli mi rozumíte, tady berou firmy ty argumenty, nemeli jsme v minulosti tolik prilezitosti setkávat se s prémiovou kvalitou a vytvorili jsme si v sobe jiné referencni chute...tedy latku nize 15.3.2017 12:11

OTÁZKA: mě by zajímalo, jestli si myslíte, že jsou tu obecně horší potraviny než třeba v Německu, jde mě o to, že když někdo bude chtít dokázat, že jsou lepší potraviny v Praze než v Brně tak to nebude problém na několika příkladech prokázat, víte jak to myslím, vezmou se jen takové vzorky jaké se hodí a určitě se najde nějaká potravina, která bude mít v Praze víc masa než v Brně, ta co bude zase v Brně lepší se neuvede Vladislav Buryšek

Jana Hajšlová: Tak nevim,, jstli tento argument je zaloizen na realite. Vite, ze sidlo SZPI je v Brne? A mysylite si, ze by na problém neprisli? 15.3.2017 12:13

OTÁZKA: Dobry den, rovnake problemy riesime aj na Slovensku :-) Vyrobcovia tvrdia, ze musia pouzivat palmovy tuk a podobne prisady kvoli konzistencii keksikov a dalsich vyrobkov. Ako je mozne, ze pred r. 1989 to vedeli aj bez toho? Ako to, ze napr. horalky vtedy mali ovela lepsiu chut ako dnes a o cokolade orion ci figaro ani nehovorim? To nam fakt chcu nahovorit, ze si nepamatame ako vtredy chutili, a ze dnes je to lepsie? A tyka sa to aj napr. cokoladovych guliek ferrrero - vyrobene v Polsku - sa to neda ani zjest. Ale zaujimave, ze ked som si teraz v Polsku kupoval ich cokoladu a sladkosti, tak boli velmi dobre... Z toho mi vyplyva, ze sunt predavaju len k nam. Peter

Jana Hajšlová: Palmovy olej nahradil hydrogenaci ztuzene tuky. Ty nevyhnutelne obsahovaly trans mastne kyseliny, latky s vysokym potenciálem prispivat ke kardiopvaskularnim onemocnenim. Palmoivy tuk se dnes často kombinuje s jinými rostlinnymui oleji, tak aby obsah "nezdrave" palmitove kyseliny se do jiste miry zrdil. A jak uz jsem rikala, levne výrobky, třeba nahrazky cokolady, jsou méně senzoricky atraktivni. Kvaluitni kakaove maslo je dost drahe. 15.3.2017 12:18

OTÁZKA: Souhlasím sVami,ze kvalita stejných potravin je různá v různých zemích.Moje otázka je,jak je možné,ze se tyto potraviny vůbec mohou dostat v ČR do prodeje.Proc to není regulované a zakázáno? Martin

Jana Hajšlová: "Odlisne" potraviny mají na obalech pripadnou "odlisnost" deklarovanou (napr. glukozo-fruktozovy syrup namisto repneho cukru, tedy sacharózy), znamena to, ze obsah a udaje na obalu odpovidaji, vyhovujke to legislative. Je na konzumentech, aby si vybirali. Nejsem dost kompetentni posoudit teori "vsemocne rukly trhu", ale neuspesny výrobek, tedy ten co lide nebudou kupopvat, se asi postupne sam z trhu odstrani. A ještě chci dodat, ze v zahranici .lide mnohem casteji o volbe "informovane" premysli, ale jsou také vice zasveceni do problemu... 15.3.2017 12:24

OTÁZKA: Dřív, když jsem si dal spišský párek "stříkala" z něj štáva a člověk si na něm pochutnal. Dnes mi připadají všechny stejné, je možné, že obsahují víc masa než dřív ale o koření se jim ani nezdá.. Jan Bell

Jana Hajšlová: Ano, dřív existovaly zavazne oborove normy. Dnes je vyrobcum dana vetsi moznost upravy receptury. Na strane druhé, tech skodlivin v potravinách prece jen ubylo...kontrola je mnohem komplexnejsi. 15.3.2017 12:25

OTÁZKA: Dobrý den. Například Globus rád zdůrazňuje své vlastní řeznictví. Co vy na to, dá se na něj spolehnout? (I když buřty, tenké párky či kabanos chutnají zcela identicky) Radek

Jana Hajšlová: Uplne neumim posoudut, ale rada lidi si Globus v tomot smyslu chvali jezdi tam maso a masne výrobky nakupovat. Urcite je dobře, když se cesta mezi zpracovatelem a zákazníkem zkrati. Potraviny jsou vesmes neudrzne komodity a i když ne zkazene, prece jen skladovanim ztraci chut a vuni... 15.3.2017 12:28

OTÁZKA: Jsou v rámci Evropy stejná pravidla pro uvádění složení? Kdysi jsem viděl vyjádření nějakého českého řezníka, že zatímco u nás musí dělat rozpad složení na maso, sádlo, kůže, německý řezník může souhrnně uvést pouze maso. Moc se mi to nezdálo, ale je fakt, že když se dívám třeba na německé grilovací klobásy, uvádějí 95% masa, ale mastné mi přijdou stejně jako české. Petr Svoboda

Jana Hajšlová: Tak toto je uz otázka pro kolegu, specialistu na technologii masa. 15.3.2017 12:29

OTÁZKA: Musím jen souhlasit. Pokud jedu do Německa tak rozdíl je v kvalitě potravin a bohužel i v cenách. Příkad sýr Gouda nebo v mléčných výrobcích (pudinky, activia jogurty ale i dětmi oblíbené kinder tyčinky či obyčejný bílý jogurt). V salámech nemusím koukat na složení protože vím že budou mít min. 80 % masa ale většinou 90 - 95% a přitom nejsou dražší než u nás. Je to smutné. Ale proč pochybuji že naše chutě jsou tak rozdílné než jejich. Ivana Písaříková

Jana Hajšlová: Nechci nikoho obhajovat, ale urcite se najdou i hodne dobře české výrobky. Ja si kupuji vyhradne české jogurty a i mezi ostatními mlecnymi výrobky lze najit znacku, ke které se rada vracim (třeba plisnove syry, zerve, skyr..). Premyslim o tom, když bude me vuce tlacit na české výrobce také jim davat priletzotost zvýšit odbyt, jestli se to nepromitne i v cenách. 15.3.2017 12:33

OTÁZKA: Dobrý den, rád bych se vás zeptal na váš názor na reakce výrobců, že se přizpůsobují lokálním chutím spotřebitelů. Myslíte si, že je to skutečný důvod nebo pouze výmluva? Jan Novák

Jana Hajšlová: Nesopuhlasim s nimi, pocitaji s tim, ze nemame s cim srovnávat,a ten nas výrobek povazujeme za "referenci", na kterou jsme se nastavili uz v detsi...lepsi jsme nepoznali... 15.3.2017 12:36

OTÁZKA: Dobrý den. Mám otázku na kvalitu českého mléka. Na zahraničních serverech se často dočítám, že kvůli navyšování produktivity krav jsou zvířata uměle udržována ve stavu těhotenství po celý rok. To prý způsobuje vysokou hladinu estrogenu v mléce, což může být pro především muže nebezpečné. Je takový problém také v Česku? Co si obecně myslíte o kvalitě našeho mléka? Radim

Jana Hajšlová: Zrovna včera u me byli moji spolužáci z VSCHT, dnes vyznamni vyrobci tvarohu. Ohromilo me, jake mají moderni technologie, prisne standardy na kvalitu, plne vedopmi, ze prave tato v konkurencnim prostředí je rozhodujici. A kvalita mleka? Vzdyt se vyvazi prebytky do Nemecka a pro tamni trh, to je dukaz sam za sebe, ze je z pohledusrovnatelne s jejich požadavky.. A pokud jde o ten estrogen, tak to nevim. Nedabvno jsme realizovali studii, sledovali jsme ruzne estrogenni latky, ale videli jsme jen fytoestrogeny z krmiva.... 15.3.2017 12:40

OTÁZKA: Dobrý den, jsou potraviny, které míří k nám i zdravotně závadné, tím, že mají nižší kvalitu? Vera Bilkova

Jana Hajšlová: V zadnem pripade. Pokud jde o tento aspekt, pro všechny potraviny plati naprosto stejne požadavky pokud jde o zdravotni nezavadnost. 15.3.2017 12:49

OTÁZKA: Dobrý den. Mám několikaletou zkušenost, že prací prášky ARIEL a PERSIL dovezené z Německa mají jinou kvalitu, než ty stejné prací prášky, zakoupené v ČR. Z Německa dokonce vyjdou i levněji. Monika Skalická

Na tuto otázku odmítá dotazovaný odpovídat

OTÁZKA: Dobrý den, jak se objektivně posuzují spíše subjektivní dojmy jako chuť, barva, vůně, konzistence a tak pod.? děkuji Štěpán Mert

Jana Hajšlová: Dobry den, discipline se říká "senzoricka analyza". Postupije se podle mezinárodních norem; panel posuzovatelu musí byt dostatecne velky a spravne vyskoleny/kvalifikovany, aby výsledek mel vahu. Prijdte se nekdy do senzoricke laboratore VSCHT podivat :-) 15.3.2017 12:52

OTÁZKA: Dobry den. Jaký řetězec prodejen podle vás prodáva nejkvalitnější potraviny a jaký nejhorší. A jaký řetězec prodává nejvíce zahraničních produktů. Pavel anonym

Na tuto otázku odmítá dotazovaný odpovídat

OTÁZKA: A jak je to se zeleninou a ovocem u nás a v zahraničí? je tam veliký rozdíl v kvalitě? Marek

Jana Hajšlová: Ano, bohužel cerstvost zeleniny a ovoce jsou vesmes v CR horsi. Ja osbne prave zde vidim velky prostor ke zlepseni. Je to ale na managementu prodejcu, bohužel nemaji velkou konkurenci,... 15.3.2017 12:54

OTÁZKA: Dobry den. Jaký řetězec prodejen podle vás prodáva nejkvalitnější potraviny a jaký nejhorší. A jaký řetězec prodává nejvíce zahraničních produktů. Pavel Pavel

Na tuto otázku odmítá dotazovaný odpovídat

OTÁZKA: Dobrý den, vážená paní profesorko, co mohu jako zákazník udělat pro to, aby výrobci prodávali stejně kvalitní potraviny jako v Německu? Ondra R

Na tuto otázku odmítá dotazovaný odpovídat

OTÁZKA: Dobrý den, jak je možné, že zmrzliny jsou dnes převážně ze ztužených pokrmových tuků a palmového oleje? Proč ve většině z nich není smetana, a to se týká i nejdražších? je to podle Vás šizení? Děkuji Vladimír Havránek

Jana Hajšlová: Pokud se palmovy tuk pouziva ke smazeni, není mone tam pridavat smetanu, netukova slozka by se prepalila. Palmobvy tuk na smazeni vyhovuje hlavne s ohledem na malou nachylnost ke zluknuti..ale pozor, smazene výrobky obecne s mirou! 15.3.2017 12:58

OTÁZKA: Není celá diskuse o nekvalitě potravin v ČR jen bouře ve sklenice vody? Pořád se opakuje, jak je cola slazená cukrem vs. glukózo-fruktózovým sirupem, ale to je jen malá část běžného nákupu. Co ten zbytek - maso, ovoce, zelenina - je taky horší než v zahraničí? Martin Ž.

Jana Hajšlová: Ovoce, zelenina, ryby, tady vidim velkou rezervu ke zlepseni. A nadmerna konztumace coly, at uz je jakkoliv prislazena, stoji obecne za zvazeni 15.3.2017 13:00

OTÁZKA: Dobrý den, sám mám zkušenosti z mnoha zemí Evropy a je faktem, že v ČR jsou potraviny na první ochutnání výrazně méně kvalitní, než kupříkladu v Německu nebo Velké Británii. Největší rozdíly jsou tam, kde je nejvíce přidané lidské práce, to jest u polotovarů nebo hotových jídel, které se v ČR prakticky nedají pozřít a chemie je z nich cítit na 100 honů a to i přesto, že cena je buď stejná nebo signifikantně vyšší. Například hotová jídla značka Heli v ČR (řetězec Tesco) stojí 65-90 Kč, srovnatelný produkt v řetězci Tesco ve Velké Británii stojí 1.45 GBP, tedy signifikantně méně. Přesto se jídlo v ČR nedá sníst jednak z důvodu estetických a jednak z důvodů složení (dlouhodobá konzumace by podle mého přinesla zdravotní problémy z důvodu absence důležitých nutrientů). Nyní otázka: je to vinou distributorů, kteří žádají nejnižší nákupní cenu (tedy v tomto případě managerů v českém Tesco) a tak ji dostanou, nebo je to vina producentů, kteří si tímto nemravným způsobem snižují náklady? Honza

Jana Hajšlová: Ja samozrejme nemohu podrobne odpovědět na ekonomicke aspekty. Ale zkušenost s hotovymi pokrmy mam podobnou. Myslim si ale, ze to je o obratu, u nas se tento typ zboží neprodava a je mozna ztratovy, skladuje se dlouho - nechutna... 15.3.2017 13:02

OTÁZKA: Dobrý den paní profesorko, pracuji v pekařském oboru již přes 20 let a receptury na výrobu konzumního chleba a běžného pečiva ( rohlíky , housky ) jsou víceméně stále stejné ( jen rozdíly v podílu žitné a pšeničné mouky ). Otázka : 1.pozorujete z Vašich měření , že by docházelo u pečiva či chleba za posledních 25 let k nárůstu či poklesu podílu soli u těchto výrobků ? 2. provádíte měření akrylamidu ve výrobcích ? Pokud ano, existuje nějaká technologie či látka , která by toto množství akrylamidu snižovala. Upéct chléb pod 180 st se nedá. Děkuji a moc Vám fandím.. Milan

Jana Hajšlová: Pokud jde o sul, bohužel se vyrobci často domnovaji, ze konzument sslanou chut vyžaduje. A pokud jde o akrylamid, je to nase velke vyzkumne téma, pokud chceteb podrobnosti, poslete mi e-mail 15.3.2017 13:04

OTÁZKA: V mnoha potravinách včetně limonád jsou přítomny konzervanty E202 (sorban draselný) a E211 (benzoát sodný). Je jejich konzumace nějak problematická? Jarda Novotný

Jana Hajšlová: Nebojte se, všechna "Ecka" nez jsou povolen,a jsou mimoradne rozsahle testovana. Na strane druhé, vždy je třeba se rozhodnout, jaky typ vyrobku preferujete... 15.3.2017 13:07

OTÁZKA: Dobrý den,jaká je kvalita českých výrobců?Není ještě horší? Honza

Jana Hajšlová: Opravdu si to nemyslim. Vzdyt mají obrovskou konkurenci na trhu, snazi se vyhovet ve všech parametrech...samozrejme musíme srovnávat srovnatelne kaztegorie 15.3.2017 13:08

OTÁZKA: Dobrý den. Nerozumím tomu proč diktovat obchodníkům co mají prodávat, pokud nekvalitní potraviny lidem vyhovují ať je kupují, ti kterým nevyhovují si koupí potraviny kvalitní. To už si bez státu neumíme ani nakupit? Tomáš

Jana Hajšlová: A stat nam diktuje? Takto bych to nedefinovala. Mate pravdu, lide musí umet se nejprve objektivne informovat a pote si vybirat...A to ještě rada lidi neumi... 15.3.2017 13:10

zpět na osobnost