A prezident Klaus se právě teď rozhoduje, zda je ve funkci ponechá ještě dalších šest let, anebo je nahradí někým jiným.
Jde o jednu z mála výhradních pravomocí prezidenta, a tak si výběr vhodných kandidátů Václav Klaus pořádně užívá.
"O ničem ještě není rozhodnuto. Žádná jména nejsou definitivní. Pan prezident všechno jako vždy pečlivě promýšlí. Navíc ho teď zcela zaměstnává současná politická situace," mlží šéf Klausova politického odboru Ladislav Jakl.
Zatímco prezident Klaus mlčí a všechny napíná, mezi odbornou veřejností bublají nejrůznější spekulace, analyzují se i Klausovy sebemenší náznaky a bez záruky padají zaručená jména.
K tomu, stát se "horkým kandidátem dne", stačí málo. Koncem září se první oficiální schůzky mezi premiérem Mirkem Topolánkem a guvernérem ČNB Zdeňkem Tůmou překvapivě zúčastnil i bývalý poslanec ODS a Klausův přítel Martin Kocourek. Centrální bankou se okamžitě rozletěla fáma, že si "Kocourek přišel obhlédnout své nové působiště".
Kocourek dodnes nedokáže vysvětlit, co přesně na oné schůzce dělal. "Byl jsem tam jako doprovod premiéra," říká a zároveň si jedním dechem protiřečí s tím, že pro Topolánka a svou mateřskou stranu "už dlouho nic nedělá".
Že by tedy byl vážně na obhlídce? "Ne to určitě ne. Žádnou oficiální ani neoficiální nabídku jsem od pana prezidenta nedostal," říká Kocourek a dodává, že pokud by ji dostal, "odborně by si věřil". "Hlavně to tam ale nenapište tak, aby to vypadalo, že si o ten post říkám," dodává Kocourek.
Bývalý poslanec a prezidentův poradce se v současné době zdá být papírovým favoritem celého klání i navzdory tomu, že jde o sázku na vítěze v závodě, kde nikdo nezná jména všech účastníků.
Řada lidí je přesvědčena, že se prezident nakonec neodváží jmenovat člověka tak těsně spjatého s politikou.
Pro ně je pak většinou jedním z nejžhavějších kandidátů mladý ekonom Mojmír Hampl, který během svého působení v konsolidační agentuře proslul ostrými spory se sociálnědemokratickým ministrem financí Bohuslavem Sobotkou. "Bez komentáře," říká Hampl na otázku, zda právě on není mezi prezidentovými vyvolenými.
Další postava z jednoho ze zaručených seznamů to přímo odmítá. "Žádnou takovou nabídku jsem nedostal," říká populární analytik Pavel Kohout z PPF.
Stále také není jasné, o kolik uvolněných míst v bankovní radě se vlastně hraje. Klaus se totiž může rozhodnout vyměnit Fraita i Erbenovou zároveň nebo jednoho z nich ve funkci ponechat. A současně může nechat v ČNB na dalších šest let oba. To udělal v únoru v případě guvernéra Zdeňka Tůmy.
Frait rozhodně nepatří mezi Klausovy oblíbence a podle informací MF DNES už se svým dalším působení ve vedení centrální banky nepočítá. Dál se chce věnovat přednášení na univerzitě.
Šance Erbenové naopak podle hradních informací stále žije. Sama bankéřka se ke svému dalšímu působení nechce nijak vyjadřovat.
Bankovní rada centrální banky rozhoduje o tom, jak vysoké budou bankovní úroky. Svými zásahy na devizovém trhu také může ovlivnit kurz koruny.
Spolurozhoduje s vládou o tom, kdy by bylo vhodné přijmout euro, a čistě na centrálních bankéřích je rozhodnutí, v jakém kurzu se budou koruny za eura v danou dobu měnit.
Pokud Klaus vybere do vedení ČNB své příznivce, bude v bankovní radě převažovat euroskeptický názor. Ten je zřetelně cítit už dnes od členů jmenovaných Klausem do ČNB loni, jako je Miroslav Singer, Robert Holman a Pavel Řežábek. Opatrná je s přijetím eura i Michaela Erbenová.
