Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Klaus stvrdil nižší podporu spoření

  19:03aktualizováno  19:03
Prezident podepsal další dva z jedenácti reformních zákonů. Václav Klaus odsouhlasil novelu zákona o stavebním spoření. Stvrdil tak vládou požadovaný pokles maximální podpory stavebního spoření o 1500 korun ročně. Změní se i organizace správy sociálního zabezpečení.

Od nového roku dostanou od státu příspěvek 3000 korun lidé, kteří za rok uloží do stavební spořitelny nejméně 20 tisíc korun. Dnes klienti získají maximální podporu 4500 korun za naspořených 18 tisíc ročně. - vše o stavebním spoření zde

Novela zákona o organizaci sociálního zabezpečení má nahradit zastaralý evidenční systém, který se vede v papírové podobě. Zavádí nové evidenční listy důchodového pojištění.

"Přechod od záznamu na tomto listě za celou dobu trvání zaměstnání u jednoho
zaměstnavatele k záznamům za jednotlivý kalendářní rok umožní orgánům sociálního zabezpečení vytvořit aktuální a moderní databáze," uvedl při schvalování zákona v Senátu ministr práce a sociálních věcí Zdeněk Škromach.

Klaus podepisuje reformu na etapy
Už minulý týden dostaly definitivní pečet nižší daně z převodu nemovitostí a nižší nemocenská.

Daň z převodu nemovitostí klesne z dosavadních pěti na tři procenta.

SOUHRN POSLEDNÍCH
ČLÁNKŮ O REFORMĚ

V závislosti na výši platu klesne nemocenská o jedenáct až patnáct procent. Stát by tak měl ročně ušetřit přes čtyři miliardy korun.

První tři dny by měl nemocný dostávat jen čtvrtinu z denního vyměřovacího základu, zatímco dosud to byla polovina.

Minimální denní vyměřovací základ, který je teď 480 korun, se v prvních 14 dnech nemoci sníží o deset procent.

Mezi podepsanými zákony je i zmrazení mezd pro vrcholné představitele státní moci na roky 2004 až 2006.

Do budoucna pak mají jejich mzdy vycházet z trojnásobku průměru státních zaměstnanců. U konkrétní funkce se pak bude tento základ násobit příslušným koeficientem.

Další podepsanou normou je novela zákona o sociální potřebnosti. Je namířena proti majetným lidem, kteří tvrdí, že mají nízké či nulové příjmy. Jejich spekulativnímu chování by mělo podle vlády zabránit zvýšení částky považované za jejich minimální příjem.

Za tento příjem se bude nově považovat 50 procent průměrné mzdy v národním hospodářství za předchozí kalendářní rok.

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Příbram - Dlouhá Lhota, domovské letiště Jiřího Pruši shora.
Komu budou patřit malá letiště? Spor o příbramské o tom rozhodne

Nejvyšší správní soud v Brně odložil klíčové rozhodnutí v kauze letiště Příbram, které je precedentem pro desítky dalších letišť v České republice. Budou česká...  celý článek

ilustrační snímek
České děti neumějí hospodařit s kapesným, čtvrtina si peníze půjčuje

České děti neumějí příliš hospodařit s penězi. Většina rodičů se jim sice snaží vštípit základy finanční gramotnosti prostřednictvím kapesného, podle...  celý článek

Skupina 19 senátorů podává ústavní stížnost, v níž se domáhají zrušení části...
Devatenáct senátorů zkouší ústavní stížností zrušit část daňového řádu

Skupina devatenácti senátorů se obrací na Ústavní soud v souvislosti se zákonem o kontrolním hlášení DPH. Domáhá se zrušení části daňového řádu. Jedná se podle...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.