(ilustrační snímek)

(ilustrační snímek) | foto: Adolf Horsinka, MAFRA

Světlíkovy strojírenské divize dál prodělávají, daří se lahvím na plyn

  • 0
Klíčovým výrobním společnostem strojírenské Vítkovice Machinery Group se nedaří vymanit ze ztráty. Dvě ze tří nejdůležitějších divizí firmy Jana Světlíka stále prodělávají. Naopak dobře si vedou společnosti vyrábějící ocelové tlakové lahve na plyn. Vyplývá to z výsledků za letošní tři čtvrtletí, jež má MF DNES k dispozici.

Strojírny se sice loni otřepaly z krize a zvedly zisk na téměř 400 milionů korun, ale zároveň klesly tržby, snížila se hotovost na účtech a vnitřní zadluženost vzrostla. A to signalizuje slabší zdraví skupiny do budoucna.

Vítkovickým problémem je, že se několik let nedaří hlavním výrobním firmám. Podle výsledků za letošní tři čtvrtletí dvě ze tří klíčových divizí - Vítkovice Power Engineering (energetické strojírenství) a Vítkovice Heavy Machinery (těžká strojařina) prodělávají.

Power Engineering byla ke konci září ve ztrátě 262 milionů korun, přičemž loni vydělala jen čtyři miliony a předloni byla v minusu 122 milionů. Letos plán se ztrátou počítal, jenže zhruba s pětkrát menší, než jaká je realita. A současný výhled prorokuje víc než třistamilionový propad.

Stavba turecké elektrárny se odkládá

Největším i nejkomplikovanějším projektem Power Engineeringu je stavba turecké elektrárny Adularya. Ta už měla vyrábět, ale start se stále odkládá. Nedávno vítkovičtí šéfové slibovali spuštění do konce roku, teď raději žádný termín nezmiňují. „Adularya má plovoucí termín spuštění. Dohody s tureckou stranou říkají, za jakých podmínek se bude najíždět. To dává oběma stranám variabilitu,“ říká o projektu, který financuje Česká exportní banka, mluvčí Vítkovic Eva Kijonková.

Adularya měla Vítkovicím otevřít cestu na světový trh s dodávkami elektráren na klíč. Trable s ní však firmu vyčerpávají. Zřejmě i proto se chystala obměna jejího vedení. Do představenstva měl nastoupit ostřílený finanční manažer Jan Prádler, muž který léta držel nad vodou kolabující Sazku, než spadla do konkurzu.

Prádler je kamarád a letitý spolupracovník Světlíkova blízkého obchodního partnera Martina Ulčáka. Ve Vítkovicích se ještě před pár týdny mluvilo dokonce o tom, že se Ulčák chystá firmu Power Engineering převzít, aby ji finančně stabilizoval a zároveň chránil vlastní peníze, které u Světlíka má. Prádlera lidi ve Vítkovicích považovali za Ulčákova průzkumníka. Teď to ale vypadá, že z plánu sešlo.

Prádler si se Světlíkem neplácl, přestože příchod Ulčákova souputníka do Vítkovic už oficiálně oznamovala i mluvčí Kijonková. „Já už s angažmá ve Vítkovicích nepočítám, moje návrhy pan Světlík neakceptoval,“ řekl Prádler iDNES.cz.

Spolehlivé lahve

Světlíkovi nevydělává ani další opora skupiny, Vítkovice Heavy Machinery. Ta byla po letošních třech čtvrtletích ve ztrátě přes dvacet milionů. Naopak se daří výrobě, s níž Světlík továrnickou kariéru začínal. Po třech čtvrtletích jsou v plusu obě vítkovické firmy na výrobu ocelových tlakových lahví na plyn: jak ostravské Vítkovice Cylinders - první provoz, který Světlík kdysi pod původním názvem Lahvárna od státu kupoval, tak polský Milmet.

Přes 40 milionů korun za první tři čtvrtletí vydělaly také Hutní montáže. A potvrzuje se, že se jedním z vítkovických tahounů stala technologická branže. V zisku jsou Vítkovice IT Solutions, které vyvíjejí software pro velké partnery typu HP i státní správu.

Hlavní nadějí Vítkovic má přesto do budoucna zůstat strojařina. Podle Evy Kijonkové strojírenským firmám zakázky nechybějí. Power Engineering je dodavatelem elektráren v polském Opole a u bulharského městečka Devňa, vyráběla i konstrukci pro starý most přes Dunaj v Bratislavě. Heavy Machinery zase produkuje hřídele pro větrné elektrárny a daří se jí prý i návrat na trh lodních hřídelí.

Spory pokračují

Pro Světlíka je nyní ale nejdůležitější, že se mu povedlo odvrátit hrozbu exekuce. Letos sice prohrál arbitráž se svým bývalým společníkem Davidem Beranem, kterému má zaplatit přes 1,7 miliardy korun, soudy však odložily výkon arbitrážního verdiktu, odmítly Beranův exekuční návrh a arbitráž na Světlíkův návrh přezkoumají. Jak soudu Světlík oznámil, hotovost na platbu Beranovi stejně nemá (více čtěte zde).

Světlík má ale po letech blíže k tomu, aby ze soudní úschovy získal zpět akcie, jež původně patřily Beranovi a o něž se léta soudí. Právě za ně měl Beranovi zaplatit zmíněných 1,7 miliardy korun, které prohrál v arbitráži.

Nejvyšší soud nicméně letos rozhodl, že Beran cenné papíry nikdy do úschovy dávat neměl. „Čekám teď, kdy mne soud vyzve, abych si je vyzvedl,“ říká Světlík. Beran však jeho naděje pro iDNES.cz označil za „předčasné“, přetahovaná podle něj bude pokračovat. Kromě toho Beran stále může vysoudit zmíněných 1,7 miliardy vyhraných v arbitráži, kterou Světlík napadl u soudu.

Na začátek se po letech vrátil také Světlíkův spor s šéfem skupiny KKCG Karlem Komárkem. Ten se jako minoritní podílník Vítkovic cítí poškozen Světlíkovým rozhodnutím z roku 2008, kdy Vítkovice koupily za čtvrt miliardy korun od Ulčáka firmu Spojené slévárny. Skutečná hodnota sléváren zřejmě činila jen zlomek zaplacené ceny, Vítkovicím firma letos prodělává.

Ostravský soud dal v dubnu za pravdu Komárkovi a nařídil, aby Světlík se společníkem Pavlem Filipčíkem Vítkovice odškodnili 225 miliony z vlastní kapsy. Světlík se odvolal k vrchnímu soudu, ten kauzu vrátil k první instanci.

Ze soudních sporů, jež Světlík vede, pro něj nejlépe dopadl spor s firmou King Down, u níž si kdysi před Komárkem na čas schoval svůj akcionářský podíl. Nový vlastník King Downu, za nímž stojí zřejmě také Komárek, se snažil dokázat, že Světlík akcie nikdy nepřevzal zpět, a tedy není pravoplatným majitelem Vítkovic. V absurdním sporu však Světlík svá práva obhájil.

,