V Davosu označili odborníci za největší dlouhodobé riziko pro světovou ekonomiku právě nedostatečnou adaptaci na klimatické změny. Ilustrační foto

V Davosu označili odborníci za největší dlouhodobé riziko pro světovou ekonomiku právě nedostatečnou adaptaci na klimatické změny. Ilustrační foto | foto: Bernandino Hernandez , AP

Klimatické změny vysají vaše úspory, varují experti. Čekají vlnu krachů

  • 177
Klimatické změny by mohly do roku 2100 stát světovou ekonomiku až 24 bilionů dolarů, tedy 17 procent světového HDP. Hospodářský pokles by tak podle studie zveřejněné časopisem Nature mohl být rychlejší než růst globální ekonomiky. Mezinárodní instituce proto volají po opatřeních, která by to zmírnila.

Lidé navíc stále většinou vůbec netuší, že klimatické změny se mohou dotknout v dlouhodobém horizontu i jejich vkladů na bankovních účtech, upozorňuje studie publikovaná v magazínu Nature. Nejvíce by podle ní utrpěly penzijní fondy, které shromažďují dlouhodobé investice. Ty nyní míří mnohdy do nadnárodních společností, které jsou závislé na fosilních palivech a jejich podnikání tak má negativní dopad na klima planety.

Regulace týkající se skleníkových plynů, nové čisté technologie a hromadné žaloby totiž ohrožují společnosti, které na fosilních palivech profitují. Dlouhodobí investoři, jakými jsou třeba penzijní fondy, proto vyzývají tyto firmy, aby čelily potenciální hrozbě. „Ti, kteří investují do firem vypouštějících skleníkové plyny, by si měli uvědomit, jak dlouho budou mít tyto aktiva nějakou hodnotu a zvážit budoucí rizika,“ vysvětlil profesor Cameron Hepburn z Oxfordské univerzity pro britský list Guardian.

Studie vydaná v časopise Nature na začátku minulého roku upozorňuje, že bude nutné radikálně změnit energetický průmysl takovým způsobem, aby oteplování Země nepřesáhlo dva stupně Celsia. To je však možné pouze za předpokladu, že většina ropných, uhelných a plynařských společností zastaví svou činnost.

Vědci jako příklad uvádí bankrot největší soukromé uhelné těžařské společnosti Peabody. Hodnota akcií tohoto amerického těžaře se loni propadla o 97 procent, informoval Guardian. Stalo se tak především kvůli poklesu poptávky po uhlí a ekologickým regulacím. Odborníci se v podstatě shodují, že tyto faktory společně s poklesem cen obnovitelných zdrojů energie a teplé zimy by měly dělat vrásky na čele i dalším společnostem profitujícím na fosilních palivech.

Rozhodující bude změna o dva stupně

Finanční aktiva by v případě zásadnější klimatické změny s největší pravděpodobností celosvětově poklesla o 2,5 bilionu dolarů, tedy 1,8 procent. Taková suma představuje více než polovinou příjmů amerického státního rozpočtu, tedy největší ekonomiky světa. Vzhledem k tomu, že globální ekonomika postupně roste, pokles by se dotkl jen některých hospodářských odvětví. Zásadní klimatickou změnou se myslí právě zmíněné oteplení planety o dva stupně Celsia.

Podle nejčernějšího scénáře by světová aktiva poklesla až o 17 procent, což představuje 24 bilionů dolarů (asi 573 bilionů korun). Ztráta takových rozměrů by způsobila globální ekonomice obrovské problémy. Na vině by bylo především extrémní počasí, které by způsobilo přímé zničení majetku, uvedl Guardian. Následně by poklesly i příjmy těch, které by přírodní katastrofy přímo nepostihly, lidé by totiž méně utráceli, což by se promítlo do globální ekonomiky.

Výzkum poukazuje na to, že investovat do opatření, která změnu klimatu zmírní, je ekonomická nutnost. Udržet oteplování planety pod dvěma stupni se vyplatí i přes vysoké náklady. I v takovém případě by ale světová aktiva poklesla a to o 315 miliard dolarů (asi 7,6 bilionu korun). Tato částka zahrnuje i náklady spojené se snižováním emisí ze zdrojů znečišťování ovzduší.

Hlavní priorita - čisté zdroje

Pokud se k opatřením nepřistoupí, mohou být finanční ztráty větší, než růst celosvětového HDP, varují někteří experti. Globální ekonomiku by tak mohl do roku 2100 celkově vzato čekat pokles.

Na narůstající obavy vědecké obce už letos reagovala Světová banka. Největší poskytovatel veřejných peněz na světě oznámil, že utratí 28 procent svých investic na projekty bojující s klimatickými změnami. Instituce, která v minulosti financovala především boj s chudobou, se nyní zaměří i na snížení emisí skleníkových plynů.

Světová banka není jediná globální instituce, která se letos na toto téma zaměřila. Na Světovém ekonomickém fóru v Davosu označili špičky byznysu, vědy i politiky za největší dlouhodobé riziko pro světovou ekonomiku právě nedostatečnou adaptaci na klimatické změny. Podle nich by mělo být hlavní prioritou soustředit se na přechod k čistým zdrojům energie.