Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Staromilci Češi. V knihkupectví jiné zboží nechtějí, e-knihy je nenadchly

  5:00aktualizováno  5:00
Knihkupci si vylepšují tržby nabídkou hraček, bytových doplňků a dalšího zboží, které s knihami nesouvisí. Ukazuje se však, že tento způsob prodeje má své hranice. Knihy musí v poličkách převládat. Elektronické verze knih papírová vydaní nevytlačují. Zákazníkům záleží na zpracování obálky či papíru.
(ilustrační snímek)

(ilustrační snímek) | foto: Slavomír Kubeš, MAFRA

Největší český knihkupec Neoluxor zkoušel od loňského podzimu v pražském obchodním centru Nový Smíchov nový koncept prodejny nazvaný Styl. Knihy tvořily jen polovinu sortimentu. Důraz se kladl na bytové doplňky, hudební a filmové nosiče a další dárkové zboží.

Už po půl roce však knižní řetězec koncept ukončil a nabídku prodejny přizpůsobil standardnímu sortimentu knihkupectví. „Je to zajímavá část prodejů, nicméně minoritní v porovnání s knihami, které budou vždy tím hlavním produktem, na který se zaměřujeme a který chceme prodávat,“ říká k takzvanému doplňkovému prodeji marketingový ředitel Neoluxoru Jiří Hiemer.

Neoluxor není jediný z knihkupců, který z prodeje doplňkového sortimentu couvá. Význam hraček, dekorací a různých dárkových předmětů klesá dokonce i pro diskontní Levné knihy, kde ještě nedávno tvořily přes padesát procent prodejů.

Řetězec nedávno změnil majitele, což s sebou přineslo změnu strategie. Firma se přestala zaměřovat výhradně na nízkopříjmové zákazníky a snaží se něco nabídnout i rodinám se středními příjmy. Levné knihy proto sází na rozvoj doposud zanedbávaného internetového prodeje a na vyšší zastoupení knih v nabídce. „Cílem je další posilování knižního sortimentu, který přináší lepší profitabilitu a který je hlavním důvodem, proč do prodejen společnosti zákazníci chodí,“ uvádí vedení Levných knih v dokumentech zveřejněných v souvislosti se změnou majetkové struktury v obchodním rejstříku.

Od roku 2013 do loňska se podíl doplňků na celkových tržbách Levných knih snížil z 52 na 48 procent. Řetězec přitom odhaduje, že u konkurence tvoří kolem 10 až 15 procent prodejů.

Neznamená to, že by se knihkupci od doplňkového prodeje zcela odvraceli. Bytové dekorace, hračky, dárkové předměty či kalendáře zůstávají pro Levné knihy nadále značným zdrojem příjmů. Rovněž Neoluxor počítá, že v prodejně ve smíchovském centru budou díky sousedství s kinem Cinema City hrát vedle knih s filmovou tematikou velkou roli i DVD či figurky postav ze Star Wars.

Desítky milionů knih

Mezi zákazníky o doplňkový sortiment zájem je, není však neomezený. Většina z nich totiž chodí do knihkupectví především pro knihy. V Česku se ročně prodá přibližně 29 milionů knih v hodnotě sedmi až osmi miliard korun.

Neoluxor, za nímž stojí slovenská skupina Central European Books, dominuje s 27 prodejnami trhu. Dalším významným hráčem je síť Knihy Dobrovský s 23 obchody. Podnik Pavla Dobrovského rostl především v posledních letech, během nichž rychle otvíral nové prodejny.

Trojici největších knihkupců doplňuje Kanzelsberger. Ten je díky 58 prodejnám největším knihkupcem, co se týče počtu poboček. Orientuje se však na menší obchody než jeho dva konkurenti. Navíc se v posledních letech potýká s poklesem tržeb.

Levné knihy s 58 prodejnami nedávno od zakladatelů sourozenců Jana Maivalda a Heleny Šimkové získala společnost Eurofactor Anstalt se sídlem v Lichtenštejnsku, za níž podle deníku E15 stojí finančníci ze skupiny J&T. Jde však o diskontního prodejce, který má trochu jiný koncept než tradiční knihkupci, takže jej s nimi nelze zcela srovnávat.

Z řady mírně vybočuje také knihkupectví Kosmas. To sice buduje svou maloobchodní síť, která v současnosti čítá 19 prodejen, především však jde o největšího tuzemského internetového prodejce.

E-knihy papír nenahradí

Podle Svazu českých knihkupců a nakladatelů tvoří internetový prodej až 24 procent sedmimiliardového trhu. Někteří knihkupci ovšem tak vysoké číslo zpochybňují. Podle Neoluxoru, který je podle svého marketingového ředitele mezi internetovými prodejci na druhém až třetím místě, tvoří on-line jen pár jednotek procent celkových prodejů.

V případě knih se totiž zákazníci chovají přesně opačně než u jiného zboží, které si chodí „osahat“ do kamenné prodejny a pak je objednávají levněji na webu. „U knih si lidé na internetu často přečtou recenze a doporučení, ale potom vyrazí osobně na nákup do kamenné prodejny. U knihy jsou jedněmi z nejdůležitějších prvků rozhodujících o koupi zpracování obálky, papír či grafická úprava,“ říká Hiemer.

Vztah nemalé části čtenářů k tradičnímu způsobu prodeje a vázaným knihám je i jedním z důvodů, proč oproti některým předpovědím elektronické verze zatím nevytlačují z trhu papírová vydání. Podle různých odhadů se na celkovém trhu podílejí mezi jedním až dvěma procenty.

Příčinou menší obliby e-knih je i pirátství, omezená nabídka a malá ochota některých čtenářů učit se pracovat se čtečkou. E-knihy tak i přes rozvoj čtecích zařízení zůstávají okrajovou záležitostí.

Autor:


Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.