Praha je v Česku považována za centrum prodeje knížek. Odhaduje se, že v hlavním městě se soustřeďuje 70 až 80 procent knižního trhu. A růst počtu obrovských prodejen malým knihkupcům ještě ubírá. Například i města, jejichž autobusové či vlakové spojení s Prahou končí na Smíchově, pocítily s novým knihkupectvím v komplexu Nový Smíchov odliv kupujících.
„Ten, kdo jezdí přes Smíchov a na knížku spěchá, si ji koupí tam,“ potvrzuje Mária Olšanská z knihkupectví Hybner a Olšanská v Příbrami.
Tvrdá čísla o tom, kolik knížek se prodá, však prodejci úzkostlivě střeží. „Ani tajná služba není tak tajná,“ říká Jaromír Císař ze Svazu českých knihkupců a nakladatelů. Obávají se především toho, že jim zákazníky a dobře se prodávající titul přebere konkurence.
„Domácí trh je hodně podkapitalizovaný a knížky příliš levné,“ vysvětluje Císař důvody tvrdého konkurenčního boje. Existují tak pouze velmi hrubé odhady, že se ročně v tuzemsku prodá na 40 milionů knih a prodejci utrží kolem čtyř miliard korun.
Než se knížka dostane do rukou zákazníka, projde několika články řetězce, z nichž hlavní slovo má knihkupec. Přetlak nabídky je veliký - nakladatelů je v Česku přes tři tisíce a ročně vychází více než 14 tisíc titulů - takže koncový prodejce si většinou může diktovat podmínky.
Více než polovinu publikací si obchody berou „do komise“, což znamená, že distributor či nakladatel dostane peníze, až když se kniha prodá. Výjimkou jsou třeba učebnice či trháky jako Harry Potter. Tento systém však knihkupcům umožňuje, že se nemusejí bát, že jim zůstanou neprodejné tituly na skladě.
„Trvanlivost“ tohoto zboží totiž není příliš velká. Doba hájení, tedy než se knížka propadne mezi ty s nálepkou „levné“, by podle lidí z branže měla být aspoň jeden rok. Závisí to na typu knížky a poptávce - encyklopedie a některé hity přežijí na pultech i několik let.
„Záleží na nakladateli, kdy knihu stáhne z trhu a dá slevu. Jsou tací, kteří to dělají po čtvrt roce a tím kazí trh,“ říká obchodní ředitelka Eva Kaiserová z firmy Ivo Železný, který je v Česku největším producentem knih.
Na „nemravné“ praktiky některých nakladatelů si stěžuje mnoho knihkupců. „Někteří nakladatelé se nestydí dát po dvou měsících knihy hned do Levných knih,“ říká Mária Olšanská. Firma provozující Levné knihy totiž platí nakladatelům hotově, ač pouze zhruba třetinu ceny.
V obchodech, kde se knížky servírují na paletách, se pak prodávají za dvojnásobek, ale stále zhruba o třetinu levněji než v klasických knihkupectvích. Dalším způsobem, který někteří nakladatelé využívají, je, že ze dvou třetin vydají knížku vázanou a zbytek jako paperback, který nabídnou rovnou do Levných knih.
Na otázku, co vede k tomu, že některý titul je vyprodán během pár dnů a nestačí se dotiskovat, a některý získá označení „ležák“, odpovídají knihkupci většinou povzdechem. „To kdyby se dalo poznat,“ říkají. „Jednoznačně však platí, že kvalita knížky nesouvisí s prodejností,“ dodává Císař. O tom svědčí tituly nejlépe prodávaných knížek.
„Naše bestsellery vpravdě jsou přírodní medicína, cvičení, kuchařky, diety,“ vyjmenovává Kaiserová z nakladatelství Ivo Železný. U nich se průměrný náklad pohybuje kolem pěti tisíc. „Ale největším bestsellerem je Břicho, pás, boky s počtem výtisků přes třicet tisíc,“ dodává Kaiserová.
Knihkupci, kteří mají z konečné ceny knížky zhruba 30 procent, jsou tedy motivováni orientovat se na dobře prodejné tituly. Ty pak také mohou dotovat ty méně populární, ale kvalitnější.
Vycházejí však v mnohem menším nákladu, průměrně 2,5 tisíce kusů; začínající autor je vděčný za 1,5 tisíce kusů a poezie se většinou vydává v počtu tak 500 výtisků.
Kromě knih o jídle a těle budí největší zájem tituly nějak spjaté s televizní produkcí nebo hvězdami šoubyznysu, případně ty, kterým nakladatelé zajistí dobrou kampaň. Příkladem z poslední doby jsou díla neznámé autorky Květy Legátové Želary a Jozova Hanule, podle nichž vzniká i film.
V předvánočním čase, který znamená pro knihkupce 60 až 70 procent celoročních tržeb, jdou dobře na odbyt i výpravné publikace a encyklopedie. Současným hitem je kniha Zvíře.
Ale zaručený úspěch přinese pochvala od důvěryhodné osoby. „Vieweghova Báječná léta pod psa ležela na skladech Československého spisovatele jako mršina do doby, než si jich všiml Pavel Tigrid,“ vzpomíná jeden znalec trhu. „Knížka může být sebelepší, ale když ji nechytíte v tu správnou chvíli, je to nanic,“ říká knihkupec Jiří Jirásek.
