Evropský hospodářský prostor je rozšířením evropského trhu o tři země, které stojí mimo unii - Island, Lichtenštejnsko a Norsko. Protože k EU přistoupí 1. května 2004 dalších deset zemí včetně Česka, je třeba nové smlouvy.
Dokument měl být původně podepsán už 14. října, Lichtenštejnsko to však kvůli sporu s Čechy a Slováky znemožnilo. Až když Norové a Islanďané projevili ochotu k podpisu i bez svého malého partnera, dalo se knížectví na ústup.
"Lichtenštejnský požadavek na plné uznání jeho suverenity ze strany České republiky a Slovenska však nadále trvá," uvedl tiskový úřad lichtenštejnské vlády.
Za sporem o suverenitu, o jejíž uznání Lichtenštejnsko usiluje, se skrývá boj o Benešovy dekrety. Na jejich základě přišel lichtenštejnský knížecí rod o velké majetky na Moravě, jejichž cena se odhaduje na sto milionů eur.
Česko neuznává suverenitu Lichtenštejnska během první a druhé světové války. Na tamní knížecí rod tak může pohlížet jako na Němce, jejichž majetek byl konfiskován v souladu s dekrety.
Knížectví tvrdí, že bylo po celou tuto dobu suverénní a neutrální zemí, na jejíž občany nelze opatření proti Němcům aplikovat. Česko nabídlo uznání lichtenštejské suverenity od roku 1993, tedy od vzniku ČR.
Lichtenštejnsko chtělo původně připojit ke smlouvě prohlášení o nepřetržitosti své suverenity. Praha to neodmítala, chtěla jen připojit své protiprohlášení, podle něhož taková věc nemá žádné důsledky.
Mezi Českem a malým alpským knížectvím s 34 tisíci obyvatel neexistují zatím diplomatické vztahy. Praha tvrdí, že je ochotna je navázat, ovšem "bez jakýchkoli podmínek a prohlášení" – tedy i bez zpětného uznání suverenity.
