"Chceme zahájit útok na Česko," říká 34letý Samaras, spolumajitel a šéf firmy. Ta loni prodala kofol, sirupů a džusů za zhruba 2,9 miliardy korun. To je o pětinu více než předchozí rok.
Kofola je dnes k mání skoro ve všech obchodních řetězcích v Česku. V restauracích však lze na čepovaný hnědý nápoj narazit mnohem častěji na Moravě než v Čechách. "V Praze máme rezervy v maloobchodě i gastronomii. Kofola je sympatická značka i pro Pražáky, byla to naše chyba, že tady nebyla tolik akceptovaná," říká Samaras.
Příliš mnoho podrobností o připravovaném útoku na Čechy firma, která má teď nově ředitelství v Ostravě, uvádět nechce. Na trhu s colami panuje velká konkurence a všichni si dávají záležet na tom, aby toho neřekli příliš. Obzvlášť nemluvné jsou americké firmy.
"Budeme se snažit získat restaurace a zlepšit distribuci," říká pouze Samaras. V Praze už otevřeli větší kancelář a v březnu do ní chtějí ještě část vedení přesunout z Moravy.
Kofola má lepší výsledky než Pepsi
I přes rezervy v restauracích a obchodech se dnes Kofola může na českém trhu směle měřit se světovými značkami jako Coca- Cola a Pepsi Cola. V tržbách vede Coca-Cola, Kofola je druhá.
Dostat se do první trojky nejsilnějších hráčů v každé zemi, kde jsou, to je další ze Samarasových cílů. Čas si na to dal do roku 2010, přičemž největším oříškem bude Polsko. V Česku je Kofola dvojkou, na Slovensku jedničkou. Maďarsko pro Samarase zatím není tak důležité.
Ovládl Moravu, nyní jde na Čechy
Obrovský polský trh chce Kofola dobýt hlavně svými džusy a ovocnými nápoji.
"V Polsku máme co dělat. Tam jsme na osmém až desátém místě. Prostě druhá liga," říká Samaras. Loni tam Kofola otevřela nedaleko Varšavy novou továrnu na džusy a ovocné limonády Jupík.
Poláci mají vlastní silné výrobce džusů, jako například Tymbark, který se prodává i v tuzemsku. Pro firmy je však proti Česku několikrát větší polský trh, který navíc roste, hodně atraktivní.
"Kdo se bojí, nesmí do lesa. Vždy se najdou nějaká proti, ale lepší je hledat, proč něco udělat," říká Samaras.
Polsko je lepší nejdříve zaujmout ovocnými nápoji
O další továrně v nějaké jiné zemi zatím neuvažuje. Alespoň v horizontu do roku 2010. "Rozumně se dá vidět na tři roky dopředu. Dál už nikdo nic neví," říká. Kromě polské továrny dnes Kofola vyrábí ještě na Moravě a na Slovensku. Odtud zásobuje i maďarský trh. Proto další provozy zatím nepotřebuje.
Do Polska a Maďarska zatím Kofola se svým vlajkovým nápojem nemíří. Chce se tam soustředit na džusy a ovocné limonády. "Nevylučujeme, že tam s kofolou začneme. Ale colový trh je těžší než trh ovocných nápojů," říká Samaras.
Vyrazit se specificky českým hnědým nápojem do ciziny chce až ve chvíli, kdy tam bude mít větší tržby z limonád, vybudované vztahy s obchodníky, zavedený marketing.
V Česku se Kofola do popředí vypracovala poté, co otec Jannise Samarase Kostas koupil v roce 2002 licenci na Kofolu. Do té doby firma s názvem "Santa nápoje" vyráběla hlavně sirupy, ovocné limonády a džusy. Dnes se prodávají pod značkou Jupí. Ty nepouští k vodě ani dnes, naopak k nim ještě v roce 2004 přidala vodu Rajec.
Sirupy mají Češi rádi
Pokud jde o sirupy, tvrdí Samaras, že jsou na českém trhu jedničkou. Jejich spotřeba sice neroste, ale mají své věrné zákazníky. "Není to výrobek na vyhynutí," říká.
Napodobit americké značky a zavést nápoj Kofola light bez cukru Samaras nechce. Sice o tom uvažovali, ale došli k závěru, že to Češi zase tolik nevyžadují.
Když se Samarase zeptáte, jestli jej něco trápí, dlouho přemýšlí. Z většiny jeho odpovědí se zdá, že ve firmě vše funguje tak, jak má. Na něco po chvíli přece jenom přijde, ale opět se o tom nechce příliš bavit. Odpověď ovšem člověk nalezne i sám - na internetových stránkách Kofoly pravahneda.cz.
"Byli bychom rádi, kdyby bylo podnikání korektní a nebyly falzifikáty," říká spolumajitel Kofoly.
I Kofola už má plagiátory
Tento stav podle něj v Česku není. V tuto chvíli je možné v obchodech, například Albertech a Hypernovách, narazit na hnědou limonádu Kolča. Písmo i vyvedení lahve jako by kofole z oka vypadlo. Jen výrobce je jiný: společnost Monáda. A cena je výrazně nižší.
Podle Samarase se Kofola nejprve bude snažit s výrobcem kolči dohodnout. Až pokud to nepůjde, obrátí se na soud. Nebylo by to poprvé, a ani kolča by neměla před soudem premiéru. "S plagiáty jsme hodně bojovali. Je to nešvar, který přichází v určitých vlnách v každém segmentu."
Mnohem hůře se podle Samarase bojuje proti falešné točené kofole. Každého hospodského, který točí něco jiného, stíhat nelze. I proto na svých stránkách pod odkazem "bonzáček" vyzývá firma své fanoušky, aby nahlásili, jestli někde pili nějakou zvláštní kofolu.
Boj o ceny
Kofola má v porovnání se svými americkými konkurenty jednu výhodu. Je levnější. Žebříček se příliš nemění. Nejdražší ze značek je Coca-Cola, následuje Pepsi a po ní Kofola.
První na žebříčku přitom určuje, kdy mohou zdražit ostatní. Americké značky už cenu loni zvedly, a letos tak učinila i Kofola. Dvoulitrovku zdražila o dvě koruny, na 23,90. Důvod? Hlavně vyšší ceny subvencovaného cukru, říká Samaras. Sám by byl rád, kdyby kofola stála všude stejně.
Vždycky tomu tak není. Obchodní řetězce přicházejí pravidelně s nižší "akční cenou", kterou chtějí přilákat zákazníky na známou značku. Nejviditelnější bylo předhánění před Vánocemi, kdy šly ceny všech col dolů až o šest korun na dvoulitrovce. V lednu se zase vrátily zpět.
