Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Kofola postavila podnik na nohy

  17:55aktualizováno  17:55
Do konce 80. let pracoval Kostas Samaras v zemědělství: dělal agronoma, zootechnika, projektoval meliorace. Krátce po listopadovém převratu viděl v televizi jakousi reportáž o Václavu Havlovi. Čerstvě zvolený prezident v ní vysvětloval, jak socialistické zemědělství zdevastovalo krajinu a že je třeba přístup k přírodě změnit.

"S melioracemi je konec," usoudil Kostas Samaras. A pustil se do obchodování.

Dnes třiašedesátiletý rodák z malé řecké vesnice musel svou zemi opustit ještě jako malý chlapec, když v ní vypukla občanská válka. Vyrůstal v dětských domovech v Československu.

V Řecku však žijí příbuzní, zůstaly tam jeho kořeny. A tak novou kariéru začal dovozem řecké zeleniny. Aby sehnal peníze na zboží, musel dát do zástavy chalupu, zahrádku, garáž.

Na prvním kamionu prodělal desítky tisíc korun. Přesto se nevzdal. Dnes je Kostas Samaras spolumajitelem největší čistě české firmy na výrobu nealkoholických nápojů.

K TÉMATU ČTĚTE:
Bublinky Kofoly znovu stoupají vzhůru
profil a historie značky Kofola
V prodeji limonád na českém trhu ho předstihují jen nadnárodní giganty Coca-Cola a Pepsi-Cola.

Rodinná společnost Kofola (původně se jmenovala Santa Nápoje), kterou Samaras založil a dnes ji vlastní spolu se synem, zetěm a dalšími dvěma manažery, už letos prodala zboží za víc než miliardu korun.

Kofola se rozlila i k sousedům
Kromě hlavního závodu na výrobu džusů, sirupů a limonád v Krnově má Kofola továrnu na Slovensku a obchodní zastoupení v Polsku. Zaměstnává celkem přes šest stovek lidí. Vydělává, investuje a pořád roste.

"Kam až? To přesně nevíme. Zatím je naším cílem stát se významným hráčem na středoevropském trhu s nealkoholickými nápoji," říká Jannis Samaras, dvaatřicetiletý Kostasův syn.

Ten v 90. letech zběhl ze studií, aby pomohl otci s rozjezdem firmy. Dnes je v ní generálním ředitelem. Obchody s ovocem a zeleninou Samarasům zpočátku nešly.

"Pak jsme začali dovážet citronový koncentrát, to přineslo první úspěch," vypráví Jannis Samaras.

V pronajatých prostorách v opavském cukrovaru a s několika prvními zaměstnanci začali řečtí obchodníci výrobu: stáčeli citronový sirup do vlastních obalů.

Pomohla sodovkárna
V roce 1993 koupili v Krnově malou sodovkárnu olomouckého podniku Nealko a rozjeli výrobu sirupů, později džusů a limonád. Až v polovině 90. let se jejich obrat z výroby začal blížit obratu z importu zboží.

"Těžce jsme se učili," líčí Jannis Samaras. "Když jsme se tehdy potkávali s lidmi z ostatních podniků firmy Nealko, byli jsme jediní začátečníci mezi profíky, kteří v oboru dělali celý život."

Přesto právě jejich firma šla nahoru. Až po roce 1995 rodina Samarasových přestala s obchodem a soustředila se už jen na výrobu nápojů, kterou přestěhovala do větších prostor po zavřené krnovské textilce.

"Dopředu nás posouvaly inovace - jako první z tuzemských výrobců jsme přišli se sirupy balenými v plastu, s limonádami plněnými do třetinkových lahví. Konkurence nás začala kopírovat," říká.

V nové továrně firma Santa Nápoje nevyráběla ještě ani rok, když přišla do Krnova stoletá voda.

"Zatopila nás do půl druhého metru. Ani pamětníci tu takové záplavy nepamatovali," dodává.

Sázka na Kofolu
Santa čelila několikaměsíčnímu výpadku tržeb. "Tehdy nám asi bylo nejhůř. Ale šlo to zvládnout," vzpomíná Samaras. Zlomovým momentem ve vývoji krnovské firmy byla sázka na značku Kofola.

Stejnojmennou limonádu u nás dělali různí výrobci od poloviny 60. let. Po roce 1989 na nějakou dobu zmizela z trhu. Recepturu a práva vlastnila opavská farmaceutická firma Ivax, která propůjčila licenci firmě Santa Nápoje.

"Spojili jsme se spíš náhodou. Ivax hledal výrobce, my značku. A všichni jsme byli z Opavy," říká Jannis Samaras.

Když Santa s kofolou začínala, měla limonáda sotva tříprocentní podíl na českém trhu sycených nápojů. Během dvou let se v maloobchodním prodeji vyšplhala na šestnáctiprocentní podíl mezi kolovými limonádami.

Ještě lepší pozici má na Slovensku. Santa nakonec loni recepturu na kofolu i známku od Ivaxu koupila. Přišlo ji to na 215 milionů korun, další peníze stála reklama.

"Vyplatilo se to," říká Samaras. Kofola v povědomí lidí předstihla do té doby nejznámější značku Santy, Jupí. Loni po svém nejúspěšnějším výrobku Samarasovi přejmenovali celou firmu.

Podobný tah jako s kofolou zopakovali pak ještě jednou, když koupili jinou kdysi známou, ale pozapomenutou limonádovou značku Top&Topic.

"Dnes nám prodej topiku dělá ročně na tržbách více než sto milionů korun," říká Samaras.

Získat si úctu konkurentů
Strategii Kofoly respektují i její konkurenti. "Kofola jde dobrou cestou, investice do kvalitního výrobku silné značky se vyplácí," prohlásil Valdemar Walach, šéf třinecké firmy Walmark, kterou před časem Kofola vytlačila z pozice třetí nejsilnější limonádové firmy u nás.

Kofola nyní zahájila expanzi na polský trh, uvažuje o dalších teritoriích.

"Někdy přemýšlím nad tím, proč se nám dosud dařilo. Abych porozuměl tomu, v čem to je, aby nám to fungovalo dál. Trochu mě děsí, že si to sám nedokážu vysvětlit přesně," říká Jannis Samaras.

Dva dílčí důvody jsou mu však jasné. "Firmu vedou lidé, kterým nejde jenom o peníze. Baví nás to, máme k práci podobný vztah jako sportovci ke sportu. A zadruhé, vedení Kofoly je od začátku stejné. I když se občas pohádáme, držíme pohromadě a umíme se domluvit," říká Jannis Samaras.

Autoři:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Ilustrační snímek
Drahé byty vyhánějí obyvatele Prahy, raději kupují domy za městem

Pořídit si byt v Praze je pro čím dál tím více lidí nereálné, a tak si raději kupují či staví domek za městem. To dokládají i aktuální čísla, podle kterých je...  celý článek

Skupina 19 senátorů podává ústavní stížnost, v níž se domáhají zrušení části...
Devatenáct senátorů zkouší ústavní stížností zrušit část daňového řádu

Skupina devatenácti senátorů se obrací na Ústavní soud v souvislosti se zákonem o kontrolním hlášení DPH. Domáhá se zrušení části daňového řádu. Jedná se podle...  celý článek

(Ilustrační snímek)
Nebe nad Českem křižuje stále víc letadel, v červenci padl nový rekord

Letečtí dispečeři hlásí nejsilnější měsíc v historii. Letos v červenci poprvé nad Českem během jediného měsíce prolétlo více než 90 tisíc letadel. Za prvních...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.