Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

PŘEHLED: Jak jsou placeni šéfové úřadů a státních institucí

  7:00aktualizováno  16:17
Berou šéfové úřadů a státních institucí hodně, nebo málo? MF DNES několik týdnů sbírala data a sestavila unikátní tabulku, která platy mapuje. Skutečností je, že někteří ze šéfů úřadů by si v soukromé sféře přišli na dvojnásobek toho, co mají nyní.
(ilustrační snímek)

(ilustrační snímek) | foto: Koláž - iDNES.cz

Pokud šéf státem zřízeného úřadu bere hodně přes sto tisíc korun měsíčně, může to u některých jeho sousedů vyvolávat závistivé rozhořčení.

Pojem vysoký plat je však hodně relativní. Mnozí šéfové státních úřadů a institucí by se svými kompetencemi, zkušenostmi a odborností dostávali v soukromém sektoru pohodlně dvakrát tolik. Tito lidé přitom řídí instituce až se stomiliardovými rozpočty (Hasičský záchranný sbor, Generální finanční ředitelství) a pod sebou mají až 15 tisíc zaměstnanců.

Nejlépe placení šéfové státních úřadů a institucí

Je těžké najít srovnatelné pozice z hlediska významu (výběr daní v celé zemi) a bezpečnosti (hasiči). Nejvyšší manažeři v podobně velkých firmách z oblasti strategické bezpečnosti si mohou přijít na 400 tisíc korun měsíčně i více.

Vyplývá to rovněž z žebříčku výzkumné společnosti Trexima, která sleduje soukromé a státní platy. Nejlépe hodnocené jsou řídící pozice ve finančnictví a obchodě, ale také v reklamě a technickém rozvoji a výzkumu - ti nejlepší ředitelé pod 200 tisíc korun měsíčně nejdou.

Nejlépe placení šéfové úřadů

„Peníze v soukromém sektoru jsou logicky vyšší. Na druhou stranu ve státním sektoru nenesete takové riziko. Zatímco zbavit se státního úředníka podle zákona o státní službě může trvat několik měsíců, v privátu můžete přijít o práci ze dne na den,“ říká Jiří Žežulka, daňový expert z poradenské

Odchod ze státních vrcholových pozic navíc příliš nebolí díky konkurenčním doložkám a odbytnému. Podle služebního zákona může propuštěný úředník (pokud nic neprovedl) sedět až půl roku doma s osmdesáti procenty platu a čekat, jestli mu stát nabídne jinou odpovídající pozici.

Šéf ČNB a ti další

Na vrcholu tabulky stojí guvernér České národní banky, jenž bere bezmála 430 tisíc korun měsíčně. Je placen čistě z vlastního rozpočtu ČNB. Plat mu stanovuje bankovní rada, on zase na oplátku stanovuje plat šesti bankovním radním. Jako jediná z institucí je ČNB dokonale průhledná a platy každý rok sama a jmenovitě zveřejňuje ve své výroční zprávě. U většiny ostatních musela MF DNES zjišťovat údaje pomocí zákona o svobodném přístupu k informacím.

„K vybavení členů bankovní rady ČNB patří stolní počítač, přenosný osobní počítač, mobilní telefon a manažerské služební vozidlo vyšší střední třídy, které je poskytováno jako zdanitelný nepeněžní příjem. Banka svým zaměstnancům přispívá například na závodní stravování a na penzijní připojištění,“ dodává mluvčí ČNB Tomáš Zimmermann.

Jak se počítají platy politiků a úředníků

U šéfů státních úřadů a institucí to v principu funguje tak, že jsou zařazeni do platové tabulky, která kromě funkce zohledňuje ještě jejich vzdělání a počet odsloužených let. K základnímu platu ještě náleží osobní příplatek nebo příplatek za vedení.

Služební zákon ještě zavádí tzv. cílové odměny, které se mohou nastavit individuálně. Cíle se musí nastavit dopředu a musí být jasně měřitelné. Vše kontroluje státní tajemník příslušného ministerstva. Když je vůle, dá se plat vrcholového státního zaměstnance vyhnat i nad 150 tisíc měsíčně.

Plat ústavních činitelů se řídí speciálním zákonem. Nejprve se spočítá „platová základna“, která je zhruba trojnásobkem průměrné mzdy ve státní správě a vychází z výpočtů statistického úřadu. U politiků je to letos 60 tisíc, u soudců 77 tisíc korun. Pak nastupuje takzvaný koeficient, kterým se „základna“ násobí. Ten už je obsažen v zákoně o platech ústavních činitelů, vyjadřuje důležitost funkce. Řadoví poslanci a senátoři mají jedničku. Nejvyšší koeficient tři je u prezidenta.

Bývalí guvernéři se stávají šéfy jiných bank nebo jako v případě Zdeňka Tůmy partnery největších poradenských firem. Josef Tošovský, guvernér z devadesátých let, je dnes šéfem Institutu pro finanční stabilitu v Basileji a plat počítá v eurech. Ani Singer, který končí v červnu, by si odchodem nemusel pohoršit – uchází se o pozici viceguvernéra Rozvojové banky Rady Evropy.

Přestupem do soukromého sektoru si naopak spíše polepší. Banky platy šéfů až na výjimky nezveřejňují, podle posledních dostupných informací však například šéf Komerční banky, jejíž centrála stojí naproti budově ČNB v Praze na Příkopech, bral v roce 2010 v přepočtu i s ročními odměnami přes 900 tisíc korun měsíčně.

„Mzda závisí na velikosti řízené organizace – podle zaměstnanců a obratu – a na dosahovaných hospodářských výsledcích,“ říká Jaromír Janoš, jednatel Treximy.

Platy podle zákonů a tabulek

Hvězdné platy mají ve státní sféře fakticky jen dva typy šéfů – ti, kteří jsou odměňováni podle zákona o platech ústavních činitelů, anebo ti, jimž nadřízený dopřává nadprůměrné odměny. Jsou jich zhruba dvě desítky.

Šéfové úřadů, odměňovaní podle stejného zákona jako například politici a soudci, nejsou odkázáni na libovůli svých nadřízených. Jde například o šéfa Úřadu pro ochranu osobních údajů, ombudsmana, šéfa Nejvyššího kontrolního úřadu a předsedu antimonopolního úřadu. Mají stejný základ kolem 140 tisíc korun, který roste podle toho, jak se vyvíjí průměrná mzda v Česku. A k tomu mají nárok na paušální náhrady přes 20 tisíc měsíčně.

Několik dalších (ČSÚ, ČTÚ, UZSVM a ERÚ) je na tom podobně, ale na náhrady nárok nemají. Dotyční se nemusí ani bát vyhazovu ze dne na den – mají funkci jistou zpravidla na pět až devět let, odstoupit by museli, jen pokud by porušili zákon.

Autor:


Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.