Jak budou Češi "bohatí" ve srovnání se svými sousedy, bude záležet na tom, jak bude stanoven kurz pro přepočítání z korun do eur. To se dotkne veškerých plateb od mezd, důchodů, úspor až po ceny zboží.
Jasněji by mělo být už dva roky před zavedením eura, v českém případě zřejmě v roce 2008. Následující dva roky musí země držet kurz koruny vůči euru na krátkém vodítku, aby se příliš nehýbal.
Nejdůležitější bude stanovit střed svěrací kazajky, ve které bude Česká národní banka svými "zbraněmi" kurz držet.
"Konečný poměr, kterým se přepočítají koruny do eur, může být sice ještě jiný než střed tohoto pásma, ale to by bylo pro finanční trhy překvapení," říká ředitel odboru měnové politiky v ČNB Viktor Kotlán.
Odhadovat, v jakém poměru se bude za sedm let do eur přepočítávat, mohou jen ekonomové. Centrální bankéři si nemohou kvůli možným spekulacím dovolit ani sebemenší náznak.
Navíc to nebudou jen Češi, kdo bude rozhodovat. Shodnout se s nimi na tom pravém kurzu musí ministři zemí eurozóny, Evropská centrální banka a i ministři a guvernéři zemí, které se k přijetí eura chystají.
"Celá diskuse bude neveřejná. Dbá se na mlčenlivost. Nelze jet na jednání ministrů a guvernérů a říci, s jakým kurzem," říká Kotlán. Utajení je nutné kvůli tomu, aby nikdo nemohl takové informace využít a předzásobit se eurem v lepším kurzu a na celé transakci vydělat.
V médiích se už tento týden objevila zpráva, že Maďaři spolu s pobaltskými zeměmi zahájili tajná jednání s ECB, jak sevřít své měny. Chtějí totiž přijmout euro o tři roky dříve než Češi.
I tuzemská ekonomika bude od příštího roku pod drobnohledem evropských úředníků a to, k jakým výsledkům dospějí, bude ovlivňovat i termín přijetí eura. Každý podzim se budou bankéři a politici scházet a probírat ekonomické ukazatele, jako je inflace, státní dluh, úroky, výkyvy kurzu i hospodářský růst, a posuzovat, nakolik už je země na euro zralá. První sezení nad zprávou o stavu země by se mohla uskutečnit už příští rok na jaře.
Pokud jde o konečný kurz, kterým se vše z korun přepočítá do eur, ekonomové jej odhadují velmi zhruba od 27 do 30 korun za euro. Celé rozhodování je pohyb na ostří nože.
Silná koruna by sice vyhovovala běžnému spotřebiteli, získal by opticky vyšší výdělky a úspory, ale problém by měly podniky. "Je třeba nalézt kompromis. ČNB nesmí nechat zkolabovat průmysl, ale ani srazit kupní sílu domácností," říká ekonom ČSOB Jozef Kovalovský.
