Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Kolik korun za euro, určí bankéři a politici

  9:43aktualizováno  9:43
Našetřených sto tisíc korun se za sedm let může přeměnit na 3300 eur nebo 4000 eur. Stejně tak se z průměrné mzdy 25 tisíc korun stane 830 anebo třeba jeden tisíc eur. Anebo jakákoli jiná částka mezi tím.

Jak budou Češi "bohatí" ve srovnání se svými sousedy, bude záležet na tom, jak bude stanoven kurz pro přepočítání z korun do eur. To se dotkne veškerých plateb od mezd, důchodů, úspor až po ceny zboží.

Jasněji by mělo být už dva roky před zavedením eura, v českém případě zřejmě v roce 2008. Následující dva roky musí země držet kurz koruny vůči euru na krátkém vodítku, aby se příliš nehýbal.

Nejdůležitější bude stanovit střed svěrací kazajky, ve které bude Česká národní banka svými "zbraněmi" kurz držet.

"Konečný poměr, kterým se přepočítají koruny do eur, může být sice ještě jiný než střed tohoto pásma, ale to by bylo pro finanční trhy překvapení," říká ředitel odboru měnové politiky v ČNB Viktor Kotlán.

Odhadovat, v jakém poměru se bude za sedm let do eur přepočítávat, mohou jen ekonomové. Centrální bankéři si nemohou kvůli možným spekulacím dovolit ani sebemenší náznak.

Navíc to nebudou jen Češi, kdo bude rozhodovat. Shodnout se s nimi na tom pravém kurzu musí ministři zemí eurozóny, Evropská centrální banka a i ministři a guvernéři zemí, které se k přijetí eura chystají.

"Celá diskuse bude neveřejná. Dbá se na mlčenlivost. Nelze jet na jednání ministrů a guvernérů a říci, s jakým kurzem," říká Kotlán. Utajení je nutné kvůli tomu, aby nikdo nemohl takové informace využít a předzásobit se eurem v lepším kurzu a na celé transakci vydělat.

V médiích se už tento týden objevila zpráva, že Maďaři spolu s pobaltskými zeměmi zahájili tajná jednání s ECB, jak sevřít své měny. Chtějí totiž přijmout euro o tři roky dříve než Češi.

I tuzemská ekonomika bude od příštího roku pod drobnohledem evropských úředníků a to, k jakým výsledkům dospějí, bude ovlivňovat i termín přijetí eura. Každý podzim se budou bankéři a politici scházet a probírat ekonomické ukazatele, jako je inflace, státní dluh, úroky, výkyvy kurzu i hospodářský růst, a posuzovat, nakolik už je země na euro zralá. První sezení nad zprávou o stavu země by se mohla uskutečnit už příští rok na jaře.

Pokud jde o konečný kurz, kterým se vše z korun přepočítá do eur, ekonomové jej odhadují velmi zhruba od 27 do 30 korun za euro. Celé rozhodování je pohyb na ostří nože.

Silná koruna by sice vyhovovala běžnému spotřebiteli, získal by opticky vyšší výdělky a úspory, ale problém by měly podniky. "Je třeba nalézt kompromis. ČNB nesmí nechat zkolabovat průmysl, ale ani srazit kupní sílu domácností," říká ekonom ČSOB Jozef Kovalovský.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Developerský projekt (Ilustrační foto).
Čech na nový byt potřebuje 11 ročních platů. Němec necelých pět

Lidé v Česku loni potřebovali na koupi nového bytu o velikosti 70 metrů čtverečních 10,9 průměrného ročního platu. Mezi 16 porovnávanými evropskými zeměmi to...  celý článek

(Ilustrační snímek)
Česko v pololetí získalo z EU o 16,7 miliardy korun více, než zaplatilo

Česká republika získala v pololetí z rozpočtu Evropské unie o 16,7 miliardy korun více, než do něj odvedla. Loni v pololetí tzv. čistá pozice ČR činila 66,6...  celý článek

Jean-Claude Juncker na summitu Evropské unie v Bruselu (23. června 2017)
Dvojí kvalita potravin v EU není nevýznamný problém, připustil Juncker

Evropská komise nepovažuje problém dvojí kvality potravin za nevýznamný, řekl ve čtvrtek její předseda Jean-Claude Juncker. Na společné tiskové konferenci se...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.