S růstem dluhu ostatně počítají i prognózy. Zatímco loňských 592,9 miliardy korun představovalo zhruba 21,6 procenta HDP, do konce roku se dluh podle ekonomů vyhoupne na 23,7 %. To znamená celoroční nárůst zhruba 90 až 100 miliard.
Česko se přesto drží ve srovnání s jinými zeměmi poměrně dobře. Například v sousedním Maďarsku dluh v polovině roku přesáhl 60 procent, 35 procent překonal i na Slovensku.
I když zadlužení, které převyšuje pětinu HDP, na první pohled nevypadá až tak hrozivě, je třeba připomenout, že hodnota státního dluhu nemá úplnou vypovídací hodnotu. Nezahrnuje totiž dluhy veřejných institucí.
Ty zohledňuje veřejný dluh, který je také podstatně vyšší. Letos se podle dřívějších odhadů zvýší na 1,1 bilionu korun, což odpovídá 37 procentům HDP. Hranici bilionu překročil už loni, připomněl analytik Patria Online David Marek.
Pro letošek Sněmovna schválila schodek ve výši desítek miliard korun. Jak ale naznačují průběžné výsledky hospodaření, skutečnost letos zřejmě bude podstatně příznivější, než plánovaných 83,6 miliardy. - více zde
Analytici se nicméně pozastavují nad tím, proč za situace, kdy jsou výsledky hospodaření tak dobré, počítá rozpočet na příští rok znovu s poměrně vysokým schodkem.
Analytička Next Finance Markéta Šichtařová se proto domnívá, že lepší kondice ekonomiky bude využita ke zvýšení státního přerozdělení. - více zde
Podle analytika Patrie Online Davida Marka se bez skutečné reformy dluh do konce desetiletí dostane na půl druhého bilionu. Ještě větší problémy pak způsobí doba, kdy se začnou naplno projevovat dopady stárnutí populace na penzijní systém a zdravotnictví, uzavřel.
„Správně zvolené ukazatele vývoje veřejných rozpočtů (cyklicky očištěné primární saldo veřejných rozpočtů bez čistých půjček a dotací transformačním institucím) dokazují, že v posledních čtyřech letech nedošlo k žádnému pokroku při nápravě špatného stavu českých veřejných financí,“ uzavřel.
