Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


KOMENTÁŘ: Nejsou lidi. Evropu čeká více robotů a volné pátky pro všechny

  16:46aktualizováno  16:46
Práce přibývá, lidí ubývá, píše v komentáři pro iDNES.cz ekonom Aleš Michl. Podle něj jde o začarovaný kruh: čím více musí zaměstnavatelé šponovat mzdy do výšky, tím méně jim zbývá na investice do robotů, které by nahradily chybějící lidi.
(Ilustrační snímek)

(Ilustrační snímek) | foto: Reuters

Máme nejvíc zaměstnaných lidí v historii České republiky. Z nejnovějších dat Českého statistického úřadu vyplývá, že aktuálně má práci 5 128 493 lidí. Nikdy v zemi tolik lidí nepracovalo jako letos.

Poslední měsíce na trhu práce lze srovnat snad jen s koncem roku 2008. Tehdy v zemi bylo zaměstnáno 5 033 417 lidí. Jenže pak v Americe zkolabovalo bankovnictví, dolů šla následně i Evropa, světový obchod a i v Česku se začalo masivně propouštět.

Od té doby jsme se postupně, se zádrhely, ze dna vyhrabali. A dnes se ocitáme ve stadiu, kdy došli lidé.

To potvrzuje třeba Jan Tichý, který zaměstnává tisíc lidí ve firmě vyrábějící dynamická těsnění Saar Gummi v Červeném Kostelci: „Ano, nejsou lidi, od úterý prvního listopadu zvedáme mzdy agenturním pracovníkům o deset procent. Máme jich kolem stovky, z toho zhruba polovinu z Polska. Našim zaměstnancům pak zase dáváme navíc 10 až 15 tisíc korun na Vánoce a od ledna jdeme se mzdou nahoru o 4 až 5 procent,“ tvrdí.

Příklad Saar Gummi ukazuje přesně, co se děje na trhu práce. Za poslední dva roky přibylo v Česku 116 tisíc nových pracovních míst. Napříč regiony se začalo lákat na vyšší mzdy a rozjel se boj o nové agenturní zaměstnance.

Kolem Saar Gummi existuje v regionu kupa dalších firem – naproti inovativní ohybači trubek Boltjes Ivora Popracha, blízko Atas elektromotory Náchod nebo škodovácké Kvasiny. Přestože Saar Gummi platí na region hodně dobře, přece jenom Škodovka v Kvasinách dává o něco víc a přetahuje jim zaměstnance. Rozhodně si běžný dělník v daném regionu vydělá s bonusy i 30–40 tisíc korun – o tom se po revoluci nikomu ani nesnilo. Ano, není to mzda jako ve Volkswagenu, ale nájem, večeře a pivo třeba v Mladé Boleslavi jsou stále levnější než ve Wolfsburgu.

Potřeba větších investic

Co tenhle stav na trhu práce přinese? Krátkodobě porostou dále mzdy. Zaměstnanci a jejich odboráři budou jásat. Odborář Jaroslav Povšík ze Škody Auto, kterého v pátek vyznamenal prezident, určitě brzy vedení firmy znovu pořádně zatopí. Bez růstu mezd si naše fabriky dobré lidi stejně neudrží – budou si je přetahovat navzájem. Nedej bože, aby do regionu přišel teď nějaký velký investor a začal krást lidi.

Křišťálová Lupa 2016

Větší mzdy člověk buď utratí, nebo uspoří. Když utratí, přijde větší spotřeba, což by mohlo zvýšit inflaci. Když uspoří, spotřeba a ceny neporostou. Jak tohle může skončit? Pokud nepřijde zase nějaká krize a neubude zakázek, respektive nespadne-li poptávka (vrtkavý předpoklad, vím), pak jsou možné dva hlavní scénáře. Scénář 1: Budeme potřebovat více dětí, z kterých vyrostou pracovníci, nebo více migrantů či agenturních pracovníků. Scénář 2: Budeme potřebovat více robotů.

Moc Čechů už podle statistik doma nezbývá. Navíc ne každý se na danou profesi hodí nebo ji chce dělat. A zvýšit porodnost? To opravdu nejde zařídit nějak rychle. Navíc máme spoustu škol, co jsou úplně k ničemu.

Podle ministerstva práce je nyní uchazečů o práci s dávkami 378 258. Přísnější statistiku dělá Český statistický úřad a podle něj je lidí, kteří aktivně práci hledají, ale prostě nenalezli, aktuálně 208 400.

V ekonomice se nyní podle statistik z úřadů práce vyskytuje 141 tisíc volných pracovních míst, která by šlo hned obsadit, byl-li by zájem. Možná že nárůst mezd může vylákat některé flákače z postele, ale pokud si už ze sociálních dávek zaplatili na rok dopředu kabelovou televizi, tak stejně zůstanou doma, ačkoliv opodál ve fabrice přidávají. Tedy podobně jako Němci: i když zvýšíme mzdy, stejně budeme potřebovat postupně dojíždějící pracovníky nebo rovnou část migrantů, ale samozřejmě ne tu masu, která se sem valila a pracovat tady ani nikdy nechtěla.

Nechceme-li cizince napořád, pak budou muset továrníci více investovat, robotizovat výrobu – zmenšit nároky na manuální práci. Například v digitální továrně Siemensu v německém Amberku většina zaměstnanců sedí u počítačů a kontroluje výrobu. Po robotizaci nedostali padáka všichni, ale museli se vytrénovat v IT. Brblali úplně stejně, jako budou brblat Češi. Ale jelikož většina z nich zvládla Facebook, zvládnou i počítač v práci. České továrny jsou vůči německým kapitálově méně vybavené. Je tak potřeba, aby ze zisků podniků nešlo vše jen na nárůst mezd, ale dalo se i do investic.

Volné pátky

V dlouhodobém pohledu pak Evropa spěje ke čtyřdennímu pracovnímu týdnu. Ano, jednou bude v pátek volno. Poptávka nemusí růst rychle napořád. Budeme pak vyrábět méně a lidí budeme potřebovat také méně. Jan Tichý ze Saar Gummi by mě teď určitě poslal do háje, neboť má tolik zakázek, že potřebuje lidi, kteří jsou ochotni pracovat ve třech a někdy i ve čtyřech směnách v nepřetržitém provozu. Už teď je však Evropa plná zahálky.

V Číně za rok jedinec v průměru odpracuje 885 hodin, Američan 877 hodin, Francouz 535, podobně Španěl, Ital nebo Brit. Jednou si budeme chtít ještě více užívat fotbalu, hokeje, seriálů – v televizi nebo v nějakém 3D doma v obýváku v brýlích od Googlu. Počet odpracovaných hodin historicky klesá a zahálka roste. Čtyřdenní pracovní týden je však dlouhodobější prognostika. Teď jde o to, nějak rozumně domluvit růst mezd tak, aby zaměstnavatelům zbylo i na roboty.

Autor:




Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.