Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


KOMENTÁŘ: Bitcoin dražší než zlato. Virtuální platidlo mění systém plateb

  19:05aktualizováno  19:05
Jeden bitcoin stojí přes dvanáct set dolarů. A tahle virtuální měna může mít ještě světlejší budoucnost. Tedy spíš rychlý a decentralizovaný způsob platby, který využívá, píše v komentáři pro MF DNES ekonom a externí poradce ministra financí Aleš Michl.

(Ilustrační snímek) | foto: Reuters

Bitcoin poprvé v historii překonal cenu zlata. Ano, myslím tu virtuální měnu, která se používá od roku 2009. Bude se nám v ní jednou vyplácet mzda či důchod?

Zavoláte šéfovi: Prosím vás, už nechci koruny, chci kontrakt ve virtuální měně a posílejte mi to rovnou do mobilní peněženky, účet u banky nemám...

Anebo vláda jednou zavelí: „Na tomhle území se bude platit bitcoiny!?“ Ale nebojte se, tohle zatím není na pořadu dne. Revolucí bude technologie, na které bitcoin běží.

Hlavní ekonom Raiffeisenbank Aleš Michl

Ekonom Aleš Michl

Pojďme však popořadě. Sedím v kavárně, kde kafe stojí 1,62637 mBTC - což jsou milibitcoiny. Dívám se na server coinmap.org, takovou mapu, kde všude lze platit bitcoiny: do kina mohu v Praze zajít, jídlo a pivo v pohodě, boty si koupím, na výstavu vyrazím...

Existuje přes sedmdesát míst v hlavním městě, kde se dá zaplatit bitcoinovou peněženkou v mobilu. Ve Vídni bych mohl i do velkého obchoďáku Nakamoto. Prohlížím si graf vývoje hodnoty této virtuální měny. Na jaře 2011 dosáhla parity s dolarem. Na konci roku 2013 měl jeden bitcoin cenu 1 000 dolarů. Teď už za něj dáte okolo 1 290 dolarů. Stojí víc než unce zlata.

Bitcoin samozřejmě jen nerostl, ale už to není horská dráha, nahoru dolu, jako v prvních letech existence. Výkyvy ceny, jedno z negativ každé měny, se postupně mírní - teď už snesou srovnání s výkyvy cen třeba ropy nebo jiných komodit. Zlato má však stále čtyřikrát nižší volatilitu (míru kolísání hodnoty, pozn. red.).

Problémy byly, jsou a budou - zkrachovala třeba velká bitcoinová burza. Měna je zneužívaná na černých trzích k obchodu se zbraněmi a drogami nebo při praní špinavých peněz. Ale to vše peníze, ty papírky, co máte v peněžence, zažívají taky.

Od kakaových bobů do sítě

Koukám do historie peněz. A vyčtu, že nezáleží na tom, z čeho přesně jsou udělány. Nemusí to být jen ty papírky, co běžně znáte. V Babylonu se platilo obilím. Mayové používali kakaové boby. V Číně se platilo třeba mušlemi kauri nebo kousky bronzu a mědi.

Vytvořil jsem měnu bitcoin, přiznal australský podnikatel Wright

V roce 700 let před naším letopočtem se v Malé Asii objevily první mince jako kapky elektra - přírodní směsi zlata a stříbra. Poté to byly zase v Číně třeba kožešiny. Na českém území v roce 800 našeho letopočtu se platilo plátěnými šátečky, poté i hřivnami, kovovými předměty sloužícími jako symbol hodnoty na Moravě.

Nebo jinde také kousky plátna či ve Velké Británii dlouhými klacíky z vyhlazeného dřeva. První dlužní směnky se objevily v Itálii. V roce 1400 přišly šeky a poštovní poukázky z Nizozemska. V roce 1661 začala první papírové bankovky v Evropě vydávat stockholmská banka. Platební karta byla vynalezena roku 1892 firmou Amex - první večeře s její pomocí byla zaplacena v roce 1950.

A proč papírky

Elektronické peníze existují od roku 1981, kdy vznikl systém pro elektronické zúčtování peněz. No a bitcoin a mnoho dalších alternativních měn přichází teď. Když mohou být za měnu považovány klacíky, proč by nemohlo být v budoucnu něco jiného než papírky?

Měny v historii vždy ohrožovalo to, když se jich objevilo přespříliš, když je panovník tiskl ve velkém nebo jedním rozhodnutím jejich hodnotu devalvoval. Naše babičky a dědové si pamatují rok 1953, kdy se jejich celoživotní úspory přes noc smrskly padesátkrát. Ale koruna jim tehdy zůstala. V Zimbabwe to bylo ještě horší, vládce tam pořád tiskl peníze, a tak národ radši přepnul na americké dolary.

A tady pozor - nejzajímavější není bitcoin sám o sobě. Pravou revolucí je systém blockchain, na kterém jede platební styk této měny. Těžko to teď budu překládat - nevím, jaké slovíčko se pro to v češtině zavede. Vesměs jde však o to, že platební styk neprobíhá tak jako v bankách, tedy přes centrální systém vypořádání platebních příkazů dané země.

Dnes věříme centrální bance, případně vládě, že papírků nenatiskne moc, že se bude bojovat proti padělkům a že to, co mi přijde elektronicky, mohu někde použít, neboť to někomu jinému z účtu odešlo. Vezměte si však, jak dlouho trvají domácí a ještě více mezinárodní platby a jak jsou zpoplatněny.

V systému blockchain jdou platby z jedné mobilní peněženky během dvou tří sekund. Naskenuju QR kód na účtence, otiskem prstu ověřím na svém mobilu a na pokladně hned vidí, že jsem zaplatil kafe. Ty transakce se pár minut ověřují, přes síť navzájem propojených počítačů, respektive mobilů. Toto zabezpečuje, že je měna prakticky nezfalšovatelná. Zároveň se stručné záznamy o všech transakcích v síti ukládají decentralizovaně na různých částech sítě.

A tohle může představovat budoucnost - systém, na kterém bitcoin běží, placení z jedné mobilní peněženky do druhé do minuty, decentralizace a vzájemné ověřování lidí, to je to nejzajímavější.

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Vyhlídková plošina Grand Canyon Skywalk se otevřela pro turisty v roce 2007.
Indiánský zlatý důl. Kmen Hualapai vydělává na lávce nad Grand Canyonem

Indiáni z kmene Hualapai vydělávají spousty peněz díky prosklené vyhlídce Skywalk nad Grand Canyonem. Nejlevnější vstupenka na lávku vyjde na zhruba 80 dolarů,...  celý článek

Severokorejský diktátor Kim Čong-un v Pchjongjangu (12. dubna 2017)
Sankcím navzdory. Kimova diktatura loni povyrostla o skoro 4 procenta

Hrubý domácí produkt (HDP) Severní Koreje se loni zvýšil o 3,9 procenta. Dosáhl tak nejrychlejšího tempa růstu za 17 let, a to navzdory mezinárodním sankcím,...  celý článek

Příprava tradičních belgických hranolků.
Belgické hranolky jsou zachráněny, oznámil ministr Borsus

Páteční belgický státní svátek bude letos zřejmě o něco veselejší. „Belgické hranolky jsou zachráněny!“ oznámil ministr zemědělství Willy Borsus na internetu....  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.