Dietní podoba našeho angažmá v Evropské unii končí. Ilustrační foto.

Dietní podoba našeho angažmá v Evropské unii končí. Ilustrační foto. | foto: Reuters

KOMENTÁŘ: Blíží se chvíle, kdy Evropě opět vyznáme lásku z rozumu

  • 71
My, povýšenci z kotliny rozmazlení porevolučním zájmem světa, už zase musíme řešit, co s Evropou, která něco chce. Žádá, abychom svou lásku, ač šlo před sedmi lety o sňatek z rozumu, dokázali půjčkou Mezinárodnímu měnovému fondu, který by je obratem mohl půjčit eurozemím. Roli blanických rytířů po nás chtějí? Sami máme málo.

Před dvěma lety jsme miliardu eur půjčit mohli. Šla z rezerv národní banky a s podmínkou okamžité splátky v případě potřeby. Ale teď jde o 3,5 miliardy eur a budeme se rozhodovat s většími rozpaky.

ČNB si devizových rezerv nyní hledí víc: doba je zlá, kdo ví, kdy je bude potřebovat. Rozhodnutí, které máme poslat příští týden, však bude politické. Jestli se vláda umí rozhlédnout nad vršky naší kotliny závislé na vývozu, svatební slib s Evropou zopakuje.

Bude ho však oddalovat a skrývat za rozpočtové úvahy a chrlení slov o zadlužených povalečích. Ono totiž nejde tolik o tuto půjčku, která je navíc relativně klidnou investicí. MMF nese nízká rizika. Půjčuje výměnou za tvrdé reformy a je věřitelem, kterému dlužník musí vrátit peníze jako prvnímu.

Euro ztrácí dech

Vůči dolaru je nejslabší od začátku roku

Před vládou je zásadnější krok. Dietní podoba našeho angažmá v Evropské unii končí. Dietní nikoliv z hlediska financí, protože máme nejvyšší příjmy z evropských fondů na osobu, ale co do politického nasazení.

Pro českou vládu končí Evropa verze "light", verze "vezeme se". Větší část Unie - 17 zemí eurozóny ze 27 zemí - se chystá vytvořit fiskální neboli rozpočtovou unii. Když je nezastavil odpor Británie, Česko tuplem ne. V takové unii nejprve nastanou německá pravidla pro udržování rozpočtů na uzdě. Vyrovnané hospodaření vyznává každá pořádná rodina i naše vláda. Potud by souhlasila.

Nynější krize, nutnost vyslat investorům signál jednoty, ratingové agentury i konkurence velmocí jako Čína, USA, Brazílie a Indie však nutí Evropu, aby pokročila k federaci. Směr je jasný a už se k němu přihlásily Francie, Německo a Benelux. Hodlají harmonizovat nejen účetnictví a DPH, ale i penzijní a zdravotní systémy a časem i přímé daně. Ale to my nechceme.

Jenže je tu rozcestí. Nedělejme, že nevíme, co se chystá. Kdybychom se bránili chystané smlouvě s eurozónou, abychom si vylepšili vyjednávací pozici, bylo by to dobře. Ale my se jí bráníme hlavně pro pubertální odpor k Evropě v nás a kvůli hradnímu stínu.

Ten musíme překročit. Zdánlivě sladká samota by nám zhořkla s první zavřenou továrnou. Hořkne už nyní britskému premiérovi v parlamentu.