Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

KOMENTÁŘ: Další oslabení koruny by ČNB musela hájit i za hranicemi

  11:45aktualizováno  11:45
Do české kotliny se vrací inflace. Ostýchavě, pomalu, ale přece. Může se zdát zvláštní, že ekonomové včetně centrální banky mají radost z inflace. Vysvětlení je však jednoduché: její opak – deflace – přidělává více problémů než užitku. Pokud pochybujete, podívejte se na Japonsko.
Ilustrační snímek.

Ilustrační snímek. | foto: Profimedia.cz

Během dvou desetiletí trvající deflace rostla japonská ekonomika minimálním tempem, podstatně nižším než USA, Británie či eurozóna.

Diskuse o riziku deflace proběhla v posledním roce také v Česku. Jejím vyústěním potom byla listopadová intervence ČNB na devizovém trhu. (Jen pro srovnání: kurz koruny od té doby oslabil vůči euru o 8 procent, kurz japonského jenu vůči dolaru oslabil o 31 procent od doby, kdy japonský premiér Šinzó Abe vyhlásil nový program boje proti ekonomické stagnaci a deflaci.)

Skutečně české ekonomice hrozila nebezpečná deflace? To se patrně nikdy přesně nedozvíme, právě kvůli zásahu ČNB. Nicméně několik indicií bylo skutečně znepokojivých. Jádrová inflace byla téměř šest let záporná a deflace podle tohoto měřítka skončila až letos v dubnu. Výrobní ceny ve všech sektorech ekonomiky byly na začátku letošního roku v deflaci.

Další komentáře najdete v dnešní MF DNES

  • Jakub Pokorný: Chovancovy kobry budou mít plat jako prezident
  • Zora Hesová: Nové Turecko, staré metody
  • Radim Bureš: Depolitizace skončila, raději zapomeňte!
Elektronická MF DNES

MF DNES v počítači nebo v iPadu/iPhonu

Návrat inflace je prozatím ostýchavý. Probuzení jádrové inflace zhruba odpovídá předpokladům. Ekonomika se vymanila z recese loni na jaře. Obrat na trhu práce přišel zhruba o tři čtvrtletí později. O dalších několik měsíců později začala zvolna stoupat jádrová inflace. Nutno však dodat, že za asistence slabšího kurzu koruny po zásahu centrální banky.

I když leckdo očekával výraznější vliv kurzu, dovozní ceny se podle posledních údajů meziročně zvýšily jen o 1,0 procento. Slabší kurz koruny sehrál svou roli, do cen se však promítl jen slabě. Růst nejsledovanějšího cenového indexu – spotřebitelské ceny – brzdí nízké ceny potravin. Poslední čtyři měsíce ceny potravin neustále klesají. A nejde jen o sezonní kolísání cen ovoce a zeleniny, zlevnilo i pečivo či mléčné výrobky. Domácí inflaci brzdí také vývoj cen v zahraničí. Inflace se vytrácí z eurozóny, podle posledních dat z července činí pouhých 0,4 procenta, tedy méně než v Česku. Ještě o desetinu procentního bodu je nižší inflace v Polsku. Na Slovensku a v Maďarsku ceny klesají.

Zlevňování je problém

Největším aktuálním rizikem je dopad sankcí, které zavedlo Rusko na dovoz cen potravin. Zejména u sezonního zboží, jako je čerstvé ovoce a zelenina. Navíc právě ovoce tvoří největší část agroobchodu s Ruskem. Z dalších potravin vyvážených do Ruska jsou podle objemu vývozu sýry, vepřové a alkohol.

V případě lihovin bude dopad sankcí na cenu minimální, ale ostatní zboží, které má krátkou trvanlivost, bude těžko hledat nové trhy během krátké doby a může vzniknout tlak na pokles cen. Potraviny mají ve spotřebním koši poměrně velkou váhu, podle statistiků se na našich útratách podílí zhruba šestinou. Proto by při současné nízké inflaci mohl být problémem i jen několikaprocentní pokles cen potravin.

Sankce, které na sebe vrší EU a USA na jedné straně a Rusko na straně druhé, představují riziko také pro hospodářský růst eurozóny a dalších obchodních partnerů ČR. I to může vzít inflaci vítr z plachet.

Asymetrie inflačních rizik – spíše hrozí nižší než očekávaná inflace – je zásadním důvodem, proč ČNB posunula závazek držet kurz nad 27 korunami za euro. Otázka je, co by mohla centrální banka dělat, kdyby se inflace obrátila, začala opět směřovat k nule, nebo dokonce do záporných hodnot.

Tisknout peníze v prostředí českého bankovního systému s přebytkem peněz nemá příliš smysl. ČNB by mohla dále prodloužit stávající kurzový závazek, jenže to by řešilo inflaci v roce 2016, nikoli letos nebo příští rok. Oslabit více korunu? Právě toho se obávají finanční trhy, a proto koruna v posledních dnech oslabila k hranici 28 korun za euro. Slabší byla česká měna naposledy v první polovině roku, kdy na nás plně doléhal největší nápor globální finanční krize. Jenže co by tomu řekly ostatní evropské země, kterým také hrozí deflace, nebo se v ní již dokonce ocitly? Zatímco poslední intervenci musela ČNB těžce obhajovat před domácím publikem, u té další by to patrně měla těžší i v zahraničí.

Autor:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.