Výměna paliva v Temelíně. Ilustrační snímek.

Výměna paliva v Temelíně. Ilustrační snímek. | foto: Jan Zátorský, MAFRA

KOMENTÁŘ: Zrušení tendru na dostavbu Temelína je hloupost

  • 282
Před více než čtvrt stoletím jsem poprvé proslovil přednášku, kterou jsem nazval Energetický slabikář. Byla určena mým zeleným přátelům, kteří do energetické politiky často a mnoho mluví, aniž mají základní znalosti o této oblasti. Adresoval jsem ji však i politikům, kteří mají konečnou odpovědnost za to, že naše země bude i v budoucnu dostatečně zásobena energií, kterou nelze ničím nahradit.

Na rozdíl od jiných, důležitých, ale nahraditelných surovin energii skutečně nelze ničím nahradit: energií lze v podstatě pouze plýtvat, šetřit jí či ji proměňovat v jiné formy energie. Na nedostatek energie mohou být jednotlivé státy pouze lépe či hůře připraveny. S přebytkem energie lze výhodně nebo méně výhodně obchodovat či jej ve velice omezené míře uložit pro časy, kdy energie bude nedostatek.

Navíc ukazuji, a to mi mí zelení přátelé zvláště mají za zlé, že jediným zdrojem energie ve vesmíru je jádro.

Chybí strategické uvažování

V jedné z prvních tezí mé přednášky byl zmíněn největší problém státní energetické politiky, který jsem nazval problémem "Čtyři versus čtyřicet". Životnost parlamentů a vlád obyčejně nepřesahuje čtyři roky, kdežto energetiku je třeba plánovat v horizontu kolem čtyřiceti let.

A protože výstavby velkých energetických zdrojů, spolu s politickou a technologickou připraveností, se mohou protáhnout značně nad desetiletí a protože skoro každý parlament a skoro každá vláda považují téměř za svou vlasteneckou povinnost přijít s vlastní variantou státní energetické politiky, dostáváme se tam, kde jsme.

Osudové rozhodnutí

ČEZ, tedy firma s majoritním státním podílem, která by měla být hlavním instrumentem k zajištění dostatečných a spolehlivých zdrojů cenově únosné elektřiny, se léta zabývá pochybnými spekulacemi kdesi na Balkánu, které ji zřejmě stály mnoho prostředků. Nakonec zrušila tendr na výstavbu dalších bloků jaderných elektráren, bez kterých se naše země, chudá na vodní zdroje, zcela jistě neobejde.

Mám možnost již desítky let pozorovat zblízka vývoj energetiky ve Švédsku, které v 70. let vyrábělo skoro polovinu své elektřiny z vodních zdrojů a tu druhou z jaderných elektráren. Zelení tenkrát pobláznili veřejnost a politiky a vynutili si referendum o budoucnosti jaderné energetiky ve Švédsku.

Všelidové hlasování, které nabízelo tři nejasné alternativy, dopadlo víceméně nerozhodně a parlament rozhodl, že do roku 2010 budou odstaveny všechny švédské jaderné reaktory. V roce 2008 své rozhodnutí musel zrušit, a o pár let později dokonce zrušil i zákaz výstavby dalších jaderných bloků.

Další komentáře najdete v dnešní MF DNES

  • Teodor Marjanovič: Putin a Miloševič, dva velcí kartografové
  • Karel Steigerwald: Vejce na dluh
  • Břetislav Rychlík: Fandíme slušně! Ale kdo to čte, ten je prasák
Elektronická MF DNES

MF DNES v počítači nebo v iPadu/iPhonu

Myslím, že pro alespoň trochu vzdělaného politika musí být jasné, že si naše země nedokáže uhájit alespoň základní energetickou nezávislost bez jaderných elektráren. To, že Dukovany a Temelín jednou doslouží, musí být jasné i průměrně inteligentnímu občanovi naší země.

Zrušení tendru na dostavbu našich jaderných bloků je největší hloupostí, kterou mohl, zřejmě za tichého souhlasu naší vlády, ČEZ udělat. Pochybné experimenty, které náš velký západní soused Německo provádí s energetikou, nemohou nevést v perspektivě deseti až patnácti let k citelnému nedostatku elektřiny v Evropě.

Vláda trestuhodně mlčí

Otázka, kterou musím vyslovit, je, zda naše vlády uplatňují svůj sedmdesátiprocentní podíl v ČEZ. Skandály, které ČEZ již léta provází - ať jde o prodělečné aktivity na Balkáně, předražené modernizace elektráren a mezisklad v Temelíně, či o skoro miliardové odměny pro vedení ČEZ - svědčí spíše o opaku: náš stát uplatňuje většinový vliv zcela nedostatečně. To je nutné rychle změnit.

A do výstavby nových bloků je nutno se pustit co nejdříve.