Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

KOMENTÁŘ: Plán práce č. 104 snad přinese víc než den smrti poslední Češky

  14:09aktualizováno  14:09
Vzniká nový vládní plán, jak dostat nezaměstnané do práce. Má pořadové číslo 104. Poradci a poradkyně vlády zkoumají, proč se neujaly předchozí 103 vládní strategie. Dlouhodobá nezaměstnanost láme rekordy a na tom se, žel, nic nezmění.
(Ilustrační snímek)

(Ilustrační snímek) | foto: Ladislav Němec, MAFRA

Milovník dlouhého běhu, krátkého spánku a velkých čísel Vladimír Špidla, toho času ve funkci ředitele odboru poradců a poradkyň předsedy vlády ČR, si na jednání s odbory a podnikateli posteskl, že v Česku již máme 103, nebo dokonce 130 strategií na podporu ekonomiky, které si někdy i vzájemně odporují. 

Jím připravovaný Akční plán vlády na podporu růstu a zaměstnanosti, kterým se Sobotkova vláda chce do blízké budoucnosti řídit (více čtěte zde), tedy bude muset vyřešit, co z nich využít a zda bude 104., nebo dokonce 131. vládní strategií pro bohatší život.

Další komentáře najdete v dnešní MF DNES

  • Teodor Marjanovič: Třikrát a jednou teenagerem ve Svaté zemi
  • Alena Slezáková: Ve jménu jediného Boha: zabíjíme se navzájem
Elektronická MF DNES

MF DNES v počítači nebo v iPadu/iPhonu

Hlavní myšlenkou plánu je více utrácet, protože se to prý vyplatí více než lidem nechat více peněz, aby je sami využili podle svého přesvědčení. „V situaci zvláště dlouhodobé podzaměstnanosti a infrastrukturního dluhu je multiplikační efekt spojený s výdajovým prorůstovým opatřením na veřejný rozpočet potenciálně vyšší než multiplikátor daňového příjmu,“ píše se v chystaném materiálu.

Akčnímu plánu navzdory se ekonomika již probudila a podle posledních upřesněných čísel zkraje roku rostla solidním, téměř tříprocentním tempem, uvedli tento týden statistikové. Je tedy celkem pravděpodobné, že bude pokračovat trend z posledních deseti let, kdy se podporuje růst v době růstu a šetří v době poklesu. Tedy klasické vládní zpoždění a těžkopádnost vedoucí k prohlubování potíží.

Nabízí se devět nejstrašnějších slov podle bývalého prezidenta USA Ronalda Reagana, velkého kritika vládních zásahů do ekonomiky: „Dobrý den, já jsem z vlády a chtěl bych vám pomoct.“ Pokud to uslyšíte, prchejte.

Větší šanci trefit se do problému má vláda u nezaměstnanosti, která má velkou setrvačnost a přes rychlejší růst má tendenci zůstávat na vyšších hodnotách.

Čtvrtmilionová usazenina

Českým problémem, a to i v mezinárodním srovnání, je právě dlouhodobá nezaměstnanost. Podle statistik OECD tvoří lidé, kteří jsou na úřadech práce déle než rok, 40 až 50 procent celku. Nyní jde podle statistik ministerstva práce o čtvrt milionu lidí, což je nejvíce minimálně od roku 2002.

Objektivním důvodem je zatím povadlý trh práce a méně příležitostí. To v kombinaci s tradiční nechutí většiny stěhovat se za prací bude znamenat, že toto číslo ještě nějakou dobu poroste. Podle hlasů z úřadů práce – lobbujících za více vlastních zaměstnanců – v posledních dvou letech fakticky zkolabovala kontrola vyplácených peněz. Úřady práce, které převzaly výplatu některých sociálních dávek od obcí, stihnou například příspěvek na živobytí podle současného tempa a možností zkontrolovat zhruba jednou za čtyři roky. Že v tom klienti, a zvlášť ti dlouhodobí, umějí chodit, je nasnadě.

I v dobách skutečné konjunktury v letech 2007 a 2008 se na úřadech dlouhodobě zabydlelo přes sto tisíc lidí. Průměrná doba evidence zájemce o práci byla v době vrcholícího boomu v (extrémním) případě okresu Karviná 1 072 dní, tedy téměř celé tři roky. Průměr za celé Česko je nyní zhruba rok a devět měsíců, což by rozhodně nemělo být – a není – „normální“. Podle lidí z úřadů práce za tím z velké části stojí selhání metody cukru a biče.

Dlouhodobě nezaměstnaní v Česku

Dlouhodobě nezaměstnaní v Česku

Možnost legálně si přivydělat zhruba čtyři tisíce měsíčně a být zároveň oficiálně nezaměstnaným je jedním z hlavních důvodů, proč je Česko v čele statistik dlouhodobě nezaměstnaných. Na papíře zajímavá myšlenka – umožnit dlouhodobě nezaměstnaným udržet si pracovní návyky – v praxi vedla k tomu, že práce načerno se stala fakticky nepostižitelnou. Pro řadu zaměstnavatelů se nezaměstnaní stali zdrojem té nejlevnější práce – neplatí žádné vysoké odvody, peníze navíc jdou na ruku.

V kombinaci s rozvratem kontroly dávek na úřadech, které přineslo špatně připravené a zbrklé zavádění nových IT systémů, sKarty a stěhování kompetencí, to vše vytvořilo prostor pro dramatické zvýšení dlouhodobé nezaměstnanosti.

Vladimír Špidla ví, kdy zemře poslední Čech. Nechal si to spočítat ještě jako eurokomisař pro sociální věci. (Bude to v roce 2401 a bude to žena.) Třeba bude 104., nebo dokonce 131. plán užitečnější.







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.