Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

KOMENTÁŘ: Česko, paušálů ráj to na pohled

  14:18aktualizováno  15:15
Kvůli absurdně vysokým výdajovým paušálům platí významná část z milionu podnikatelů - fyzických osob nulovou daň a minimální odvody. Klasické živnostníky, kterými se politici zaštiťují, přitom paušály skoro nezajímají, protože mají vyšší skutečné náklady.

ilustrační snímek | foto: Profimedia.cz

Měnili jsme okna. Na objednávku u akciové společnosti dorazila sehraná parta řemeslníků. Zůstala po nich dobře odvedená práce, uklizeno a několik faktur. Zvlášť účtovaná okna, zvlášť ostatní materiál, zvlášť práce. U kuchyně bylo těch faktur ještě víc, neboť zvlášť dorazili zedník, instalatér a elektrikář.

Na konci dne držíte v ruce fascikl, který by vydal na povídku. To je mimochodem vedlejší důsledek rozbujelosti takzvaných výdajových paušálů. Lidé pracující na sebe mi rozumějí – během roku sbíráte faktury, na jeho konci přemýšlíte, kolik zaplatíte na daních. Kdo má velké výdaje, účtuje skutečné náklady. Kdo nemá, jede na paušál.

Další komentáře najdete v dnešní MF DNES

  • Miroslav Korecký: Sobotkův dámský gambit je fígl, kudy na Babiše
  • Karel Steigerwald: Hlavní politický zákon: kdo není vidět a slyšet, není
Elektronická MF DNES

MF DNES v počítači nebo v iPadu/iPhonu

Do roku 2005 to byla skoro mrtvá část zákona o daních z příjmů, protože paušály tehdy skoro nikdo nevyužíval. Mohl je využít jen poplatník, který předchozí tři roky nevykázal příjmy vyšší než milion korun.

A jeho standardní výše 25 procent (zemědělci měli padesát, autoři třicet, pronajímatelé dvacet), která ke každé stokoruně příjmu přiřazovala 25 korun výdajů, byla pro většinu lidí živících se vlastníma rukama a hlavami naprosto nezajímavá.

Než stouply paušály, živnostníci odváděli na dani mnohem víc

Podle tehdejších statistik Sdružení podnikatelů a živnostníků ČR paušál využívalo méně než dvě procenta ze zhruba 900 tisíc lidí, kteří ho mohli využít. V roce 2005 se vybralo na dani z příjmů u fyzických osob podávajících přiznání z podnikání rekordních 26 miliard korun, vyplývá ze státního závěrečného účtu.

K této částce se už nikdy veřejné rozpočty ani nepřiblížily, protože z milionu podnikajících se stal milion daněmi motivovaných voličů. Paušály se následující rok v některých případech více než zdvojnásobily a zmnožily se podle typu podnikání.

SROVNÁNÍ: Kolik zaplatili na daních zaměstnanci a OSVČ v roce 2005 a v roce 2012

SROVNÁNÍ: Kolik zaplatili na daních zaměstnanci a OSVČ v roce 2005 a v roce 2012

Omezení na jejich využití také padla. Nově vznikl například výdajový paušál pro "řemeslné živnosti" za šedesát procent, který za další vlády vzrostl až na osmdesát procent. Ostatní živnosti, což jsou například rozšíření živnostníci-poradci, skončily na šedesáti procentech.

Z dnešního pohledu zní až kosmicky mimo odhad Sdružení podnikatelů a živnostníků, podle kterého bude nové paušály využívat maximálně 5 procent podnikatelů. "Obavy vlády nejsou namístě, protože 86 procent podnikatelů platí minimální daň, a proto k žádnému výpadku u této skupiny poplatníků nemůže dojít," uvedl tehdejší předseda sdružení. V roce 2006 spadl výběr na 17,8 miliardy, po zrušení minimální daně v roce 2009 přišel propad na 7,5 miliardy a v zatím posledním uzavřeném roce 2012 to bylo 4,7 miliardy korun. A využití paušálu vzrostlo podle odhadů až na polovinu všech.

Není živnostník jako živnostník

Důležité je připomenout, že v milionové skupině podnikajících, nesprávně zkracované jako "živnostníci", tvoří řemeslníci (holiči, cukráři, pekaři, zedníci...) jen menšinu, a to ještě tu, kterou paušální výdaje (byť v jejich případě osmdesát procent) zajímají nejméně! Podle analýzy, kterou si nechala zpracovat jedna významná banka pro potřeby schvalování hypotečních úvěrů, u řemesel a výrobních živností není výrazný rozdíl mezi skutečnými náklady a paušálem.

Naopak u služeb, poradenství, lidí pracujících hlavou jsou skutečné výdaje maximálně na polovině až dvou třetinách existujících paušálů. Proto se také staly nástrojem daňové optimalizace i ve významných poradenských kancelářích. Díky tomu se také rozvinul klasický švarcsystém, zaměstnanec s tužkou a počítačem předstírající podnikání. Jeho daňové zatížení jako "dodavatele" je proti klasickému zaměstnání zhruba pětkrát nižší. Nikdo rozumný nepochybuje o tom, že skutečné podnikání si zaslouží nižší míru zdanění už jen kvůli riziku, které na sebe podnikající osoby berou. Ale pětkrát nižší?

Místo jednoduchého snížení paušálů se vymýšlejí a o pár dní později zase stahují návrhy na rušení slev na dani, které zasahují všechny bez rozdílu. Na prosazení narovnání je potřeba mít cíl a odvahu být nepopulární. Proč by to však dělali, že...

Naši "okenáři" si faktury rozebrali. Ten, který vykazuje skutečné náklady, mi prodal materiál. Ten, který jede na 80procentní paušál, vykázal práci. Dohromady nezaplatí za celý rok na dani ani deset tisíc.







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.