Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

KOMENTÁŘ: Desatero platí i v ekonomice. Nepokradeš! se vyplácí ctít

  14:31aktualizováno  14:31
Ruský prezident i česká důchodová komise postupně přicházejí ke stejným závěrům: obírat lidi o jejich peníze a ničit dlouhodobé investice je v současném světě velmi složité a drahé. Jako by přicházeli na to, že dodržovat přikázání Nepokradeš, se vyplácí.

Ilustrační snímek | foto: Profimedia.cz

Tento způsob léta zdá se mi pro zloděje, lupiče a jiné bolševiky poněkud nešťastný. Do tohoto týdne se soustředilo několik velmi významných soudních a úředních rozhodnutí řešících legalitu a legitimitu některých kontroverzních majetkových přesunů (čtěte: loupeží).

Na zahraničním poli vládl ruský prezident Vladimir Putin, který zjišťuje, že to Vladimír Lenin měl před sto lety se zabíráním cizího majetku mnohem jednodušší.

Hned dvakrát ho dostihlo první prezidentské období. Včera přiřkl nejvyšší evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku akcionářům padlé ropné společnosti Jukos 1,9 miliardy eur (přes padesát miliard korun) za nesprávný úřední postup a smyšlené daně, jež přispěly k pádu společnosti. Tato částka je navrch k rekordní arbitráži v Haagu, která bývalým akcionářům Jukosu přiznala v přepočtu přes 1 000 miliard korun za politicky motivované vyvlastnění.

Putinův vězeň Michail Chodorkovskij, bývalý hlavní akcionář Jukosu, není žádný podnikatelský beránek. Nicméně rozsudky dvou vysoce respektovaných soudů dávají jeho životnímu příběhu zcela jinou barvu, váhu i kvalitu. Shrnuto: uzurpace cizího majetku se nevyplácí a je, byť někdy až po dlouhých letech, trestána. A možná nakonec bude úplně jedno, zda nelegálně zaberete cizí společnost, nebo celý poloostrov.

Další komentáře najdete v dnešní MF DNES

  • Miroslav Korecký: Gayové a adopce: přijdou salámově, anebo oklikou?
  • Josef Kopecký: Jak čeští poslanci ne a ne potěšit sira Humphreyho
  • Tomáš Nídr: Supové krouží nad argentinskou pampou
Elektronická MF DNES

MF DNES v počítači nebo v iPadu/iPhonu

Zcela jiná úroveň co do výše možných majetkových přesunů a odškodnění, tak jako v drtivé většině případů, se odehrává na domácím hřišti. Zde tento týden úřaduje právník Aleš Gerloch, který zamíchal veřejnými i soukromými financemi minimálně dvou set tisíc občanů Česka.

Zkušený ústavní právník slavil úspěch u Ústavního soudu. Stál totiž za návrhem skupiny devatenácti senátorů, kteří dosáhli zrušení jedné věty v zákoně o daních z příjmů a vybojovali tím možná až čtyři miliardy korun pro pracující důchodce. Ústavní soud, byť v této věci viditelně rozpolcený, většinově přistoupil na řadu jeho argumentů a fakticky přiznal pracujícím penzistům nárok na základní slevu u daně z příjmů.

Soud se v tomto případě zaobíral sociálním postavením penzistů, otázkou rovného postavení při zdanění a zůstal jen krok od toho, aby voleným politikům radil, jak by měl férový daňový, sociální či penzijní systém vypadat. (Čtyři soudci s odůvodněním a výrokem nesouhlasili, a to i z toho důvodu, že soud se v těchto oblastech nemá příliš angažovat a nastavení systému nechat na politicích.)

Žádný dlouhodobý cíl

Určitou novinkou v rozhodování Ústavního soudu v daňových věcech bylo i to, že zákonodárci narušili „legitimní očekávání“ pracujících důchodců. A to tím, že změna zákona byla (po půlročním projednávání) vyhlášena jen čtyři dny před začátkem daňového období. „Rychlé a nekoncepční změny daňové legislativy jsou obecně jednou z největších slabin nejen české právní úpravy, ale i národního hospodářství,“ píše předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský v nálezu. „Prakticky všem ekonomickým subjektům to znemožňuje dlouhodobé plánování.“ Tesat do kamene.

Tentýž Aleš Gerloch nyní pomyslně přešel na druhý břeh. Jako autor expertizy k návrhu na zrušení soukromého důchodového spoření, tzv. druhého pilíře, z pera důchodové komise. Té velmi střídmě radí, jak zhruba osmdesáti tisícům lidí u pěti penzijních společností zrušit dlouhodobé spoření a nenarazit přitom na Ústavní soud.

Důchodová komise, jejíž první jednání a chování části jejich členů připomínala slet bolševiků toužících co nejrychleji zrekvírovat cizí majetek, postupně zjišťuje, že obrat lidi o úspory a podnikatelům zničit dlouhodobé investice je v právním státě docela složité a drahé. S tak aktivním Ústavním soudem v zádech, jak se ukázal být v případě slevy pro pracující důchodce, lze jen stěží očekávat, že by proti ničení dlouhodobých úspor na stáří nezasáhl. Jak navíc postupně vychází najevo, finanční náklady pro stát spojené s rušením penzijní reformy mohou hravě přesáhnout náklady s jejím spuštěním - a to bez jakéhokoliv dlouhodobého užitku.







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.