Nemohu se zbavit dojmu, že jsou zcela záměrně potlačovány skutečné příčiny problematických transakcí současného vedení z minulosti, které už pravidelně poslední roky snižují zisk společnosti o 5 až 15 procent (akcie MOL, účetní ztráta z prodeje Mibrag, ztráta v Albánii a další) a místo toho se pravidelně dozvídáme všeobecná, často na první pohled neodpovídající, případně lehce "dovybarvená" zdůvodnění. Ta více nadbíhají vztahům mezi managementem a majoritním akcionářem, tedy státem, místo férových informací pro všechny akcionáře ČEZ, jak by to mělo být.
Takové informace možná obstojí před záměrně či přirozeně povrchním dohledem jednostranně složené dozorčí rady ČEZ nad činností společnosti či před laickou veřejností, ale nikoli před "skutečnými" akcionáři, kteří vnímají akcie ČEZ jako investici za své peníze a podle toho se chovají.
Čeká nás další Albánie?
Pojďme se podívat na čísla. ČEZ v roce 2012 dosáhl provozní zisk EBITDA (zisk před zdaněním, úroky a odpisy) ve výši 85,5 miliardy korun a zrealizoval na této úrovni jednorázovou ztrátu ve výši 6,6 miliardy v Albánii. Bez ztráty z Albánie ČEZ na provozní úrovni EBITDA dosáhl v roce 2012 nejlepšího výsledku ve své historii.
Firma tvrdí, že šlo o jednorázový odpis, který se už nebude opakovat. Výpočet predikce EBITDA pro rok 2013 by proto měl začít od úrovně 92 miliard (85,5 + 6,6). ČEZ ovšem ve čtvrtek uvedl, že předpokládá, že za rok 2013 vytvoří EBITDA jen ve výši 80 miliard Kč. Správná otázka tedy je: Kam se letos ztratí 12 miliard provozního zisku - tedy zhruba 13 procent - pokud odhlédneme od mimořádných ztrát? Pokud si přečtete zdůvodnění očekávaného poklesu ze strany managementu ČEZ, celkové pochyby nad jeho predikcí jen vzrostou.
ČEZ říká, že příčinou jsou emisní povolenky, nízké ceny elektřiny, kurz koruny vůči euru nebo odstávka Prunéřova. V těchto klíčových zdůvodněních si však sám zároveň odporuje. ČEZ se doposud, a to včetně roku 2013, propad cen elektřiny na evropských trzích fakticky netýká. V roce 2013 má totiž prodánu většinu produkce za průměrnou cenu 51 EUR/MWh, což je meziroční pokles jen o 1,5 EUR/MWh, který by se mohl do provozního zisku promítnout maximálně ve výši ztráty 2,5 miliardy korun.
Stejné je to s emisními povolenkami. ČEZ zdůvodňuje pokles EBITDA nutností nákupu povolenek v roce 2013, nicméně se ukazuje, že nutný nákup povolenek ho bude stát méně než platba daně z emisních povolenek, kterou ještě v roce 2012 platil a v roce 2013 už platit nebude. Obdobně je to i s výpadkem výroby spojeným s odstávkou uhelné elektrárny Prunéřov, kterou zčásti plynule nahradil nově spuštěný výkon v Tušimicích. I pokud vezmeme očekávanou ztrátu jedné miliardy kvůli kurzovým rozdílům, o trochu nižší prodejní cenu elektřiny nebo slabší výkonnost obchodu, k meziroční ztrátě 12 miliard z provozního zisku se dopočítáme jen těžko.
Otázka na závěr tedy poměrně logicky zní: Má ČEZ v zásobě podobný průšvih, jako byla Albánie i pro rok 2013? Jaký, když Bulharsko management vylučuje a zatím s výraznější ztrátou z této země zatím nepočítá? Rada na závěr. Neměl by se ČEZ jako veřejně obchodovatelná společnost posunout směrem k více civilizovanému světu a predikovat své výsledky jako většina obdobných společností v určitém rozpětí?
