Prostředí v energetice je plné distorzí, regulací, nestability a nedává sektoru potřebné tržní signály. S přicházejícím vývojem technologií, rozvojem obnovitelných zdrojů a možností skladování elektřiny vykazuje obor všechny známky přicházející revoluce jak v systému, tak i struktuře.
Ukazuje se, že domácí politici i úředníci v tomto směru pomalu ale jistě ztrácejí půdu pod nohama a budoucnost české energetiky je stále více závislá na vývoji v Německu, EU ale na signálech z vnějšího prostředí.
Na jednu stranu rozhodnutí o prolomení limitů vnímám tak, že šlo o to, stávajícím elektrárnám alespoň poskytnout dostatek uhlí na jejich plnou životnost. Na druhou stranu je zřejmé, že samotné uhelné elektrárny a tedy i těžba uhlí, nebudou mít v následujících letech na růžích ustláno. Prolomení limitů na Bílině vnímám jako logický krok i se všemi negativními důsledky na životní prostředí.
Naopak další odložení rozhodnutí o dole ČSA vnímám jako známku postupného útlumu uhelné energetiky. Není žádnou náhodou, že v poslední době roste počet finančních institucí, správců majetku, ale i států, které zcela odmítají uhelnou energetiku a je zřejmé, že tento tlak bude sílit. Česko se z něj v rámci EU ale i globálních trhů rozhodně nevymaní.
Německo rozhoduje i o české energetice
V tomto směru si Česko bude muset počkat, jak dopadne směřování energetiky v Německu. Tato země „vrtí“ celou Evropou, evropskou energetikou nevyjímaje. Důsledky chování Německa v energetice jsou pro sousední Česko fatální a je naprosto naivní si myslet, že v rámci EU tomu může být jinak.
Německo nyní čelí dvěma klíčovým změnám. Do roku 2020 chtějí Němci snížit emise o 40 procent proti roku 1990 a do roku 2022 odstavit všechny jaderné elektrárny. Zdá se ale, že obojí dohromady v tak krátkém časovém horizontu bude značně obtížné.
A právě v této věci a v Německu se rozhodne i o budoucnosti české energetiky, resp. budoucnosti těžby a spalování uhlí v Česku. Nikde tedy není garantováno to, že všechny nové a retrofitované uhelné elektrárny v Česku se dožijí své plné životnosti, tedy že prolomení těžby na Bílině bude plně efektivní. Naopak naděje na těžbu v dole ČSA dle mého klesá každým dnem a otevřená vrátka ze strany vlády považuji více méně za nadbytečná.
