Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


KOMENTÁŘ: Půjčka MMF jako zatraceně riskantní podnik

  9:08aktualizováno  9:08
Půjčka Mezinárodnímu měnovému fondu rozděluje zemi na dva znesvářené tábory. Jak říká Markéta Šichtařová, ředitelka společnosti Next Finance, když Česko půjčí MMF, MMF pak půjčí jihu Evropy. A své peníze už nikdy neuvidí. A tudíž je neuvidíme ani my.
Vlajka EU. Ilustrační snímek

Vlajka EU. Ilustrační snímek | foto: Evropská komise.

Markéta Šichtařová

Argument 1: riziko, že bychom o 90 miliard korun, které půjčíme MMF, přišli, je prý téměř nulové, protože MMF je naprosto bezpečná nadnárodní organizace.

Ano, MMF je "naprosto bezpečná nadnárodní organizace", ale jen do okamžiku, než zbankrotuje. Extrémní doba přináší extrémní scénáře. Fakt, že MMF nezbankrotoval desítky let, neznamená, že nemůže zbankrotovat nyní. Třeba Řecko také nezbankrotovalo už hodně dlouho – a nyní jaksi bankrotuje.

Ještě před dvěma lety byl státní dluhopis synonymem bezpečnosti – dnes je výnos (tedy riziko) spojené s některými evropskými dluhopisy větší než v případě některých akciových indexů. Riziko bankrotu MMF se navíc v čase a v souvislosti s evropskou dluhovou krizí značně zvyšuje. A to proto, že dluhy jsou stále posouvány na vyšší úrovně:

Argument 2: MMF prý nemůže zbankrotovat (a tudíž nám 90 miliard), protože to, co MMF půjčí nějaké ohrožené zemi, mu ta ohrožená země zase ráda vrátí. Kdyby to totiž neudělala, ztratila by možnost financování jakýchkoli svých dalších schodků veřejných financí.

Já si nějak nevšimla, že by Řecko vyloženě toužilo nesplácet své úvěry. A přesto se to stalo. Že by Irsko nebo Itálie plánovaly nesplatit, co si půjčili. A tyto země nyní nejsou (nebo v případě Itálie brzy nebudou) schopné půjčovat si na finančních trzích. Není to z jejich strany dobrovolné – ale prostě to tak je. Tvrzení, že každý MMF peníze vrátí, protože by si jinak pošramotil pověst, je tedy platné jen v okamžiku, kdy zadlužená země ještě má na výběr. Neboli řečeno jinak: my půjčíme MMF, MMF půjčí jihu Evropy – a své peníze pak už nikdy neuvidí. A tudíž je neuvidíme ani my.

A pak: tvrzení, že MMF je takzvaným "přednostním věřitelem", tedy že když už země je v potížích a nemůže vrátit půjčené peníze každému, pak má MMF přednost a musí být vyplacen jako první, je dost možná mýtem. Co na to říká třeba ČNB? Ta oficiálně prohlásila: "Podle názoru ČNB je postavení MMF jako přednostního věřitele POUZE historicky nastavenou konvencí, jinými slovy zvykovým právem respektovaným členy MMF".

Argument 3: Pokud nějaká země půjčila své peníze MMF a potřebuje je zpátky, MMF jí je musí hned vrátit.

Fajn, souhlasím, ale jen za předpokladu, že MMF ty peníze bude mít k dispozici. MMF prosím není centrální banka, aby si peníze vytiskl, když je nemá. MMF chce nyní "zachránit" eurozónu tím, že jí půjčí 200 miliard euro. Ale eurozóna bude potřebovat jen během roku refinancovat střednědobé a dlouhodobé dluhopisy za 1,1 bilionu euro. Neboli 200 miliard eur je jako nic. Neboli to nemůže eurozónu zachránit.

Neboli dluhová nákaza se bude dál šířit. A jestliže se dluhová nákaza bude dál šířit, pak najednou bude své peníze – původně půjčené MMF - potřebovat zpátky kdekdo. Takže najednou několik zemí může MMF požádat o vrácení půjčených peněz. A v takové situaci je MMF nebude mít.

Protože MMF peníze vlastně nemá už teď. Nejen že dlouhodobě roste nesoulad mezi tím, kolik MMF půjčuje a kolik sám dostává – ale jednoduše kdyby MMF peníze měl, teď by si je nemusel půjčovat od evropských zemí. Neboli až MMF požádáme o vrácení naší půjčky, MMF třeba řekne, že se sice hrozně omlouvá, ale nemůže sloužit...

Argument 4: Dočasné poskytnutí části devizových rezerv ČNB pro MMF není prý dobročinností, ale pojištěním do budoucna.

Pojištění je funkční jen tehdy, pokud mám jistotu, že pojišťovna přežije déle než já. Protože bankrotová karta se nyní přesouvá na nadnárodní úroveň, pojišťovna se stává sama ohroženou.

Argument 5: Půjčkou 90 miliard korun pro MMF prý nepřijdeme o žádný výnos.

Přijdeme. Zaprvé pokud Česká národní banka poskytne část svých devizových rezerv MMF (konkrétně asi 10 procent), přijde o výnos z nich. Jen v roce 2010 celkový výnos devizových rezerv činil 2,48 % (o 1,24 procentního bodu méně než v roce 2009). To znamená, že ušlý výnos - měřeno předchozími lety - bude někde v intervalu 2,5 až 3,7 % neboli  2,3 - 3,3 miliardy korun každý rok. To sice není vražedně hodně, ale vzpomeňme, že ministerstvo financí je už kvůli takové částce ochotné třeba zvyšovat DPH nebo uvažovat o zmrazení důchodů.

Komentáře

A zadruhé peníze poskytneme MMF v nějaké měně X – patrně v eurech. Pokud následně dojde k jakýmkoliv turbulencím na devizovém trhu, euro může začít velmi prudce oslabovat. MMF nám následně (možná) půjčené peníze vrátí, ale ve stejné měně, v jaké jsme je my poslali do MMF. A mezitím klidně jejich hodnota mohla poklesnout třeba o polovinu. Místo ekvivalentu 90 miliard korun se nám tak může vrátit třeba jen ekvivalent 45 miliard. Kdyby namísto toho devizové rezervy měla stále pod svým patronátem ČNB, mohla by je v případě potřeby přeskupit – do jiných měn nebo i drahých kovů. A jejich hodnotu tím zachovat.

Argument 6: Půjčka pro MMF prý nezvýší náš veřejný dluh.

Ale zvýší – minimálně o ony dvě miliardy za rok na ušlých úrocích, které bude muset vyplatit ministerstvo financí ze státního rozpočtu. A to ještě nepočítám s možností, že se nám půjčené peníze nemusí vrátit už nikdy.

Argument 7: Devizové rezervy mít doma nepotřebujeme. Klidně je můžeme půjčit MMF, protože co by s nimi ČNB dělala? ČNB totiž stejně nesmí financovat schodek našich veřejných financí.

Ahá, tak ČNB nesmí financovat schodek našich veřejných financí? To se kupodivu shodneme – až na to, že tento argument je jaksi nedotažený. Schválně, proč ČNB nesmí své devizové rezervy použít na to, aby zacálovala děsivý schodek našeho rozpočtu? Protože by se to v podstatě rovnalo vytisknutí nekrytých peněz a vedlo by to k ohromné inflaci. A zemi by to strašlivě uškodilo, vzpomeňme na předválečnou hyperinflaci v Německu.

A co se teď po ČNB chce? Aby svoje peníze, které "nesmí a neměla by použít", vzala, spolu s dalšími centrálními bankami poslala do MMF, a MMF je zase pošle do oběhu na jihu Evropy na proplacení tamního dluhu. Neboli tyto peníze BUDOU uvolněny do oběhu. A eurozóně to uškodí.

Ale pozor – neuškodí to jen těm zemím, jejichž dluh se tímto způsobem dočasně bude financovat – ale uškodí to všem zemím, které platí eurem. Neboli do jámy hyperinflace to strhne i země dosud relativně zdravé.

Argument 8: Zapojením se do programu MMF pro záchranu eurozóny prý můžeme získat snadnější přístup k fondům MMF, až je budeme sami potřebovat.

Hm, ovšem jen za předpokladu, že v té době ještě MMF bude nějaké peníze mít. (Kde by je vzal, když už si v té době nebude mít od koho půjčit?) Ostatně jak můžeme tvrdit, že nám MMF nepůjčí, až to budeme potřebovat? Měl by pak MMF ještě vůbec právo na existenci, když nepomáhá tomu, kdo to potřebuje? Nebo je snad nutno jej "uplácet", aby pomohl zemi, která je v potížích?

Mělo by Česko poslat 89 miliard Mezinárodnímu měnovému fondu?

Hlasování skončilo

Čtenáři hlasovali do 0:00 2. ledna 2012. Anketa je uzavřena.

Ne 11411
Ano 2916

Argument 9: Když půjčíme MMF, zachráníme tím prý eurozónu. Když zachráníme eurozónu, eurozóna poroste rychleji. Když eurozóna proste rychleji, budeme na tom prý profitovat i my.

Nikoliv, 200 miliard euro nemá šanci eurozónu zachránit. Jediné, co se tím docílí, je, že se dluhová agónie bude protahovat, protože dluh bude dále existovat, jen se odsune jeho splacení. Každá země bude šetřit jak o život. Nebude mít na školství, na zdravotnictví, na infrastrukturu... Nebude se rozvíjet. Evropa bude tak moc šetřit a po tak dlouhou dobu, že další desítky let bude čelit agónii. A teprve pak možná zbankrotuje. To nás, myslím, zrovna dvakrát nepotáhne.

Kdybychom naopak předlužené země nezachraňovali, ale nechali je zbankrotovat hned, bylo by to čisté řešení. Přišel by velký třesk, velká recese, ale relativně krátká. Už za pět šest let by tyto země  - jak nás to učí historie státních bankrotů – byly schopné vrátit se na finanční trh. A začaly by růst. A to by pak opravdu táhlo i českou ekonomiku.

Nehledě na to, že vážně nevidím souvislost mezi tím, jak ČR hospodářsky roste, platí-li Německo eurem anebo markou.

Argument 10: Nemůžeme přeci půjčku MMF nedat, když jsme byli požádáni, a tím se izolovat od světa...

Víte, co na téma záchrany eura alias půjčky MMF řekla německá Bundesbanka? Doslova řekla, že "rozšíření úvěrové linky pro MMF není pro německé daňové poplatníky zcela bez rizika" – přeloženo do srozumitelnějšího jazyka, bez rizika není boj o záchranu eura. Zajímavé, že? No a k tomu se ještě Německo nechalo slyšet, že peníze MMF poskytne jen pod podmínkou, že by do MMF přispěly také země jako USA nebo třeba Čína. No a americká centrální banka na to odpověděla, že takového podniku se nebude účastnit ani náhodou, protože je moc rizikový.

Takže nepřispějí-li USA, nepřispěje ani Německo. Nepřispěje-li Německo, klíčová země eurozóny, která vlastně sama s návrhem půjčky pro MMF přišla, nepřispěje nikdo. Tak co tu vlastně ještě řešíme?

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

V Aténách v pondělí v půl desáté ráno středoevropského času po pěti týdnech...
Řecko se vrátilo na dluhopisové trhy. Na pět let upsalo tři miliardy eur

Řecká vláda v úterý vydala pětileté dluhopisy v hodnotě tří miliard eur (zhruba 78 miliard Kč) s úrokem 4,625 procenta. Země se tak po tříleté přestávce...  celý článek

Francouzský prezident Emmanuel Macron před Elysejským palácem v Paříži (6....
Macron privatizuje státní firmy, chce miliardy na inovace

Francie plánuje odprodat svůj podíl v některých firmách, jako je národní loterijní společnost, hlavní pařížský provozovatel letišť a další státní podniky,...  celý článek

Turbulentní proudění vzduchu za křídlem práškovacího letadla.
Čeká daně v EU tornádo? Německo a Francie vyráží do boje s korporacemi

Říká se jim různě, třeba dvojitý Irčan nebo holandský sendvič. Cíl mají však jediný – zajistit nadnárodním technologickým firmám (a nejen jim), že na dani z...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.