Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

KOMENTÁŘ: Putinovi může vrazit dýku do zad jeho hýčkané dítě

  13:40aktualizováno  13:40
V Rusku se začínají objevovat hlasy, že Putinovo embargo na dovoz potravin Západ zas tak příliš nepoškodí. Zboží do Ruska totiž bude moci nadále proudit přes Bělorusko a Kazachstán, se kterými je Moskva v Celní unii, píše v komentáři Libor Dvořák.

Vladimir Putin | foto: AP

Ačkoli rétorika Kremlu ohledně sankcí Západu a protisankcí je hodně sebevědomá, po straně se v Rusku uvažuje hlavně o tom, jak nakonec bude Západ ruská opatření obcházet.

Přestože Moskva původně nešetřila siláckými gesty a slibovala, že západní sankce poškodí Evropskou unii i USA víc než samotné Rusko, i v Ruské federaci poměrně rychle dochází k vystřízlivění. Zatím sice hlavně na expertní, novinářské a publicistické úrovni (protože establishment musí zachovat dekorum, kdyby čert na kobyle jezdil), ale základní pravdy už jsou patrně zřejmé všem.

Další komentáře najdete v dnešní MF DNES

  • Václav Hnátek: Zakazovat výstavu „porna“ je ostuda. Ale cenzura?
  • Vladimír Kučera: Dny bestií a zoufalého křiku
  • Jaroslav Rudiš: Kaplička v Zálesí: Nemrkej, nebo to prošvihneš
Elektronická MF DNES

MF DNES v počítači nebo v iPadu/iPhonu

Ruské embargo ve skutečnosti protistranu zase tak významně nepoškodí, protože podle ruských i zahraničních zdrojů existují šikovné „objížďky“, na nichž je možné trestající ruce Moskvy docela snadno uniknout.

Slabé místo embarga

Pro Vladimira Putina musí být skoro tragické, že tyto „objížďky“ s největší pravděpodobností povedou přes Bělorusko a Kazachstán, tedy přes země jeho vlastního, tolik hýčkaného dítěte, Celní unii, kterou by tak rád proměnil v unii eurasijskou. Tedy tu, kvůli které vlastně ruský prezident celou ukrajinskou krizi vyvolal.

Jaké jsou argumenty pro vznik takovýchto reexportních kanálů, jež ruský prezident - pokud skutečně vzniknou - bude nutně považovat za nůž v zádech? Jak se domnívá například francouzský list Les Echos, v Ruskem zorganizované a vedené Celní unii dnes neexistují hranice, „takže chybí i jakákoli celní kontrola, což znamená, že francouzské vepřové či polská jablka se jednoduše a bez jakéhokoli porušení regulí dovezou do Běloruska a odtud stejně jednoduše poputují do Ruska“.

Rusové si tvoří zásoby

Evropské lahůdky z obchodů mizí

Prezident Putin s Alexandrem Lukašenkem a Nursultanem Nazarbajevem projednal své potravinové sankce vůči Západu a především Lukašenko mu slíbil, že jeho země s kontrolou případného tranzitu pomůže.

Těžko se však dá předpokládat, že oba formálně spřátelení prezidenti se budou ochotni přetrhnout a zabránit výměně evropských etiket za domácí - obchod je přece obchod a oba celněunijní prezidenti jsou si jistě vědomi, že přes zjevné obchodní výhody v ekonomických kontaktech s Ruskem nejde Putinovi primárně o usnadnění vzájemného obchodu, nýbrž o aspoň částečnou obnovu ruského impéria. A to už je cíl vyloženě politický.

Nečekaná pomoc z Uher

Mírně tragikomické je v této situaci zjištění, že zatímco na své, v tuto chvíli zřejmě nejbližší spojence z Celní unie se Rusko příliš spolehnout nemůže, vynořili se potenciální příznivci přímo mezi členskými státy EU. Na tom však také není nic tak divného - vždyť Rusko dělalo vše pro to, aby s Evropou mohlo nakládat podle zásady „rozděl a panuj“.

Krize na Ukrajině

Sama Unie mu v tom skoro přirozeně pomáhala zejména tím, že pro mnohé evropské politiky je EU spíše nezávaznou proklamací a nikoli realitou. Zájmy národních států jsou zde skoro vždy stavěny nad zájmy společné. Nejvýmluvnější jsou v tomto ohledu postoje Slovenska a Maďarska.

Když ukrajinský parlament ve čtvrtek schvaloval sankce vůči ruským firmám a fyzickým osobám, předseda slovenské vlády Fico ho dosti nesmlouvavě kritizoval - i přesto, že Slovensko je dnes na případný výpadek dodávek ruského plynu připraveno mnohem lépe než kdykoli předtím.

V pátek se k němu přidal i maďarský premiér Viktor Orbán, který prohlásil, že přijetím protiruských sankcí Evropa „sama sebe střelila do nohy“.

Všechno tohle víceméně kramářské hašteření je ale vyloženou selankou ve srovnání s tím, co vše ještě může ukrajinská krize přinést. Západní média sice čtvrteční Putinův projev v krymské Jaltě označila za „smířlivý“, ale už den nato rusko-ukrajinskou hranici údajně překročily další ruské vojenské kolony, nemluvě o 280 bílých kamionech s ruskou humanitární pomocí.

Pořád totiž musíme uvažovat o tom, co by se asi stalo, kdyby byť jediný z těchto nákladních vozů byl náhodou zasažen raketou, kterou by Moskva okamžitě označila za ukrajinskou. To bychom pak na handrkování o sankce mohli zapomenout, protože by všem vyvstaly starosti mnohem osudovější.

Autor:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.