Záruky má krýt tři kategorie nejhorších úvěrů, které banka bude mít k 31. 12. 2000.
Celkový objem těchto nedobytných úvěrů by podle vládních materiálů měl na konci roku dosahovat 52 miliard korun, na které bude banka mít pouze 13 miliard korun rezerv a zajištění v hodnotě 28 miliard korun.
Pokud by se privatizační výnos pohyboval v mezích vládních odhadů, představovala by z celkového pohledu privatizace Komerční banky pro stát ztrátový obchod.
Kvůli udržení její stability a vylepšení před privatizací totiž do ní stát již na odkup špatných úvěrů a posílení kapitálu investoval téměř 57 miliard korun.
Po započtení výdajů na proplacení garance tak čisté platby státu do Komerční banky dosáhnout 77 miliard korun, což je více, než představují odhady prodejní ceny.
Garance má být poskytnuta Konsolidační bankou na tři roky. Během této doby by Konsolidační banka měla mít kdykoliv možnost odkoupit úvěry, které si z portfolia špatných půjček vybere.
V době splatnosti garance pak získá Konsolidační banka celé portfolio špatných úvěrů a bude je sama vymáhat. Skutečnost, že záruka nekryje veškeré ztráty, ale pouze jejich část, má motivovat budoucího vlastníka banky, aby se o vymáhání úvěrů co nejlépe staral.
Vláda se rozhodovala mezi třemi variantami, "První úvaha byla, že se nedají žádné garance, druhá byla garance 20 miliard a třetí 25 miliard korun. Nakonec se kabinet rozhodl pro určitý kompromis a vybral dvacetimiliardovou variantu," řekl Rouček.
Zájem o koupi Komerční banky mají italská UniCredito, německá HypoVereinsbank a francouzské Credit Agricole a Societe Generale.
