Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Rozkaz z Bruselu dopravcům: plaťte cestujícím i za zdržení autobusů

  11:02aktualizováno  11:02
Cestující v dálkových autobusech se po zásahu EU dostali od března na podobnou úroveň jako pasažéři v letadlech či vlacích. Od 1. března musí platit autobusoví dopravci kompenzace za zpoždění. Dopravci se obávají, že budou platit i za zpoždění, za která nemohou, například za zácpy.

Žlutý autobus společnosti Student Agency odjíždí z Chebu směrem na Prahu.Cestující do Karlových Varů nebo do Sokolova ale nabírat nesmí. | foto: Martin Stolař, MAFRA

V porovnání s aerolinkami, která za nezaviněná zpoždění neplatí, jsou však kompenzace řádově nižší. Na rozdíl od leteckých pravidel o kompenzacích se řeší zpoždění při odjezdu, nikoliv příjezdu spoje.

Nové nařízení bude platit pro všechny autobusy na pravidelných linkách se vzdáleností nad 250 kilometrů. Týkat se začne dopravců v případě, že má autobus při odjezdu zpoždění nejméně hodinu a půl: pak má cestující nárok na bezplatné občerstvení, pokud má před sebou cestu nad tři hodiny. Při delším zpoždění, a pokud je to nutné, musí nabídnout i ubytování.

Při více než dvouhodinovém zpoždění nebo při zrušení spoje musí být cestujícím ihned nabídnuta možnost rozhodnout se mezi pokračováním do cílového místa při nejbližší příležitosti, nebo náhradou jízdného.

"Pokud dopravce nenabídne cestujícímu možnost rozhodnutí, má cestující právo na náhradu škody ve výši 50 % ceny jízdného," říká šéf Asociace českých cestovních kanceláří a agentur Roman Škrabánek.

"Autobusy v Evropě cestuje až 70 milionů lidí. Práva těchto pasažérů zatím nebyla nijak chráněna. Toto nařízení doplňuje předchozí úpravy práv cestujících v letecké, železniční nebo lodní dopravě a tvoří tak ucelený systém," tvrdí europoslankyně Olga Sehnalová (ČSSD), členka Výboru pro dopravu a cestovní ruch Evropského parlamentu, která na evropské úrovni stála u zrodu tohoto nařízení.

Kompenzace se platí už dnes

Největší tuzemští dopravci s mezinárodní dálkovou dopravou už dnes běžně takové kompenzace nabízí i bez nařízení, a to i na kratších cestách. Jen na rozdíl od evropských pravidel podle zpoždění v cíli.

"Doposud jsme řešili kompenzace pouze za zpoždění při příjezdu podle vlastního klíče formou vratky jízdného," řekla Pavla Lauermannová z Eurolines. Například při trase do pěti set kilometrů a zpoždění do dvou hodin cestující dostal čtvrtinu jízdného zpět. Firmu ročně takové kompenzace vyšly na zhruba dvacet tisíc korun. Stejný kompenzační program chtějí Eurolines zachovat.

Student Agency už nyní nabízí cestujícím odškodnění i u kratších jízd při více než hodinovém zpoždění. "Nemáme s tím problém, zachováme současnou výši kompenzací a upravíme naše pravidla ještě o nové nařízení," říká tiskový mluvčí Aleš Ondrůj.

Nařízení nově definuje například výši odškodnění za poškození nebo ztrátu zavazadel, případně úmrtí i zranění při nehodě. Maximálně jde o 220 tisíc eur, což je téměř dvakrát tolik, než kolik musí platit aerolinky za usmrceného pasažéra. Nově nařízení také dává větší nároky zdravotně postiženým: dopravce je musí přepravit, pokud to umožňuje konstrukce vozidla nebo infrastruktura zastávek. Lidé mohou o náhrady žádat do tří měsíců od cesty.

I když dopravci nemají s dodržováním nových nařízení problém, nad některými ustanoveními se podivují. "Nová směrnice vůbec neřeší případy, kdy zpoždění není zaviněné ani jakýmkoliv způsobem ovlivnitelné dopravcem, například z důvodu nepříznivého počasí nebo vzniklé dopravní situace. Na D1 to může být problém například pro linku Brno - Praha - Berlín," říká Pavla Lauermannová z Eurolines.

Podle šéfa Evropského spotřebitelského centra Tomáše Večla bude záležet na tom, jak nové nařízení budou vykládat soudy, podobně jako to bylo u nových pravidel pro cestující v letecké dopravě.

Autor:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.