Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Komunisté měli jednodušší vstup do byznysu

  1:09aktualizováno  1:09
Ekonomičtí ministři, šéfové a náměstci velkých státních firem, ředitelé podniků zahraničního obchodu nebo komunisty prověření bankéři, kteří za minulého režimu mohli pobývat na Západě. To je základní výčet soudružských profesí, které měly po listopadu 1989 nejlépe našlápnuto do byznysu.

Významní funkcionáři krátce před pádem režimu. Po revoluci uspěli spíše pragmatičtí stranící než kovaní soudruzi. | foto: ČTK

"Tito lidé měli informace a také kontakty na zahraniční firmy, které po nich také hned sáhly, protože nikoho jiného neznaly," říká historik Miroslav Vaněk.

Jeho slova potvrzuje předlistopadový člen předsednictva ÚV KSČ Miroslav Štěpán, jenž byl jako jediný z bývalých soudruhů odsouzen za potlačování listopadových demonstrací a pobyl si ve vězení. "Znali lidi, znali možnosti a metody," uvedl pro MF DNES.

O své minulosti mluví neradi

Štěpán je zároveň také jediný, kdo je z předlistopadových funkcionářů ochoten mluvit s novináři. Rozhovor pro MF DNES o přerodu z komunistických struktur do byznysu postupně odmítli Marián Čalfa, Miroslav Toman, Ladislav Adamec mladší nebo bývalý šéf Státní banky československé Svatopluk Potáč.

co dělají bývalí straníci

Jak po revoluci ne(uspěli) v podnikání vysoce postavení funkcionáři a šéfové státních firem čtěte zde

"Děkuji za váš zájem, necítím však jakoukoliv potřebu se vyjadřovat ve veřejných sdělovacích prostředcích," uvedl Marián Čalfa, jenž má prosperující právnickou praxi a po revoluci asistoval u řady velkých obchodů.

Hladký start do další kariéry měli také významní ministři z posledních vlád sestavovaných pod dohledem strany. Například šéf tehdejšího ministerstva dopravy a spojů František Podlena se už v roce 1991 mohl pochlubit, že se stal šéfem pražské pobočky rakouské spediční firmy Franz Welz. Později v oboru dál sám podnikal.

Andreje Barčáka hned po odchodu z křesla ministra zahraničí oslovila firma General Motors, aby jí pomohl v Československu vybudovat pobočky Opelu. Barčák svou kariéru dotáhl na nejvyšší posty v koncernu, dnes tráví důchod v zahraničí.

Na rozdíl od vysokých státních a podnikových funkcí neznamenala automatický úspěch nejvyšší stranická křesla. Spíše naopak. V podnikání více uspěli pragmatičtí straníci, kteří měli rudou knížku spíše pro to, aby mohli pracovat na řídících pozicích, než kovaní soudruzi. Těm bylo kvůli relativně pomalému kariérnímu postupu v KSČ v roce 1989 také obvykle přes šedesát let, takže svou roli sehrál i věk.

Čtěte: Socialistické podniky byly líhní miliardářů

I přesto však mohli být užiteční. Podezření, že za část úspěchu vděčí svému otci, se nikdy nezbaví například Ladislav Adamec mladší, syn stejnojmenného bývalého předsedy vlády. Skupina firem kolem Ladislava Adamce mladšího je poměrně široká, jedna z jeho společností teď zajišťuje například stavbu kaolinky ve Vietnamu.

"Když budu mít informace, tak je svým dětem předám. To je bez debat. Jenže jakmile začnete zkoumat potomky, tak narazíte na to, že je to nemorální: děti přece nemohou za své rodiče," upozorňuje Vaněk.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Pohonné hmoty (ilustrační foto)
PŘEHLEDNĚ: Benzin zlevnil, nafta klesla o pětník

Cena benzinu po krátké stagnaci opět klesá. Za poslední týden zlevnil o osm haléřů na 29,60 koruny za litr. Nafta je levnější o pětník, motoristé ve středu v...  celý článek

Sparťanský útočník David Lafata slaví gól.
Lafata prokopal cestu ostatním, šanci na vrácení daní mají stovky sportovců

Vítězství fotbalisty pražské Sparty Davida Lafaty nad finančním úřadem znamená výhru i pro nejméně stovky dalších sportovců, kteří podnikají jako živnostníci....  celý článek

Ivan Pilip
Exministr Pilip je v insolvenci, firmy po něm chtějí přes 140 milionů

Exministr financí a školství Ivan Pilip je v insolvenci. Stalo se tak poté, co ho do konkursního řízení poslala společnost Reality Hradec. Pilip jí dluží 25...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.