Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Konec billboardů u silnic? Oddalme ho o pět let, lobbuje poslanec ANO

  12:30aktualizováno  12:30
U dálnic a silnic I. třídy nesmí stát ani jeden billboard. Zákaz schválený už v roce 2012 má začít v praxi platit v září příštího roku. Teď ho však někteří poslanci začali zpochybňovat. Chtějí reklamy u silnic zachránit. Ministr dopravy Dan Ťok (ANO) ale tvrdí, že neustoupí.

Billboardy v Praze | foto: Yan Renelt, MF DNES

Konkrétní návrh připravuje poslanec ANO Stanislav Berkovec. Pro billboardy – a tedy i firmy, které tento byznys provozují – žádá pět let navíc. Návrh má šanci projít, podporují ho i poslanci z dalších stran. Proti jsou naopak lidé zabývající se bezpečností dopravy.

„Nemáme pochyby o tom, že se tento názor prosazuje za značné podpory billboardové lobby,“ říká Vojtěch Razima z obecně prospěšné společnosti Kverulant, která proti billboardům dlouhodobě bojuje. Lobbing poslanců dokonce přirovnává ke „korupci“.

Poslanec Stanislav Berkovec vysvětluje svůj návrh na prodloužení přechodné doby tím, že neexistuje žádná reálná studie, která by nebezpečnost billboardů u silnic prokázala. „Hnutí ANO podporuje podnikání. A tento zákon část byznysu velmi poškozuje,“ vysvětlil poslanec. Se svou iniciativou jde i proti ministru dopravy Danu Ťokovi, který je ve vládě za stejnou stranu.

Tisíce lidí bez práce?

Roman Budský z Týmu silniční bezpečnosti potvrzuje, že ucelená analýza na toto téma ve světě není. „Je však prokázané, že billboardy rozptylují řidiče, snižují jejich pozornost, řidiči do nich mohou narazit. Proto jsem rozhodně pro jejich rušení,“ říká Budský. Podle něj jde o běžný trend i v cizině.

Cesta k zákazu

Zákaz u dálnici a silnic I. třídy prošel v roce 2012, billboardy mají zmizet do 30. září 2017.

Plochy kolem dálnic z velké části ovládala společnost News Outdoor mediálního magnáta Ruperta Murdocha, ten se však firmy zbavil a prodal ji skupině BigBoard.

Nyní zástupci firem, které provozují billboardy, žádají o prodloužení možnosti inzerovat u dálnic. Mají podporu poslanců z různých stran. Ministerstvo dopravy je však proti. Jak návrh uspěje, záleží na zákonodárcích.

Podobně mluví šéf dopravní policie Tomáš Lerch, ač nechce komentovat konkrétní poslanecký návrh. „Při střetu s billboardem bývají následky pro řidiče často velmi fatální. Proto jsme v roce 2012 přivítali snahu reklamu u nejvytíženějších úseků omezit,“ říká Lerch.

Podle Berkovce však hrozí, že některé firmy budou zvažovat kvůli omezení podnikání arbitráž vůči státu. Důvodová zpráva k návrhu navíc tvrdí, že zrušením billboardů přijde o práci až 3 800 lidí. Na dotaz, jak k uvedenému číslu dospěl, Berkovec uvedl, že jde o data Svazu provozovatelů venkovní reklamy. Největší firma na trhu, společnost BigBoard, však zaměstnává jen 34 lidí.

Kritici zpochybňují i další Berkovcovy výpočty. Například údajný daňový výpadek ve výši 1,5 miliardy korun. „Jde o absurdně vysoká a ničím nepodložená čísla,“ tvrdí Vojtěch Razima ze společnosti Kverulant.

Není rovněž jasné, zda Česku skutečně hrozí arbitráž: tou některé firmy vyhrožovaly už po přijetí novely před čtyřmi lety, ale žádný podnět k ní později nedaly.

Svaz provozovatelů venkovní reklamy nyní slibuje, že pokud se lhůta prodlouží, nepodá žaloby a firmy navíc zřídí fond, z jehož peněz budou likvidovat černou reklamu. Právě ta je podle nich nebezpečná. „Je to velký problém, stojí na nevhodných místech a často způsobuje dopravní nehody,“ říká mluvčí svazu Marek Pavlas.

Berkovec odhaduje, že jeho návrh může projít. „Pokud si to poslanci rozumně spočítají a dají dohromady přínosy této změny, budou hlasovat pro,“ míní Berkovec.

„Nevidím důvod, proč to nepodpořit,“ přidal se jeho stranický kolega Jan Volný. Podobně mluví například i Jaroslav Foldyna z ČSSD. „Při schvalování bylo tehdy hodně emocí. S prodloužením o dalších pět let nemám problém,“ řekl.
Naopak Martin Kolovratník z ANO by změnu nepodpořil. „Je to zcela proti bezpečnosti a zahraničním trendům,“ vysvětluje.

Neustoupím, říká ministr

Klíčové může být stanovisko ministerstva dopravy. A to je také proti. „Odmítám jakýkoliv časový posun při odstraňování billboardů. Platí stále, že mají z dálnic zmizet. Řidiče nemá rozptylovat reklama. Jestli se máme inspirovat bezpečností provozu v Německu, Dánsku, Belgii nebo Španělsku, pak od odstranění billboardů nesmíme pod vlivem reklamní lobby ustoupit,“ řekl ministr dopravy za ANO Dan Ťok.

Kolem komunikací Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) dnes stojí přes 1 300 billboardů. Firmy mají často smlouvy už z 90. let a ŘSD z nich má málo peněz. Některé kontrakty vyšetřuje policie, předloni dokonce za prodloužení několika z nich obvinila někdejšího generálního ředitele ŘSD Alfreda Brunclíka a jeho podřízeného Tomáše Jílka. Podle posudku tím mohli v roce 2010 způsobit škodu 300 milionů korun. Vyšetřování však ještě nebylo uzavřeno.

Billboardy z Česka zcela nezmizí ani po případném prodloužení lhůty: zákon zakazuje jen ty, které stojí kolem dálnic a silnic I. třídy. Ministerstvo vnitra však už začíná řešit i velkoplošné LED reklamy, které svítí hlavně ve městech.

Billboardy jsou pro politiky citlivým tématem i proto, že je většina stran využívá v předvolební kampani. Letošní volby do krajů a Senátu by tak byly poslední, kdy by mohly lákat voliče na dálnicích.

Autor:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.