Evropská komise už zítra předloží návrh na jen chabou liberalizaci poskytování služeb napříč státy Unie. Dokument se ve všech ohledech drží verze, kterou v únoru schválil Evropský parlament a která kvůli obavám starých členských zemí z levné konkurence z Východu svobodné poskytování služeb neumožňuje.
Český premiér Jiří Paroubek na březnovém summitu v Bruselu tuto verzi směrnice k velkému překvapení diplomatů podpořil. Do té doby se Praha stavěla proti.
Čeští úředníci v Bruselu se budou přesto dál snažit uvolnění prosadit. Podle českých diplomatů dál trvá právní nejistota, která může ústit ve spory u evropského soudního dvora. Směrnice sice dává živnostníkům právo nabízet své služby v celé EU, ale už jasně neříká, podle kterého práva se mají řídit. Zda podle zákonů svého domovského státu, nebo země, v níž v danou chvíli podnikají.
"Jsou dva výklady, jeden liberálnější a druhý opačný. Potřebujeme proto takovou směrnici, která dá živnostníkovi právní jistotu, tudíž bude mu jasné, podle jakých pravidel se má v dané zemi řídit," říká Lucie Šestáková z ministerstva obchodu a průmyslu.
Komise si ve srovnání s parlamentní verzí směrnice dovolila jen několik nepatrných změn. Vyjmenovala čtyři oblasti, v kterých mohou úřady živnostníkovi klást překážky, a to s ohledem na bezpečnost či životní prostředí, ale už vynechala ochranu spotřebitelů.
Vyslat zaměstnance za prací bude snazší
Ze směrnice však definitivně vypadly články, které měly ještě více usnadnit život například majiteli české stavební firmy, která chce vyslat třeba do Německa své pracovníky splnit určitou zakázku.
Kvůli velké nespokojenosti některých nových členských zemí eurokomisař pro sociální věci Vladimír Špidla sepsal zprávu, v níž upozornil členské státy, aby plně respektovaly současná pravidla.
Podle nich už nyní může majitel malířské firmy poslat svého pracovníka na omezenou dobu například do Rakouska a tamní úřady by neměly požadovat pracovní povolení. Mělo by stačit jen bezprostřední oznámení na tamním pracovním úřadě.
Tak to je na papíře, nikoli však ve skutečnosti. Podle Špidlových spolupracovníků řada členských zemí nezákonně žádá nejrůznější povolení a osvědčení právě od pracovníků vysílaných za prací z východu Evropy.
Špidla proto hodlá dát členským zemím jeden rok, aby se přestaly vysílání zaměstnanců přes hranice bránit. Pokud tak neučiní, hodlá komise tyto neposlušné členy žalovat u Evropského soudního dvora.
