Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

O munici ze Vsetína není zájem, čtyřicet zaměstnanců zbrojovky končí

  11:50aktualizováno  11:50
Příběh podniku, který byl dlouhou dobu vlajkovou lodí valašského průmyslu, se chýlí ke konci. Tradiční zbrojovka ZVI Vsetín, pokračovatel výroby původní Zbrojovky, ukončí do konce ledna výrobu. O práci přijdou čtyři desítky lidí.

Vsetínská zbrojovka dodávala munici pro armádní obrněný transportér Pandur. | foto: Armáda ČR

"Přestože jsme strategickým partnerem, armáda začala odebírat zbraně a munici od konkurence. Důvod, proč se tak stalo, si neumím vysvětlit," uvedl zdroj, který je s děním ve firmě obeznámený, chce ale zůstat v anonymitě.

Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu ČR (AOBP) před časem upozornila, že je to důsledek postupu Národního úřadu pro vyzbrojování při zadávání zakázky na 30mm munici pro obrněné transportéry Pandur. Přitom právě ve Vsetíně je jediná továrna v Česku, která takové náboje vyrábí (více čtěte zde).

Výrobu ve Vsetíně nastartoval starosta Sousedík

Snaha o vybudování velkého průmyslového podniku ve Vsetíně se datuje do poloviny 30. let minulého století. Během ekonomické krize v regionu skomíral nábytkářský průmysl a razantně se zvedla nezaměstnanost.

Vsetín proto velmi usiloval, aby brněnská Československá Zbrojovka právě tady vybudovala svůj závod s číslem 3. Mohutně se o to zasazoval legendární vsetínský starosta a majitel továrny na výrobu elektromotorů Josef Sousedík. Nakonec uspěl a výroba ve Zbrojovce Vsetín se rozjela v roce 1937. Jejím hlavním úkolem byla výroba kulometů včetně munice.

Během okupace se Zbrojovka stala součástí německého válečného průmyslu a jeho zbrojního programu. "Jako výrobce zbraní byla pro nacisty extrémně důležitá," vysvětlil historik Zdeněk Pomkla ze vsetínského Státního okresního archivu.

Kapacita výroby se zvedla až desetinásobně, díky čemuž počet obyvatel Vsetína dosáhl v té době čtrnácti tisíc, tedy dvojnásobku předválečného stavu.

Po válce, konkrétně v roce 1950, se vsetínský závod stal samostatným podnikem a přeorientoval se na textilní strojírenství. Právě to se v dalších letech stalo jeho rozhodujícím výrobním oborem. Zbrojovka se postupně měnila na Závody Říjnové revoluce, národní podnik.

V době zvýšení prodeje českých vzduchových tkacích stavů zde v 70. letech pracovalo 7 500 zaměstnanců a stroje se vyvážely do šedesáti zemí světa.

V roce 1990 vznikly z původní Zbrojovky tři hlavní samostatné firmy. Jednou z nich byla Zbrojovka Vsetín - INDET, která se vrátila k výrobě zbraní a munice jako ke své hlavní podnikatelské činnosti.

V první polovině 90. let zaměstnával podnik kolem dvou set lidí a roční obrat se pohyboval v rozmezí 300 až 350 milionů korun. Akciová společnost se v roce 2000 přejmenovala na ZVI a přes několik vlastníků se dostala do rukou Michala Smrže, majitele MPI Group. Ten v jejím čele stojí dodnes.

"Místo toho, aby byla munice pořízena podle zákona o veřejných zakázkách, výběr dodavatele organizoval za provizi zahraniční prostředník, agentura NSPA," uvedl prezident AOBP Jiří Hynek.

Asociace už podala trestní oznámení na Pavla Bulanta, který tehdy stál v čele Národního úřadu pro vyzbrojování. "Není nám znám jiný stát v Evropě, který by notabene v době ekonomické krize volil postupy likvidující jeho vlastní strategický průmysl, pracovní místa a daňové příjmy a který by se dobrovolně vzdával suverenity v oblasti nákupů výzbroje pro svou armádu," dodal Hynek.

Ministerstvo obrany se hájí tím, že munici nakupuje přes vyzbrojovací agenturu NATO kvůli úsporám. "Nás ukončení zbrojovky netěší, ale rozhodně bych vinu nedával ministerstvu obrany," řekl mluvčí ministerstva Jan Pejšek.

MF DNES se snažila kontaktovat vedení ZVI, vyjádření se však získat nepodařilo.

Potíže začaly před třemi lety

Problémy s výrobou byly patrné už před třemi lety, kdy firma MPI Group, jediný akcionář, a tedy stoprocentní vlastník ZVI, nebyla úspěšná ve velkém miliardovém tendru na nové útočné pušky pro českou armádu.

"Ve Vsetíně nemáme žádnou nosnou zakázku," přiznal tehdy majitel Michal Smrž. Skončila výroba leteckého kanonu Plamen a odstřelovacích pušek Falcon, méně šly na odbyt i civilní zbraně a výroba munice se přestěhovala do nových prostor ve Slavičíně. V roce 2010 ZVI zaznamenala ztrátu 72,3 milionu korun.

V souvislosti s rapidním poklesem objednávek se brzy začalo hovořit o úplném konci. "Tato skutečnost nás poškodila zejména v očích našich partnerů," říká zdroj. "Najednou musel podnik platit objednávky materiálu předem. Dodavatelé mají strach, že jsme v platební neschopnosti, což není pravda."

Ceny munice ze zbrojovky jsou přitom srovnatelné s ostatní konkurencí. "Ani na kvalitu si nikdo nestěžuje. Nemáme problémy ani s termíny dodávek nebo se splatností faktur," doplnil zdroj.

"Náš postup je standardní. Na rozdíl od ministerstva obrany"

Pokud se firmě nepodaří rychle sehnat výnosnou zakázku, skončí akciová společnost zakonzervováním výrobních strojů a budov a snížením počtu zaměstnanců na minimum.

Stávající situace je neudržitelná, téměř všichni zaměstnanci jsou ve výpovědní lhůtě. Ta jim končí poslední lednový den.

"Chtěl jsem odejít už před rokem a půl," líčí svoji situaci jeden ze zaměstnanců. "Mám pocit, že nás strojařů si firma moc neváží. Teď se aspoň nemusím rozmýšlet."

Na otázku, proč situace zašla až tak daleko, jen pokrčí rameny. "Myslím, že hospodář se má o svůj majetek starat jinak," tvrdí.

Firma přesto stále plní smlouvy se všemi partnery. "Normálně provádíme údržbu svých zařízení u zákazníků a nesetkáváme se s žádnými připomínkami," popisuje situaci zdroj ze ZVI. "Podnik nechceme úplně uzavřít nebo rozprodat. V současnosti zde zůstane minimální počet zaměstnanců, kteří budou udržovat výrobní stroje a budovy."

V případě, že se podaří výrobu obnovit, společnost by uvažovala o návratu některých pracovníků zpět.

"Náš postup je v současné době skutečně standardní, na rozdíl od chování ministerstva obrany," uzavírá jeden z pracovníků firmy.

Autoři:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.