Sedmnáct let starý zákon o státní kontrole skutečně říká, že kontroloři musí o výsledcích mlčet.
"Samozřejmě, z hlediska spotřebitele to chápu. Ale my ty zákony nevytváříme. Řídit se jimi ale musíme," říká mluvčí České obchodní inspekce Marek Ženkl.
Označit viníka je risk
Zveřejňování nepoctivých obchodníků je totiž citlivá záležitost. Pokud by se jmenovaný obchodník cítil poškozen, stát by se zřejmě nevyhnul žalobám kvůli poškozování dobrého jména, případně platbě ušlého zisku a dalších ztrát.
Zákon proto raději nechává čerpadláře, aby ničili motory, než aby riskoval případné soudní spory.
Ne vždy je navíc jednoduché určit viníka. Nečistoty se mohou do paliva dostat už u dodavatele a je těžké prokázat, kde se stala chyba.
"Ze zákona pokutujeme jako viníka prodejce. Je ale naší povinností pokračovat v určení míry zavinění i u výrobce dané pohonné hmoty," říká Ženkl.
Mezi odebráním vzorků, jejich vyhodnocením a udělením pokuty k tomu uplyne často dlouhá doba. "Není tedy relevantní ukazovat prstem na někoho, kdo se provinil před několika měsíci a dnes může mít už vše v pořádku," dodává mluvčí.
Varovat prý není třeba, stačí pokuta
Kontroloři mají zjišťovat chyby a zajistit jejich odstranění, argumentuje mluvčí ministerstva průmyslu Matyáš Vitík. Tím je podle něj chráněn i spotřebitel, a proto je zbytečné uvádět, kdo podváděl či zkrátka nedodržel pravidla.
Tato logika však právě v případě zmiňovaného řetězce moc nefunguje. Podle informací ČOI se prodejce poučit nenechal a letos ho inspekce trestala už potřetí.
Stačí k potrestání nepoctivých obchodníků pokuta?
Hlasování skončilo
Čtenáři hlasovali do 0:00 čtvrtek 19. června 2008. Anketa je uzavřena.
Přesto existuje výjimka, kdy inspekce mluvit může. Musí s tím ale souhlasit kontrolovaný. O zveřejnění může rozhodnout i vedoucí, v tomto případě šéfka ČOI Jana Příhodová. Podmínkou ale je, aby byl ohrožen veřejný zájem. Ani tehdy to ale není povinnost.
"Bez konkrétních informací o výsledku kontroly a o možných následcích shledaného porušení ale nelze posoudit intenzitu veřejného zájmu ve srovnání s tím, jak intenzivně by bylo zveřejněním zasaženo do práv kontrolovaného subjektu," konstatuje Martin Strnad z advokátní kanceláře Havel & Holásek.
Přesto ČOI před třemi roky seznam benzinek, který se objevil prakticky ve všech médiích, zveřejnila. I tehdy ale se zveřejněním dlouho otálela. - čtěte Inspekce zveřejnila seznam nekalých pump
SOS inspekci nechápe
Sdružení obrany spotřebitelů nicméně postoj České obchodní inspekce nechápe.
"Spotřebitel by se v každém případě měl dozvědět konkrétní údaje. Nikdo po něm přeci nemůže chtít, aby pracně dohledával, kdo se k němu chová nepoctivě," namítá Jan Mišurec z tiskového oddělení SOS.
Když jde o zdraví, mluvit se může
Kdy obava ze soudů může jít stranou, jsou případy závadných potravin, které by mohly poškodit zdraví. V tom případě jsou úřady dokonce povinné co nejpřesněji viníka označit, upřesňuje mluvčí Státní zemědělské a potravinářské inspekce Martina Šmídtová.
To byl případ i českobudějovického obchodu Julius Meinl, kde se prodávaly prošlé potraviny a prodavači je vydávali za čerstvé. - více o kauze Meinl čtěte zde
Právo na informace dává šanci
Přestože je cesta k informacím nesnadná, existuje způsob, jak se k nim dostat. Zaručuje je zákon o svobodném přístupu k informacím z roku 1999. Na jeho základě je možné požádat o výsledek správního řízení, a tedy i o jméno společnosti.
I tady ale existují výjimky. Nesmí být například dotčeno obchodní tajemství či osobní údaje. Ženkl iDNES.cz potvrdil, že na ČOI se za poslední tři dny sešlo několik desítek těchto žádostí. Inspekce má nyní 14 dnů na to, aby je zanalyzovala a rozhodla, co a v jaké míře nakonec zveřejní.
