Rumunský mediální mogul coby šéf CME na rok 2013 jednotlivým stanicím naordinoval brutální cenovou politiku.

Rumunský mediální mogul coby šéf CME na rok 2013 jednotlivým stanicím naordinoval brutální cenovou politiku. | foto: Profimedia.cz

Kontroverzní miliardáři: Sarbu málem položil Novu, teď mu hrozí vězení

  • 24
Řadu let platil za nejmocnějšího mediálního magnáta ve střední Evropě. Rumunský bouřlivák Adrian Sarbu však z bermudské skupiny CME, vlastníka TV Nova, odešel ve zlém. Dnes čelí jeden z nejbohatších Rumunů obvinění z rozsáhlých daňových podvodů.

Na výstřelky jeho temperamentu se dodnes na Barrandově, kde od roku 2009 vedení skupiny CME sídlí, vzpomíná. Historky o létajících židlích či propisovačkách během porad skoro zlidověly.

Své by o tom mohl vyprávět třeba nynější generální ředitel České televize Petr Dvořák, dlouholetý šéf Novy, který podle některých pamětníků své angažmá v CME končil v roce 2010 za dramatických okolností v doprovodu ostrahy. Se Sarbuem v zádech to vydržel jen něco málo přes rok.

Adrian Sarbu byl svéráz, který na českou mediální scénu vlétl jako uragán, jež málem potopil nejziskovější a nejúspěšnější televizi v regionu - TV Nova.

Osudný omyl a „zlatý padák“

Rumunský mediální mogul coby šéf CME na rok 2013 jednotlivým stanicím naordinoval brutální cenovou politiku. Věřil, že postavení klíčových stanic - zejména Novy, slovenské Markízy či rumunské Pro TV, je natolik silné, že trh výrazně vyšší ceny přijme.

To byl ale jeho osudný omyl. Mediální agentury a inzerenti se mu postavili, Novu začali obcházet a peníze utráceli jinde.

Řada velkých inzerentů hru nervů ustála a na Nově neinzerovala prakticky celý rok. Kvůli tomu se Nově i celé CME dramaticky propadly příjmy a už tak dosti zadluženou skupinu musel začít zachraňovat americký mediální konglomerát Time Warner, toho času už její největší akcionář.

Nástup lidí z Time Warner automaticky znamenal pád vlády Adriana Sarbua, který těžil zejména s blízkého vztahu k zakladateli a majiteli CME Ronaldu Lauderovi. Postavení vlivného byznysmana a dědice rodinného impéria však v CME uvadalo stejně rychle jako hodnota akcií skupiny na americké burze. Rumun se tak žádného zastání nedočkal a na konci roku 2013 v CME skončil.

Adrian Sarbu (60)

Vystudoval režii na Divadelní a filmové akademii v Bukurešti. V letech 1980 až 1990 natočil přes 150 krátkých filmů. Účastnil se rumunské revoluce v roce 1989, o níž natočil dokument. Byl prvním porevolučním ministrem kultury v rumunské vládě.

Byl prezidentem a generálním ředitelem mediální skupiny Central European Media Enterprises Ltd (CME). V současnosti je majitelem skupiny Mediafax Group (založené v roce 2010), pod níž patří i Sarbuem již dříve založená rumunská tisková agentura Mediafax - skupina vydává v Rumunsku řadu novin a časopisů.

V žebříčku nejvlivnějších osobností českých médií podle magazínu Forbes se opakovaně umísťoval na prvním místě. Sarbu v poslední době věnuje i podnikání v gastronomii; loni investoval podle rumunského tisku asi čtyři miliony eur v italské lyžařské oblasti u Pragelata.

ČTK

Jeho konec byl sice náhlý a zřejmě i nepřátelský, nicméně Lauder a jeho spojenci mu na odchod ještě stačili zajistit snové podmínky „zlatého padáku“.

Ten obsahoval 5,4 milionu dolarů v hotovosti, další více než milion dolarů obdržel ve formě akcií, k tomu všemu se CME zavázala investovat do jeho nového podnikání a získal také předkupní práva na aktiva skupiny v Rumunsku. Vyjádřeno jedním číslem: Sarbuova výpověď mohla stát CME více než 180 milionů korun.

Z veřejných dokumentů pak lze dopočítat, že si jen od roku 2010 do roku 2013 u CME vydělal na základní mzdě, nejrůznějších bonusech a akciích přes 450 milionů korun. Mezi manažery s pracovištěm v Praze mu mohli konkurovat snad jedině šéfové ČEZ v dobách přebujelého opčního akciového programu.

Luxusní reality a lyžařské středisko

Celkový majetek horkokrevného Rumuna není přesně zmapován. V žebříčcích prestižního magazínu Forbes se neobjevuje, na něj je zřejmě stále malou rybou, neboť i slušná výplata u CME z něj dolarového miliardáře jistě neudělala.

Rumunský magazín Capital ho v roce 2014 zařadil mezi 40 nejbohatších Rumunů s odhadovaným majetkem přes 100 milionů dolarů, tedy přes 2,5 miliardy korun. Aktuálně stojí za rumunskou mediální skupinou MediaFax Group, která má tiskovou agenturu, vydává několik novin a provozuje řadu tématických a zpravodajských webů. Kromě toho v Rumunsku ovládá také produkční a filmové společnosti a také kina.

Investuje také do nemovitostí. Asi před rokem například do italského lyžařského střediska Pragelata, nadále si drží lukrativní byt v Praze, kde podle informací z trhu zvažoval také otevření luxusní restaurace v budově galerie Mánes.

Novinář, filmař a revolucionář

Jeho příběh přitom v lecčem připomíná cestu tuzemského mediálního podnikatele Vladimíra Železného, zakladatele a prvního ředitele TV Nova. Oba začínali jako novináři, oba skončili ve službách CME. Ovšem na rozdíl od „revoltujícího“ Železného, Rumun vydržel mnohem déle. S trochou nadsázky by se dalo říci, že jeho mnohem pragmatičtější postup v CME v Rumunsku ušetřil několik miliard ztrát z mezinárodních arbitráží.

Sarbu se narodil v rumunském Brašově v roce 1955. Vystudoval režii na Divadelní a filmové akademii v Bukurešti a již od začátku 80. let ho režie krátkých filmů a dokumentů začala živit.

Aktivně se podílel na revolučním hnutí v roce 1989, o rumunské revoluci natočil dokumentární film. V něm mimo jiné zachytil popravu rumunského diktátora Nicolae Ceaušeska.

Revolucionář Sarbu si tak vysloužil silnou pozici ve veřejné sféře, v první porevoluční vládě se stal ministrem kultury.

V politice se ale dlouho neohřál. V roce 1990 revoluční vláda skončila a Sarbu se vrhl na podnikání. Ve stejném roce založil mediální a mediálně-servisní společnost Mediapro.

V roce 1993 k ní přidal i televizní stanici Pro TV, kterou o dva roky později dokázal prodat Lauderovi a jeho skupině CME. Firma od něj postupně koupila i další části jeho filmového byznysu v Rumunsku a ze Sarbua se stala významná postava CME, jejíž vliv začal přesahovat rumunské hranice.

Koncentrace moci v CME

„CME byla dříve čistě holdingová společnost. Klíčová rozhodnutí a hlavní slovo měli šéfové jednotlivých stanic. To byly silné osobnosti jako Železný v Česku, Rusko na Slovensku či Sarbu v Rumunsku. Centrála CME dodávala jen jakýsi servis. Ale až s nástupem Sarbua do čela CME se rozhodovací síla posunula na úroveň skupiny,“ vzpomíná Jan Andruško, který jako advokát pro Novu a CME pracoval od roku 1999, v letech 2010 a 2013 byl generálním ředitelem Novy.

Sarbu se nejdříve v roce 2006 stal regionálním ředitelem se zodpovědností za aktivity skupiny v Česku, Rumunsku a na Slovensku, rok na to už byl provozním šéfem celé CME.

Skupina v té době řešila problémy s obchodní politikou a nevydařený nástup na ukrajinský trh, který urychlil odchod dlouholetého šéfa CME, bankéře Michaela Garina. Za čističe byl jmenován právě Sarbu, který od roku 2008 zastával v CME funkci nejvyšší. Jak jeho éra skončila jsme si vysvětlili již na začátku textu.

Právě za jeho panování se vedení CME nastěhovalo na Barrandov, sám Sarbu začal aplikovat učebnicový mikromanagement a začal kupit konflikty s podřízenými a kolegy. Ve firmě rozhodoval o všem, u všeho chtěl být.

„Jsem filmař, ze kterého udělali účetního,“ říkal údajně Sarbu svým podřízeným během četných přednášek, které se týkaly i toho, jak správně zabírat moderátora během zábavné show.

„Bylo hodně znát, že z televizního řemesla uměl opravdu vše. Od samotného natáčení až po produkci. I proto ho měli tvůrci rádi, pro všechny ostatní to bylo ale hodně stresující,“ vzpomíná další z jeho spolupracovníků.

Některým se vybaví vzpomínky na uvolněného bohéma, který po Barrandově chodíval v pantoflích a rozhalené havajské košili, jemuž podřízení neřekli jinak než přátelsky Adrian. Jiným zase zatrne, když si v myšlenkách přehrávají emočně vygradované porady, Sarbuův řev a házení předmětů po podřízených.

Sarbu v domácím vězení

Dnes má ale Sarbu úplně jiné starosti. V Rumunsku aktuálně čelí obvinění z daňových podvodů a praní špinavých peněz. Ostrý trend rumunské prokuratury ostatně pocítili i bývalí nejvyšší politici, včetně expremiéra Adriana Nastase.

Sarbu, majitel jednoho z největších mediálních domů v Rumunsku, čeká na soud v domácím vězení, celou kauzu od začátku označuje za frašku na politickou objednávku.

To samé ale tvrdí také další titán rumunského byznysu Dan Voiculescu. I on patří k mediálním magnátům (z hlediska majetku, politického vlivu i mediálních aktivit jde ještě o větší rybu než Sarbu). Voiculescu si od konce roku 2014 odpykává desetiletý trest za údajnou korupci během privatizace rumunských podniků.

Jestli jej za mříže bude následovat také démonický Sarbu, svého času nejvlivnější osoba českých médií, se teprve uvidí.