Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Hermann von Siemens zachránil firmu, před spojenci vypovídal „neochotně“

  20:10aktualizováno  20:10
Využíval otrocké dřiny vězňů koncentračních táborů i totálně nasazených a po válce při výsleších se mu příliš spolupracovat nechtělo. Přesto průmyslník Hermann von Siemens byl nakonec z žádných zločinů obviněn nebyl a dostalo se mu uznání za to, že zachránil jeden z nejdůležitějších německých koncernů.

Hermann von Siemens v roce 1938 | foto: Siemens

Příběh Hermanna von Siemens se příliš neliší od desítky dalších podnikatelů, kteří jsou spojování s německým hospodářským zázrakem po druhé světové válce, a je tak svým způsobem typický.

Byl jedním z těch, kdo rozbombardovanou zemi dokázal během několika málo let přivést mezi vedoucí světové ekonomiky. Typické je však i to, že jako většinu průmyslníků jeho generace i Siemensův odkaz pronásleduje stále jedna a ta samá otázka: Co jste dělal v letech 1933 až 1945?

Fotogalerie

Hermann se narodil v roce 1885 v Berlíně. Rodina Siemensů už tehdy patřila mezi přední německé průmyslové klany. Genetické předpoklady měl předem dané, jeho dědečkem byl Werner von Siemens, vynálezce a spoluzakladatel budoucího globálního koncernu, který je rovněž považován za zakladatele moderní elektrotechniky. Z matčiny strany ho zase ovlivňoval známý fyzik Hermann von Helmholtz, podle kterého jsou dnes pojmenovány takzvané Helmholtzovy cívky, Helmholzovy resonátory a řada dalších objevů.

„Od obou mých dědů jsme získal dědictví určující směr celého mého života. Lásku k vědeckému výzkumu,“ vzpomínal později na své předky Hermann. Jakožto s nejstarším vnuk se s ním však počítalo na pozici budoucího šéfa společnosti. Nejdříve však, jak je v řadě tradiční německých firem zvykem, musel projít projít různými technologickými posty. Po studiu fyziky a chemie začínal nejdříve v laboratořích a později je vedl. Z té doby je mu připisován především nemalý podíl na vzniku dálnopisu.

Zhruba v době, kdy německá vojska mrzla před Moskvou a tažení na východ se poprvé zadrhlo, převzal Hermann vedení celého koncernu. Byl jmenován jedním z vůdců vojenského hospodářství. Titul, který získaly zhruba čtyři stovky průmyslníků, jim dával de facto vojenský status. Téměř veškerá produkce Siemensu se během války přeorientovala na armádu. V provozech hojně pracovali totálně nasazení či vězňové koncentračních táborů Osvětim a Ravensbrück.

Berlínské továrny Siemensu válkou značně utrpěly, produkce se tak kvůli ochraně před nálety rozprostřela po celém Německu. Už na podzim 1944 se k vedení podniku dostaly informace, že Německo po válce bude rozděleno do čtyř okupačních zón. Hermann von Siemens nato odstartoval plán decentralizace firmy a jejího přesunutí do západních a jižních částí země, což se mělo pro pozdější přežití podniku ukázat jako zcela klíčové rozhodnutí.

Po válce byl Herrmann von Siemens spojenci na dva a půl roku zatčen. I když měl vypovídat jen „velmi neochotně a vyhýbavě“, po celou dobu byl veden jen jako svědek a nakonec nebyl z ničeho obviněn. Díky přípravným krokům, které ještě před koncem války stihl odstartovat, přestal koncern bez vážnějších následků nejen dvou a půlroční absenci šéfa, ale v nově uspořádané Evropě se rychle vrátil mezi přední technologické koncerny. Po propuštění v roce 1948 se tak Siemens vracel už do nové, zavedené a fungující centrály v Mnichově.

„Šéf dozorčí rady, který se obvykle více zajímal o technologie než administrativu, prokázal ke konci války dobrý čich, když zavčasu, ještě před příchodem Rusů, zahájil přesun centrály z Berlína na jih,“ připomněl proto týdeník Der Spiegel jednu z největších Siemensových zásluh v nekrologu, když průmyslník v roce 1986 ve věku 101 let zemřel.

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Michail Kalašnikov na snímku z roku 2007 pózuje s prototypem svého slavného...
Kalašnikov modernizuje, těží ze sankcí a peníze se sypou

Tradiční výrobce ručních palných zbraní Kalašnikov se v rámci nové investiční strategie mění v moderní společnost, která rozšiřuje produktovou řadu o dříve...  celý článek

Projekt od počátku čelil kritice ze strany ekologů a způsobil masivní odsun...
Češi vyplatí Rusy a ukončí to štěkání, věří Liglassu kyrgyzský prezident

Kyrgyzský prezident Almazbek Atambajev se postavil za české investory ze společnosti Liglass Trading. Na pondělní tiskové konferenci řekl, že firma po...  celý článek

Země z vesmíru (ilustrační snímek)
Trump neutrácí tolik, kolik sliboval. USA kvůli tomu letos rostou pomaleji

Světová ekonomika letos zrychlí tempo růstu na 3,5 procenta a příští rok poroste ještě mírně rychleji. Uvedl to Mezinárodní měnový fond v pondělní aktualizaci...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.