Podle ankety iDNES si konzervy na dovolenou vozí 37 % lidí. Ilustrační foto

Podle ankety iDNES si konzervy na dovolenou vozí 37 % lidí. Ilustrační foto | foto: Lukáš Procházka, MF DNES

Konzervy: někdy spíš kaše než maso

  • 6
Představte si, že v regálu jsou vedle sebe dvě konzervy vepřového. Jedna se jmenuje Vepřové maso ve vlastní šťávě, druhá Vepřové ve vlastní šťávě. Že v tom nevidíte rozdíl? Je, a velký.

VÝSLEDKY TESTU:
Vepřové maso: dražší chutnají lépe
Hovězí maso: Nechutná jako typické hovězí

Když si otevřete tu první, s názvem Vepřové maso ve vlastní šťávě, z plechovky se rozlije typická vůně vepřového, na talíř vyklopíte skutečné maso s lehkou vrstvou sádla a rosolu, a maso bude křehké, měkké...

Když otevřete tu druhou, která se nazývá třeba jen Vepřová konzerva, objeví se kašovitá mazlavá hmota, která má blíž k paštice než k vařenému masu. Možná vás zasytí, ale chutnat jako vepřové rozhodně nebude. Rozdíl je ještě v něčem jiném: zatímco ta první stojí pětačtyřicet, ta druhá patnáct korun. Logicky, maso je dražší než voda a separáty.

Ač se to zdá téměř neuvěřitelné, vypuštěním slůvka „maso“ může výrobce skutečně ušetřit na mase a zrovna tak, když svou konzervu nazve třeba Selské vepřové. Vyhláška, která před třemi lety zpřísnila pravidla pro výrobu některých masných výrobků, požaduje, aby v konzervě bylo alespoň 70 procent masa - toho pravého, nikoliv strojově odděleného od kostí.

Platí to však jen pro ty, které se vysloveně nazývají Vepřové (nebo Hovězí) maso ve vlastní šťávě. Jihočeské nebo Selské vepřové se už tedy vyhláškou řídit nemusí. Musí v podstatě dodržet jediné: aby konzerva mohla mít vepře v názvu, vepřového musí být víc než drůbežího. Totéž platí pro hovězí. Hovězího musí být víc než vepřového nebo drůbežího.

Problém je v tom, že ty pravé se skutečným masem z obchodů téměř zmizely. Ukázalo se to už při nákupu vzorků do testu. "Pravou" hovězí konzervu jsme v obchodech ulovili jen jednu, vepřové čtyři.

Přitom test, který pro MF DNES zpracoval pražský Státní veterinární ústav, jednoznačně ukázal, že výrobky, jež splňují vyhlášku, jsou lepší.

Nostalgie za minulostí?
Vítězem testu se stalo Vepřové maso ve vlastní šťávě z Hamé Babice s etiketou, která má pamětníkům připomenout kdysi velmi populární čínskou konzervu vepřového. O totéž se snaží i další výrobce - PT servis konzervárna z Tábora. Jeho etiketa se liší jen velikostí písma a místo HaMing se jmenuje MeiNing. I ta dopadla velmi dobře, v senzorické zkoušce dokonce nejlépe, analýzy však odhalily přídavek drůbežího, které není uvedeno na obale. Přidávat se však může.

Hovězí horší než vepřové
Test přinesl ještě jeden výsledek: vepřové je lepší než hovězí. "Hovězí konzervy byly všechny špatné, maso nevypadalo ani nechutnalo jako hovězí," uvádí Jan Kučera ze Státního veterinárního ústavu v Praze, který obsah konzerv posuzoval smyslově. "Všechny vypadaly spíš jako drůbeží paštika, někde byl separát cítit i v chuti."

Mezi hovězími nejlépe dopadlo Hovězí maso ve vlastní šťávě Viva od firmy PT servis konzervárna z Tábora. Jako jediné nebyla ošizeno vepřovým nebo drůbežím masem, sójovými bílkovinami nebo separáty. V celkovém hodnocení však získalo jen průměrnou známku, protože chutí příliš nepřesvědčilo.

Lehčí o maso
Nabízí se otázka, co je v konzervách, když ne maso. Nahradit ho dokážou separáty, maso strojově odškrábané od kosti a semleté do homogenní hmoty. Nedostatek masa „dohánějí“ výrobci i sójou, ale i vodou. Analýzy to ukázaly jasně: čím horší výrobek, tím více měl vody.

Vepřové light mělo 77 procent. Samozřejmě včetně té, která je přirozeně v mase obsažena; ve srovnání s vítězným vepřovým, které obsahovalo vody jen 47 procent, je to hodně výmluvné. Vepřové light tedy není "lehké" proto, že by bylo vyrobeno z libovějšího masa, ale proto, že je lehčí o maso. Bez nadsázky.

,