Francouzští vinaři spotřebovali loni 2,9 miliardy korkových zátek, zatímco v roce 2000 to bylo 3,7 miliardy. Průzkum také ukázal, že procento Francouzů, kteří dávají u láhve s vínem přednost korkové zátce, kleslo z 87 v roce 2002 na 79 o dva roky později.
Pokles spotřeby korku se vysvětluje jak snižováním spotřeby vína v zemi a častějším "tetrapakovým" balením levných vín, tak větším užíváním plastikových zátek a kovových šroubovacích uzávěrů.
Dny korku ovšem zdaleka nejsou sečteny. Přes 90 procent lahví, které si dnes Francouzi kupují, je stále zátkováno korkem, zatímco plastiku se používá asi v sedmi procentech a šroubovací uzávěry tvoří jedno procento.
Diskuse je v plném proudu. Zastánci nových metod tvrdí, že díky nim odpadá nebezpečí načichnutí vína zátkou, které podle některých údajů znehodnocuje například až pět procent lahví šampaňského. Výrobci korkových zátek se toto nebezpečí snaží snížit pomocí nových metod zpracování korku a zároveň nezůstávají
nečinní ani na poli propagandy.
"Žádná náhražka nemá ve svém celku kvality korku," řekl v novinovém interview předseda cechu výrobců zátek v oblasti Champagne Nicolas Mensior. Šroubovací uzávěry podle něho vyjdou draho, protože výrobců takových lahví je málo a chybí uzpůsobené lahvovací linky.
"Ať se stane cokoli, korek dodává láhvi na hodnotě. Pro 80 procent lidí je to známka kvality," soudí Mensior. Tomu odpovídá také průzkum, ve kterém tři čtvrtiny dotázaných Francouzů uvedly, že víno, které nabízejí svým hostům, musí mít korkovou zátku.
Náhražky vedou v Austrálii
Mensior poukazuje také na to, že zatím ještě není dostatečný časový odstup na posouzení toho, zda jsou nové materiály schopny uchovávat víno v dobrých podmínkách třeba několik desetiletí, jak je tomu u korku. Říká přitom, že příliš hermetické materiály blokují vývoj vína.
Jihofrancouzská společnost Jean d'Alibert, která předloni na salonu středomořských vín v Montpellieru předvedla svá vína v lahvích s kovovými uzávěry, tvrdí, že víno s nimi lze v pořádku uchovat až patnáct let.
Nových materiálů ve větší míře používají nové producentské země, hlavně Austrálie, kde se údajně náhražek korku používá u 60 procent lahví. Podle listu Le Figaro to nakonec může ovlivnit i francouzské výrobce a spotřebitele. Konkurence nových výrobců je jeden z hlavních faktorů krize, kterou nyní francouzské vinařství prožívá.