Práce na stavbě třetího železničního koridu Praha-Plzeň-Cheb právě začínají. Celá stavba spolkne 76 miliard korun.
Jako první podstoupí omlazovací kůru trať Plzeň - Cheb. Ve čtvrtek oficiálně začnou práce na první etapě z plzeňského Jižního nádraží do Stříbra na Tachovsku. Rekonstrukce třicetikilometrového úseku vyjde na 4,2 miliardy, vlaky by po něm měly poprvé projet až 140 kilometrovou rychlostí v prvním čtvrtletí roku 2009.
"Součástí stavby je zdvojkolejnění trati mezi Kozolupy, kde v současné době dvojkolejná trať z Plzně končí, a Pňovany. Dál na Cheb zůstane trať jednokolejná, při rekonstrukci bude vybavena novým zabezpečovacím zařízením, které umožní průjezd více vlakům," vysvětlil Jan Komárek, generální ředitel Správy železniční dopravní cesty.
Výstavbu železničního koridoru z Prahy do Chebu zařadila Evropská komise mezi třicet prioritních projektů evropského významu, proto se na něm i finančně podílí. Podle ministra dopravy Milana Šimonovského podpoří Evropská unie rekonstrukci tratě z Plzně do Stříbra částkou 2,4 miliardy korun. Kromě pokládky nových kolejí musí stavebníci opravit téměř všechny mosty na trati.
Šéf oblastního ředitelství Českých drah v Plzni Václav Chaloupka dodal, že se budou snažit i při rekonstrukci tratí o co nejkratší výluky.
Rekonstrukce tratí se projeví i ve stanicích. Všechna nástupiště budou bezbariérová, v zastávkách a na nádražích přibudou nové přístřešky pro cestující, podél trati vyroste téměř deset kilometrů protihlukových stěn.
Plzeňský hejtman Petr Zimmermann doufá, že na vybudování koridoru v západních Čechách plynule naváží i německé železnice. "Rychlé železniční spojení s dalšími státy je dopravní prioritou. Doufám, že nenastane stejná situace, jako je s dálnicí. Obchvat Plzně už bude dokončený, v Německu se nyní složitě dostavuje její propojení na hlavní trasy v SRN," posteskl si.
Do tunelu za Smíchovem
Mnohem větším zásahem do přírody ale bude stavba rychlostní trati mezi Prahou a Plzní. Už na Pražském Smíchově vlaky vjedou do tunelu a vyjedou z něj až těsně před Berounem. Zatím stále existují dvě varianty, kudy by tunel měl vést, v obou případech je jeho délka přes dvacet kilometrů.
Podle zatím zpracovaných studií je kvůli zvýšení rychlostí na trati naplánováno zrušení nádraží ve Zbirohu na Rokycansku. Místo něj budou cestující z vlaků nastupovat a vystupovat na nové stanici Kařez.
Od Ejpovic už trať nebude zatáčet na Chrást, ale povede přímo na Plzeň. U Bukovce se trať zanoří pod zem a vlaky budou tunelem projíždět pod jednou z dominant Plzně - vrchem Chlum, na kterém je rozhledna. Betonové vjezdy do tunelu budou vypadat stejně jako u vysokorychlostních tratí v Německu nebo ve Francii.
Výstavba koridoru bude znamenat i významné změny přímo v Plzni. "S největší pravděpodobností dojde k přesunu seřaďovacího nádraží z Doubravky do Koterova a také budou postavené nové podjezdy u Hlavního nádraží v Plzni," připomněl plzeňský primátor Miroslav Kalous. A pravděpodobně dojde také na nové podchody z nádražní haly do Šumavské a Železniční ulice.
Hejtman Petr Zimmermann připomněl, že pro kraj by bylo dobré, kdyby rychlovlaky v blízké budoucnosti mohly jezdit i přes Domažlice. "Řezno a zejména Mnichov jsou stále důležitější centra," vysvětlil hejtman Zimmermann.
Na výstavbě třetího koridoru půjdou peníze z více zdrojů. Šestadvacet miliard půjde z Evropské Unie, 32,5 miliardy poskytne stát. Zbytek peněz bude z úvěrů a dluhopisů.
"O co dřív budeme úvěry mít, o to dřív bude koridor fungovat," prohlásil v Plzni ředitel Státního fondu dopravní infrastruktury Pavel Švagr. Slavnostního zahájení výstavby koridoru se v Plzni zúčastnil také Ad Poet, poradce Unie pro střední a východní Evropu. "V Bruselu jsme rádi, že Česká republika podporuje železniční dopravu," řekl.
