"Na úrovni kolem 30,15 panují obavy ze zásahu ČNB. Kdyby došlo k jejímu proražení, může jít kurz až na 29,80," míní Viktor Mikulecký z České spořitelny.
Podle něj opadl tlak zahraničních zákazníků, kteří měli velký zájem nakupovat koruny na úrovních kolem 30,50 za euro. "V pondělí byl pohyb kurzu řízen nákupy ze zahraničí," uvedl Mikulecký.
"Obchodníci se obávají nakupovat korunu na takto silných hodnotách. Nejen že opět začíná hrozit nebezpečí intervence centrální banky, ale především se blíží středeční zveřejnění výsledků platební bilance, která by mohla výrazně zamíchat kartami," míní Markéta Šichtařová z Volksbank.
Pokud podle ní tato statistika ukáže, že se příliv přímých zahraničních investic, které jsou hlavním faktorem dlouhodobého posilování české měny, do České republiky ve druhém čtvrtletí výrazně zpomalil, koruna může prudce oslabit.
Kurz ovlivnily peníze za povodně
Dealer Raiffeisenbank Tomáš Baginský vysvětlil, že za posílením kurzu stály peníze od zahraničních firem na obnovu poškozených investic v ČR a především platby od zahraničních zajišťoven domácím pojišťovnám na krytí škod z povodní.
Právě tento tok peněz označila minulý týden Česká národní banka za vliv, který stabilitu kurzu neohrozí. "Rezervy zajišťoven jsou často v korunách, podle našeho názoru by nemělo dojít k nárazu na devizovém trhu," uvedl minulý čtvrtek guvernér ČNB Zdeněk Tůma.
Podle Viktora Mikuleckého jde zatím spíš o spekulace o tom, že příliv peněz ze zajišťoven přijde.
Pojišťovny nicméně soudí, že likvidace škod bude probíhat postupně, a tak se do delšího období rozloží i tok peněz ze zajišťovacích ústavů.
Na teoretickou možnost posílení koruny upozornil také Pavel Sobíšek z HVB Bank. "V praxi ale protisměrně působí výpadky v turistických příjmech, jakož i nutnost profinancovat zvýšené schodky obchodní bilance," poznamenal pro ČTK.
Vliv na ekonomiku nebude velký
Pokud jde o další výhled centrální banky na vývoj ekonomiky, voda velké změny nepřinesla. "V letošním roce se ekonomický růst zpomalí pouze o několik desetin procenta oproti předchozím předpokladům," uvedl guvernér Tůma.
Dodal, že banka zatím nemá v úmyslu kvůli vlivu povodní měnit prognózu růstu HDP v letošním roce, podle níž by měla ekonomika vzrůst o 2,0 až 2,7 procenta. Podobně zanedbatelný má být dopad na inflaci.
"My se domníváme, že zatímco u inflace bude dopad povodní skutečně jen malý, u HDP dojde ve třetím čtvrtletí ke znatelnému zpomalení, což se v celém roce 2002 projeví zpomalením růstu o 0,3 až 0,4 procentního bodu," prohlásil Vladimír Pikora z Volksbank.
