Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Kožený čelí další žalobě

  23:50aktualizováno  23:50
- Zakladatel harvardských investičních fondů Viktor Kožený čelí za poslední dva měsíce již druhé žalobě kvůli nezdařené investici do kuponové privatizace v Ázerbájdžánu.
Investiční bankéř Leon Cooperman, který byl jedním z prominentních amerických investorů, jež Kožený nalákal, na něho podal u londýnského Nejvyššího soudu žalobu. Podle listu The New York Times v ní viní Koženého, že ho podvodně připravil o 126 milionů dolarů, tedy o více než 4,5 miliardy korun.

"Je to nesmysl. Cooperman se tam i s ostatními sám hrnul, přitom o rizicích věděl," hájí se Kožený, který se, ač mu zatím obvinění nepřišlo, soudu nebojí.

Skupina amerických investorů, mezi nimiž byl i bývalý senátor George Mitchell či realitní magnát Richard Friedman, vložila prostřednictvím Koženého do ázerbájdžánských privatizačních kuponů zhruba 450 milionů dolarů. Jejich hodnota se však kvůli odložení privatizace od roku 1997 propadla ze 100 na nynějších zhruba 5 dolarů za kupon.

"Na investicích v Ázerbájdžánu jsem sám prodělal, ale nevím, proč bych měl nést větší odpovědnost než jiní za to, že se to nepodařilo," říká Kožený.

Na výsledek ázerbájdžánské investice váže Kožený i vyplacení likvidačního zůstatku (600 korun za akcii) z Harvardského průmyslového holdingu, na který nyní čeká téměř 300 tisíc českých akcionářů. "Zdá se, že se situace zlepšuje, takže by měli být akcionáři holdingu vyplaceni v dohledné době," slibuje Kožený.

Kožený okradl investory, tvrdí Cooperman
Americký finančník a šéf investiční společnosti Omega Advisors Leon Cooperman, který podal minulý pátek na Viktora Koženého žalobu o 126 milionů dolarů, tedy přes 4,5 miliardy korun, obvinil Koženého, že se na investorech zlákaných pohádkovými zisky v ázerbájdžánské privatizaci velmi obohatil.

Kožený prý kupoval privatizační kupony v průměru po 40 centech za kus, ale prodával je investorům po 25 dolarech za kus. To však Kožený odmítá: "Nikdo jej nenutil, aby je kupoval ode mě. Ve skutečnosti je Cooperman a ostatní dostali levněji, protože sám jsem je koupil od ázerbájdžánské vlády po dvaceti šesti dolarech za kus."

Cooperman včera nebyl k zastižení a podle své sekretářky bude tento týden mimo svou kancelář.

Za privatizační kupony chtěl Kožený získat zejména státem vlastněnou naftařskou společnost SOCAR, která má rezervy zhruba osm miliard barelů ropy. Její privatizaci však ázerbájdžánská vláda stejně jako u dalších podniků zatím pozastavila.

Platnost privatizačních kuponů, které od roku 1997 ztratily ze své zhruba stodolarové hodnoty více než 90 procent a nyní se jejich cena pohybuje okolo pěti dolarů, by však měla skončit letos v srpnu.

Investoři, kteří podlehli Koženého slibům, tak celkem přišli asi o 400 milionů dolarů. Kožený, který podle svých slov na odložení privatizace sám ztratil miliony dolarů, se nyní hodlá s ázerbájdžánskou vládou soudit.

"Připravuji žalobu na ázerbájdžánskou vládu, kterou hodlám podat v New Yorku během příštích čtyř až šesti týdnů. V té ji viním z falešných privatizačních příslibů. Těmi do země v minulých letech vlákala stamiliony dolarů od zahraničních investorů," tvrdí Kožený.

První žalobu proti Koženému v souvislosti s nevydařenou privatizací v Ázerbájdžánu podala loni v prosinci společnost Marlwood Commercial - dceřiná firma americké pojišťovnické skupiny AIG, která má pobočky ve 130 zemích světa včetně České republiky.

Společnost Marlwood, údajně registrovaná na britských Panenských ostrovech, požaduje po Koženém 15 milionů dolarů, které vložila do společného podniku v Ázerbájdžánu.

"V případě Marlwood je výrazný posun a londýnský Nejvyšší soud nyní uvažuje o zrušení žaloby Marlwoodu," tvrdí Kožený. Mluvčí newyorské centrály AIG Joe Norton již dříve sdělil, že se k celému případu nebude vyjadřovat.

Kožený navíc již předtím tvrdil, že s firmou Marlwood nemá nic společného. "S Claytonem Luisem, který Marlwood zastupoval, jsem se setkal jen jednou na obědě. Do Ázerbájdžánu je nalákal právě Leon Cooperman," hájí se Kožený.

Finančník věří, že všechno nakonec dobře dopadne, protože si podle něho nemůže ázerbájdžánská vláda dovolit odepsat na sedm milionů kuponových knížek v rukou zahraničních investorů a národa.

Již nyní se však zlepšily vyhlídky na výnosy z další investice, tentokrát v zkrachovalé ruské ropné společnosti Sidanko. "Sidanko se nám podařilo spolu s dalšími zahraničními investory restrukturalizovat. Takže něco musí vyjít - buď Sidanko, nebo Ázerbájdžán," věří Kožený.

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Mobilní minipivovar. Pražská firma chce kontejnery dodávat do Číny i Afriky.
Česká firma chce prorazit s pivovary v kontejneru. Jiná plány vzdala

Z přepravního kontejneru se dá postavit dům i kancelář. Nebo minipivovar. Poslednímu, netradičnímu řešení, jak se svézt na boomu řemeslných piv, věří pražská...  celý článek

Premiér Bohuslav Sobotka při tiskové konferenci na Úřadu vlády (14. června 2017)
Je to populismus, kritizují ekonomové Sobotkovo lobbování za vyšší mzdy

Zaměstnavatelé považují snahu premiéra Bohuslava Sobotky vyzvat francouzské a rakouské nejvyšší představitele ke zvyšování mezd českým pracovníkům za...  celý článek

Plesnivý uzený bok. V potravinách Jany Říkovské inspekce zjistila nevhodné...
Ředěné i plesnivé. Nejhříšnějšími potravinami jsou víno, med či maso

Největšími propadáky v potravinách jsou z pohledu inspekce víno, maso a mléčné výrobky. Medy se na pranýř dostávají jako čtvrtá nejčastější komodita. Zatímco...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.