Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Kožešinové farmy jsou v Česku miniaturní byznys, živí už jen pár lidí

  5:00aktualizováno  5:00
Byznys s kožešinami, který chtějí v Česku poslanci zakázat, dosahuje ročně celosvětové 40 miliard dolarů. V tuzemsku ale rok od roku ztrácí na významu a v oboru zůstalo už jen několik lidí. Přesto provozovatelé kožešinových farem tvrdí, že jsou v zisku.

Kožešinová farma v Jiříkovicích v Jihomoravském kraji (2012) | foto: Svoboda zvířat

Předloni bylo na celém světě vyprodukováno 87,2 milionu kožešin v ­hodnotě 3,7 miliardy eur, tedy zhruba 100 miliard korun, uvádí ve svých statistikách Mezinárodní kožešinová federace (IFF). A produkce podle ní stoupá.

V Česku je ale situace jiná. Zatímco v roce 2000 fungovalo 26 chovů kožešinových zvířat, letos jich zbylo v provozu už jen devět. Každý rok však společně zabijí elektrickým proudem nebo plynem okolo 20­ tisíc norků a lišek.

Kožešiny na dětském zboží obsahují jedovaté chemikálie, odhalil test

Jaký přínos kožešinové farmy pro tuzemskou ekonomiku mají, nelze zcela jednoduše vyčíslit. Podle dat Českého statistického úřadu (ČSÚ) v odvětví souhrnně nazvaném „Činění a úprava usní“ působí téměř šest set subjektů a přes tři tisíce lidí, přičemž roční tržby sektoru přesahují 3,6 miliardy korun. Jak však upozorňuje Veronika Doležalová z ČSÚ, samotné kožešinové farmy tvoří jen menší část tohoto celku.

Usmrcování zvířat, jehož jediným účelem je získání kožešiny, navrhuje skupina dvaceti poslanců nyní zcela zakázat (více čtěte zde). Omezení by se přitom nevztahovalo na králíky nebo nutrie, které se chovají zároveň na maso.

Fotogalerie

„Návrh podepsali poslanci napříč politickým spektrem, podpořil ho i premiér Bohuslav Sobotka nebo europoslanec Jiří Pospíšil, který se chce pokusit stejný zákaz prosadit i­ na celoevropské úrovni,“ říká senátorka Ivana Cabrnochová (SZ), která je jednou z iniciátorek návrhu.

Podle důvodové zprávy k návrhu novely nemá většina z kožešinových farem žádné zaměstnance a pouze tři spadají do kategorie podniků s jedním až pěti zaměstnanci. „V případě zákazu přijde o práci maximálně dvacet lidí,“ dodává Cabrnochová s tím, že návrh počítá s kompenzacemi pro zasažené podnikatele a ­vzhledem k přechodnému období do konce roku 2018 jim dává i dostatečný čas, aby se přeorientovali na jinou činnost.

Spor o výdělečnost farem

Podle zprávy Státní veterinární správy pro sněmovní zemědělský výbor, kterou má iDNES.cz k dispozici, někteří provozovatelé farem plánují činnost omezit nebo zcela ukončit i bez zákazu. Jiní však kvůli příznivým vyhlídkám počítají i s rozšířením chovů a­ dalšími investicemi.

Ohledně ekonomických údajů chovu na kožešinu se část chovatelů odmítla vyjádřit, ti ostatní většinou uvedli, že farmy jsou ziskové. Jeden z provozovatelů oznámil, že tržby farmy se pohybují kolem dvou milionů korun ročně. Odpůrci farem ale tvrdí, že nelze provozovat farmy tak, aby byly výdělečné a zároveň aby bylo o zvířata postaráno odpovídajícím způsobem.

Na veřejnosti se v poslední době objevilo několik videí, která vypovídají o tristních podmínkách v chovech. Veterinární správa, která každou z farem kontroluje dvakrát ročně, nicméně žádné závažnější nedostatky v posledních letech nezjistila. „Kontroly veterinářů se musí hlásit předem,“ upozorňuje však Tereza Bílá z organizace Svoboda zvířat na skutečnost, že provozovatelé se mohou na kontrolu připravit.

Většina Čechů je pro zákaz

Podle nedávno zveřejněného průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění podporuje zákaz kožešinových farem 70 procent Čechů (více čtěte zde). Zda parlamentem projde, ale není jisté. Sněmovní zemědělský výbor už podobný návrh jednou smetl ze stolu. Do pondělního večera se nevyjádřilo ani ministerstvo zemědělství, které se v minulosti rovněž stavělo proti. Obávalo se především žalob farem kvůli zmařeným investicím.

Podobné obavy ostatně zaznívají i­ v dalších státech Evropské unie. Na zákaz osmi posledních farem se připravuje třeba sousední Německo, v Rakousku už zakázané jsou. Od roku 2013 platí zákaz s jedenáctiletým přechodným obdobím také v­ Nizozemsku, které je po Číně a­ Dánsku třetím největším producentem kožešin na světě. Odvolací soud v Haagu odmítl koncem loňského roku žalobu provozovatelů farem, kteří se proti zákazu bránili.

Autor:


Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.